Pěstírna konopí v kalifornském okrese Mendocino.
Foto: John Fredricks / Epoch Times
Legalizace konopí ve Spojených státech souvisí podle nedávné studie s častějšími hospitalizacemi kvůli srdečně-cévním potížím včetně infarktu.
Recenzovaná studie, kterou 22. října zveřejnil časopis BMJ Open, zkoumala údaje z více než 50 milionů záznamů o propuštění z nemocnice z let 2012–2018. Zaměřila se na západní region Spojených států, kde v roce 2018 žilo 98 procent obyvatel buď ve státě s legalizovaným konopím, nebo ve státě, který s takovým státem sousedil.
Výzkumníci zjistili, že legalizace prodeje konopí pro rekreační užívání, která v tomto regionu začala v roce 2014, souvisela s vyšší mírou hospitalizací kvůli srdečnímu selhání, infarktu myokardu a fibrilaci síní ve srovnání s regiony, v jejichž státech k plošné legalizaci nedošlo. Fibrilace síní je porucha srdečního rytmu, při níž srdce bije nepravidelně a často zrychleně.
Konkrétně každý další rok legálního prodeje konopí souvisel podle studie se zvýšením míry hospitalizací kvůli fibrilaci síní o 2,3 procenta, kvůli infarktu o 3,1 procenta a kvůli srdečnímu selhání o 3,7 procenta. (Hlavní studie je však observační a neprokazuje příčinnou souvislost. Uvedená procenta popisují změny v míře hospitalizací na úrovni regionu, nikoli zvýšení rizika u jednotlivého uživatele konopí, pozn. red. BMJ Open)
Do západního regionu patří Aljaška, Arizona, Kalifornie, Colorado, Havaj, Idaho, Montana, Nevada, Nové Mexiko, Oregon, Utah, Washington a Wyoming.
Věkový medián pacientů přijatých do nemocnic v tomto regionu činil 51 let, zatímco v ostatních regionech dosahoval 55 let. Pacienti na západě se také častěji hlásili k hispánskému či asijskému původu nebo k původním obyvatelům Ameriky a méně často se označovali za černochy či bělochy.
„Naše zjištění podporují obezřetný přístup k legalizačním zákonům doprovázený sběrem údajů o dopadech na srdečně-cévní zdraví,“ uvedli autoři studie. „Konkrétně se domníváme, že naše výsledky podporují navrhované přeřazení konopí na federální úrovni USA z kategorie I do méně přísné kategorie III, které by umožnilo výzkum objasňující jeho účinky na srdečně-cévní systém.“
Kategorie I a III jsou dvě z pěti skupin, do nichž americký zákon o kontrolovaných látkách řadí drogy a některé chemické látky. Kategorie I zahrnuje drogy s vysokým potenciálem zneužívání. Trumpova administrativa zvažuje přeřazení marihuany z kategorie I do kategorie III. Již v dubnu do kategorie III přeřadila přípravky s obsahem marihuany schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a konopné produkty regulované na základě licence jednotlivého státu pro léčebné konopí.
„S postupující legalizací ve světě by budoucí výzkum mohl zahrnovat předem plánované experimenty s legalizačními opatřeními. Ty by umožnily přesně odhadnout rozsah a časový průběh souvisejících dopadů na srdečně-cévní zdraví a zjistit, zda se tyto dopady liší podle formy konopného přípravku,“ uvedli autoři studie.
Vydavatelská skupina BMJ Group, která vydává časopis BMJ Open, ve vyjádření zveřejněném 22. října na portálu EurekAlert uvedla, že před přijetím legalizačních zákonů byla v západním regionu míra hospitalizací kvůli sledovaným onemocněním nižší než v regionech bez těchto zákonů.
„Po přijetí zákonů tyto ukazatele rostly rychleji,“ uvedla skupina.
Projekt financovaly granty amerických Národních ústavů zdraví udělené dvěma autorům, kteří prohlásili, že nemají žádný střet zájmů.
Podle březnové zprávy Výzkumné služby Kongresu umožňuje léčebné užívání marihuany celkem 40 států, District of Columbia, Guam, Portoriko a Americké Panenské ostrovy. Rekreační užívání je povoleno ve 24 státech, v District of Columbia, na Guamu a na Severních Marianách.
Další výzkum
Nárůst hospitalizací souvisejících s konopím zaznamenala kromě Spojených států také Austrálie.
Studie zveřejněná 11. října v časopise Addiction zkoumala přibližně 40 000 hospitalizací souvisejících s konopím ve veřejných i soukromých nemocnicích australského státu Victoria. Za desetileté období končící v letech 2022–2023 zaznamenala jejich nárůst o 49 procent. Psychotické poruchy, které mohou zahrnovat halucinace, tvořily 40 procent hospitalizací, u nichž bylo konopí hlavní příčinou přijetí.
Podle studie zveřejněné 19. srpna v časopise JAMA Psychiatry mezitím rostoucí užívání konopí mezi dospělými Američany souvisí s přibývajícími případy poruchy způsobené užíváním konopí, označované anglickou zkratkou CUD.
Studie analyzovala údaje ze zdravotního průzkumu z let 2021–2024. Podíl mužů ve věku od 18 let, kteří během předchozích dvanácti měsíců splňovali kritéria této poruchy, vzrostl ve sledovaném období ze 7,3 na 9,3 procenta. Souběžně rostlo i uváděné užívání konopí. Podobný trend výzkumníci zaznamenali také u žen.
Zjištění podle autorů „vyvracejí zažité předpoklady, že konopí představuje nízké riziko vzniku závislosti a že většina mladých dospělých s poruchou způsobenou užíváním konopí má jen mírné příznaky“.
Studie zveřejněná 28. září v časopise Epilepsia zjistila, že časté užívání konopí u lidí s obtížně léčitelnou epilepsií souviselo se závažnějším průběhem onemocnění a dalšími souvisejícími zdravotními obtížemi.
U častých uživatelů konopí uplynulo od začátku epilepsie do přijetí na jednotku monitorování epilepsie pět let, zatímco u lidí, kteří konopí neužívali, to bylo více než 18 let.
–ete–
Comments