Budova protimorového výzkumného ústavu v ruském Irkutsku 7. října 2026. Foto: Tatyana Makeyeva / AFP via Getty Images
Alex Wu
Čínské zdravotnické úřady minulý týden oznámily, že v zemi září zemřel jeden člověk na mor, ale žádné další podrobnosti nezveřejnily. Oznámení přichází poté, co v říjnu zemřela pracovnice ruského protimorového výzkumného ústavu.
Čínské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí informovalo o úmrtí na mor 29. října ve své celostátní zprávě o infekčních onemocněních za září. Šlo o jeden z osmi případů nemocí zařazených do kategorie A – podle čínské klasifikace jde o nejvyšší kategorii infekčních onemocnění. Zbývajících sedm případů připadalo na choleru.
Centrum však v oficiální zprávě neuvedlo žádné podrobnosti o úmrtí, například o jakou formu moru šlo, kdy přesně k němu došlo ani kde byl případ zaznamenán.
Zpráva o úmrtí na mor v Číně byla zveřejněna několik týdnů poté, co začátkem října zemřela mladá výzkumnice z protimorového ústavu na Sibiři. Ruské úřady uvedly, že podlehla zápalu plic neznámého původu a že neexistují důkazy, že by její onemocnění souviselo s patogeny, s nimiž pracovala. Přestože je k tomu vyzvala Světová zdravotnická organizace (WHO), ruské úřady dosud nezveřejnily konkrétní informace o příčině její smrti.
Osmadvacetiletá laboratorní pracovnice Darja Šipilovová z Irkutského výzkumného protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ, který se nachází poblíž mongolských hranic, byla 29. září hospitalizována s diagnózou těžkého zápalu plic a 2. října zemřela. Její úmrtí vyvolalo mezinárodní obavy z možného výskytu plicní formy moru.
Ruské úřady informovaly WHO, že přibližně 200 lidí, kteří s výzkumnicí přišli do kontaktu, umístily do karantény. Ta byla ukončena 8. října.
Krátce po smrti Šipilovové zpřísnily některé země v regionu, včetně Uzbekistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Mongolska, karanténní opatření a testování s cílem zabránit případnému šíření nákazy na svá území.
Hongkong a Macao rovněž zavedly přísnější kontroly cestujících přijíždějících z Ruska. Čínský režim však neoznámil žádná obdobná opatření na dlouhé společné hranici Číny s Ruskem.
Nedostatek transparentnosti
Náhlé úmrtí pracovnice ruské laboratoře a nedostatečná transparentnost ruského i čínského režimu vyvolaly mezi čínskou veřejností obavy.
Deník Epoch Times koncem října informoval, že pracovník regionální pobočky čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Chengdu v reakci na dotazy ohledně údajného výskytu moru v Číně uvedl, že informace o možných případech nákazy jsou důvěrné a „považují se za úřední tajemství“. Na čínských sociálních sítích se totiž po podezřelém případu v Rusku začaly šířit zprávy o možném výskytu onemocnění v Číně.
Sun Jingyang, obyvatel městského obvodu Shuangliu v Chengdu na jihozápadě Číny, který z obavy před postihem vystupuje pod pseudonymem, sdělil 16. října pro Epoch Times, že 11. října navštívil ambulanci pro pacienty s horečkou ve Druhé lidové nemocnici v Shuangliu.
Tamní lékař mu údajně řekl, že člověk, který se vrátil z Ruska do Shuangliu, onemocněl a následně zemřel a že „případ by mohl souviset s morem“.
Lékař Feng, který působí v oblasti prevence a kontroly nemocí v Číně a z obavy před postihem uvedl pouze své příjmení, sdělil, že „mor se již šíří v některých částech Číny“ a že „pravděpodobnost pandemie je vysoká“.
Přestože obavy vyvolané náhlým úmrtím v Rusku postupně slábnou, podle Fenga by „nové nebezpečí [moru] mohlo přijít již brzy“.
Za zmínku stojí, že Čína a Rusko koncem srpna uskutečnily společné čtyřdenní krizové cvičení poblíž čínsko-ruské hranice ve městě Fuyuan v čínské provincii Heilongjiang. Cvičení simulovalo reakci na propuknutí infekčních onemocnění, zejména na případy moru zavlečeného ze zahraničí.
Zůčastnil se ho také Sergej Balachonov, ředitel Irkutského výzkumného protimorového ústavu. Tento ústav již řadu let spolupracuje s různými čínskými institucemi na výzkumu v této oblasti.
Odborník Yang Ming působící v Pekingu sdělil pro Epoch Times, že Čína i Rusko jsou autoritářské státy, které mají při řešení neočekávaných krizí sklon zatajovat informace. Podle něj se tento přístup výrazně projevil v Číně během epidemie SARS v roce 2003 i pandemie covidu-19, která začala v roce 2020 ve Wuhanu.
Na článku se podíleli Tang Bing a Luo Ya. Překlad článku byl redakčně upraven.
Comments