Foto: anusorn nakdee / Getty Images
Dafne Wiswellová věděla, že její otec, který má slabost pro nezdravé jídlo, nedokáže dlouhodobě dodržovat doporučení svého kardiologa, aby přešel na středomořskou stravu. Se sestrou proto Fredovi pomohly sestavit jídelníček, který by mu spíše chutnal: převládají v něm živočišné potraviny, nechybí dostatek hovězího masa a sýrů, a ze zelené zeleniny obsahuje jen tu, kterou je vůbec ochoten jíst. Když se tohoto jídelníčku drží, jeho ukazatele kardiovaskulárního zdraví se zlepšují.
„Je to až neuvěřitelné,“ řekla Wiswellová pro Epoch Times. Dodala, že když otec jídelníček dodržoval, měl více energie a jeho hmotnost se vrátila do zdravějšího rozmezí.
Fredův způsob stravování odporuje doporučením, která už desítky let radí v zájmu zdravého srdce omezovat červené maso a další zdroje nasycených tuků. Pro Freda, který má zavedených deset stentů, však představuje výživové zlepšení oproti jeho obvyklým návykům.
Jeho jídelníček sice není ideální pro každého, poukazuje však na slabiny úzce zaměřeného přístupu k nasyceným tukům, který se ve výživových doporučeních uplatňuje po desetiletí.
Nová norská studie navíc naznačuje, že vědecké poznatky o jídelníčcích podobných tomu Fredovu jsou mnohem složitější a méně jednoznačné, než jak dlouhodobá doporučení pro zdraví srdce naznačovala.
Odklon od běžných doporučení
Americká výživová doporučení stanovují, že z nasycených tuků by mělo pocházet nejvýše 10 procent denního energetického příjmu. U jídelníčku s přibližně 2 000 kcal denně se jako orientační limit uvádí 20 gramů. Rady, které slýcháme už desítky let, znějí přibližně takto: při vaření nahraďte máslo rostlinným olejem, místo hovězího jezte kuřecí maso a ryby a ke svačině si dejte ořechy namísto sýra.
Zkoumaný jídelníček se vydal opačným směrem. Účastníci s obezitou více než zdvojnásobili příjem nasycených tuků, které tvořily přes 30 procent jejich celkového energetického příjmu. Sacharidy naopak představovaly méně než 10 procent. Pro srovnání dostaly další dvě skupiny jídelníčky s vyšším podílem sacharidů. Všechny tři skupiny přijímaly stejné množství bílkovin, omezily přidaný cukr nejvýše na dvě procenta celkového energetického příjmu a denně jedly přibližně 480 gramů zeleniny.
Během dvou let výzkumníci několikrát měřili krevní tuky – cholesterol a triglyceridy.
U skupiny s nízkým příjmem sacharidů a vysokým příjmem tuků klesla hladina triglyceridů o 20–35 procent. Triglyceridy jsou tuky, jejichž prostřednictvím si tělo ukládá energii. Hladina cholesterolu v lipoproteinech o vysoké hustotě neboli HDL cholesterolu, označovaného jako „dobrý“, vzrostla o 5–18 procent. Současně se však o 5–10 procent zvýšila hladina cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě, tedy LDL cholesterolu neboli „špatného“ cholesterolu. Tato hodnota kardiology znepokojuje. Předpokládá se, že částice LDL pronikají do stěn tepen, vyvolávají zánět a přispívají k tvorbě aterosklerotických plátů. Pokud plát praskne nebo se naruší jeho povrch, může dojít k zablokování přívodu krve do srdce a k infarktu.
Samotný LDL cholesterol neříká vše
Hodnota LDL cholesterolu vyjadřuje, kolik cholesterolu tyto částice nesou, měřeno podle hmotnosti, nikoliv to, kolik částic v krvi skutečně je. Jejich počet pomáhá odhadnout jiný ukazatel, apolipoprotein B neboli apoB. Každá z těchto částic, jež mohou přispívat k tvorbě plátů, totiž nese právě jednu molekulu apoB. Více částic znamená více příležitostí ke vzniku plátu. Problém je, že apoB není součástí běžného vyšetření krevních tuků. Jde o podrobnější test, který se však používá stále častěji.
V této studii hladina apoB, která obvykle stoupá spolu s LDL cholesterolem, ve skupině s nízkým příjmem sacharidů a vysokým příjmem tuků nevzrostla, přestože LDL cholesterol ano. Podle autorů se zdá, že za zvýšením LDL cholesterolu stály větší částice.
„Tento vzorec může odrážet účinnější zpracování lipidů a zasluhuje si další výzkum zdravotních dopadů stravy,“ napsali autoři.
Ve vyjádření upozornili, že zvýšení LDL cholesterolu by se nemělo samo o sobě považovat za rizikový faktor bez posouzení dalších biomarkerů.
Monika Jacobsonová, nutriční terapeutka, která v centru Prevention Center for Heart & Brain Health pomáhá pacientům snižovat hladiny krevních tuků, řekla pro Epoch Times:
„Považuji to za opravdu zajímavé. Ukazuje to, že se poznání v této oblasti vyvíjí. Čím více se o lipidech dozvídáme, tím více toho odhalujeme – a tím více se ještě musíme naučit.“
Nezodpovězené otázky o riziku srdečních onemocnění
Kardiolog Jared Spitz i Jacobsonová upozornili na několik omezení studie:
Srdeční příhody: Studie sledovala krevní ukazatele, nikoli výskyt infarktů.
„Dokud nebudeme mít důkazy, že tento způsob stravování a související změny u této skupiny lidí skutečně snižují výskyt toho, na čem nám záleží – tedy infarktů –, zůstane podle mě cílem léčby intenzivní snižování LDL cholesterolu,“ uvedl Spitz.
Úbytek účastníků: Ze 193 dospělých, kteří do studie vstoupili, zůstalo po 12 měsících 30 procent a po dvou letech 16 procent. Do konce studie přitom jednotlivé skupiny přišly o podobný podíl účastníků. Lidé, kteří ve výživové studii vydrží, se často liší od těch, kteří ji opustí. To může výsledky zkreslovat.
Vlastní záznamy o stravování: Účastníci si každé dva týdny po dobu tří dnů sami zapisovali, co jedli.
Malý počet účastníků, kteří studii dokončili:
„Jeden, dva nebo tři lidé mohou údaje opravdu výrazně vychýlit,“ upozornila Jacobsonová, „a některý výsledek pak může vyjít jako statisticky významnější.“
Dodala, že výživa se zkoumá obtížně: výzkumníci nemohou lidi na několik let zavřít do domu a kontrolovat všechno, co snědí.
Jsou problémem nasycené tuky?
O tom, zda nasycené tuky samy o sobě zvyšují riziko srdečních onemocnění, se vedou dlouholeté spory. Přehledová práce, publikovaná v časopise Advances in Nutrition, analyzovala 31 publikací zahrnujících 32 systematických přehledů a metaanalýz. Nezjistila jednoznačnou souvislost mezi příjmem nasycených tuků a kardiovaskulárními onemocněními či úmrtím. Dva přehledy zaznamenaly škodlivé účinky, tři příznivé účinky ve vztahu k cévní mozkové příhodě a většina ostatních neprokázala významnou souvislost nebo přinesla smíšené výsledky. Podle autorů tyto neutrální nálezy vyvolávají otázky ohledně důkazů spojujících nasycené tuky s kardiovaskulárními onemocněními.
Kardiolog William Davis, autor knihy „Život bez pšenice“, která prosazuje stravu bez obilovin, jde ještě dál. Podle něj se příčinná souvislost nikdy neprokázala a LDL cholesterol je nedokonalým ukazatelem rizika.
Davis pro Epoch Times uvedl, že snaha spojovat nasycené tuky se srdečními chorobami na základě zvýšení LDL cholesterolu vede výzkumníky už desítky let nesprávným směrem.
„Tato studie přináší další poznatky, které tuto představu postupně nahlodávají,“ řekl.
Doporučuje vyřadit obiloviny a cukr a jíst na živiny bohaté zdroje sacharidů, které vyživují střevní mikrobiom, například kořenovou zeleninu, luštěniny, hrášek a pampeliškové listy.
Co to znamená v praxi
Spitz ani Jacobsonová nehodlají měnit své doporučení udržovat příjem nasycených tuků nízký.
Jacobsonová téměř všem pacientům nejprve doporučí středomořskou stravu. Poté upravuje množství tuků a sacharidů podle genetického vyšetření genotypu APOE, které může napovědět, jak bude člověk na tuky ve stravě reagovat. Přibližně 60 procent jejích pacientů má podle ní genotyp, který nejlépe reaguje na středomořský jídelníček. Jiní mohou potřebovat tuky omezit ještě více.
Podle Spitze přitahuje popularita jídelníčků s vysokým obsahem tuků a nízkým podílem sacharidů zájem, který lékaři nemohou přehlížet, i když sami takovou stravu považují za rizikovou pro srdce.
„Vyžaduje to dobře porozumět tomu, jak různí lidé reagují, a možná také tomu, co pacienty motivuje,“ uvedl.
Fredovi podle jeho dcery prospělo, že jídla z rychlého občerstvení a vysoce průmyslově zpracované svačiny, na které si zvykl v letech za volantem kamionu, nahradil základními, minimálně zpracovanými potravinami. Zlepšily se mu krevní ukazatele i celkové zdraví. Problém je v tom, co následuje: začne se cítit lépe, vrátí se k nezdravému jídlu a potřebuje další stent. Pro dceru je frustrující to sledovat, protože podle ní je zřejmé, že mu změna stravy pomáhá.
Comments