Jednání Poslanecké sněmovny, 3. listopadu 2026.
Foto: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia
Poslanci ve středu 4. listopadu ve třetím čtení schválili zákon o digitální ekonomice, jehož cílem je zvýšit bezpečnost on-line prostředí a zpřísnit pravidla pro on-line tržiště i sociální sítě. Do české legislativy implementuje evropský akt o digitálních službách (DSA) a akt o správě dat (DGA). Kritici v minulosti hovořili o možných negativních dopadech DSA na svobodu slova.
Česká norma stanovuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé mají získat větší kontrolu nad využívanými službami. „Návrh má být komplexním právním předpisem pro úpravu digitálního a datového prostředí v ČR, který bude zajišťovat bezpečné, důvěryhodné a předvídatelné prostředí, ve kterém bude zároveň zajištěna ochrana dat,“ popisuje v tiskové zprávě z minulého roku Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nařízení DSA podle ministerstva také výrazně posiluje bezpečnost dětí v on-line prostředí: „Platformy, včetně sociálních sítí, musí omezit cílenou reklamu založenou na profilování nezletilých, transparentně vysvětlovat doporučovací algoritmy a účinněji bránit šíření nelegálního obsahu – například materiálů podněcujících k sebepoškozování či jiných forem ohrožujícího obsahu zaměřeného na děti.“
Opoziční poslanci zákon podpořili
Novelu předložila již předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Tehdejší Poslanecká sněmovna ji však nestihla schválit a lhůta pro implementaci příslušných nařízení EU podle ministerstva již uplynula. Česká republika tak kvůli opožděnému převzetí povinností čelí řízení před Soudním dvorem EU.
Pro přijetí zákona hlasovalo 142 poslanců ze 146 přítomných. Na jeho přijetí se tak shodly jak koalice, tak opozice. Proti úpravě se přihlásil pouze poslanec Miroslav Ševčík (SPD), zatímco tři poslanci se hlasování zdrželi. Legislativa dále zamíří k posouzení do Senátu.
Podle poslankyně Věry Kovářové (STAN) je novela zásadní pro ochranu spotřebitele. „Přináší ochranu před on-line šmejdy, nastavuje obecně férovější pravidla eCommerce anebo chrání nezletilé před cílenou reklamou. A co je podstatné, svobodu slova tento zákon neoslabuje, ale naopak posiluje. DSA zajišťuje, že co je nelegální off-line, bude nelegální i on-line,“ uvedla.
„Velké internetové platformy mají značný vliv na to, k jakému obsahu se lidé dostanou. Podporujeme proto princip, podle kterého mají mít uživatelé a uživatelky při omezení účtu nebo odstranění obsahu za stanovených podmínek možnost zjistit důvod a domoci se přezkumu takového rozhodnutí,“ uvedla při středečním projednávání poslankyně Julie Smejkalová (STAN).
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vyzdvihl ustanovení zaměřená na zvýšení bezpečnosti dětí v on-line prostředí. Odmítl také, že svoboda na internetu znamená absenci pravidel. „Stát nemá určovat, který politický názor je správný, ale má zajistit, aby platila zákonná pravidla a aby se občan mohl bránit proti svévolnému rozhodnutí platformy. Právě transparentnost odůvodnění zásahu a možnost nápravy jsou podstatné prvky odpovědného digitálního prostředí,“ konstatoval.
Dřívější kritika a úpravy
Kritici předlohy, včetně Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), vyjadřovali při předchozím projednávání obavy z cenzury a umlčování nepohodlných názorů. Redakce Epoch Times oslovila SOSP s žádostí o komentář ke 3. čtení, do doby publikování jej ale nezískala.
Kvůli postoupení zákona do druhého čtení letos v březnu rezignovala poslankyně Markéta Šichtařová (tehdy Svobodní). Zákon o digitální ekonomice podle ní přináší výraznou hrozbu pro svobodu slova pod záminkou potírání dezinformací.
Související články
- Poslanci pustili zákon implementující DSA do druhého čtení. Zklamání pro obránce svobody projevu, tvrdí SOSP
- Poslankyně Šichtařová se vzdala mandátu, vadí jí, že zákon o digitální ekonomice prošel prvním čtením. Podle Válkové je rezignace neplatná
Na implementaci DSA v minulosti kriticky upozorňoval i předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD). Po třetím čtení ve sněmovně sdělil redakci Epoch Times, že na úpravách se v mezičase udělalo hodně práce, která část rizik zmírnila. V implementaci DSA však nadále vidí nebezpečí pro svobodu slova, které vychází z nadřazenosti samotného nařízení nad běžnými českými zákony, které ovšem platí již dnes a schválení zákona ho jen více legitimuje i pro sociální sítě a diskusní fóra se sídlem v ČR.
Jako problematický vidí nadále institut důvěryhodného oznamovatele (de facto fact-checkera), i když se jeho pravomoci v české implementaci omezují na ohlašování protizákonného obsahu a zákon obsahuje výslovný odkaz na ústavní ochranu svobody slova. V této souvislosti poukazuje na možné neodborné posuzování, popř. zneužívání trestních paragrafů oznamovateli. Konkrétně zmínil § 318a (činnost pro cizí moc) a § 405 (popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia), které bude dle něj kvůli tomu potřeba upravit nebo zrušit. Právě změna § 405 a zrušení § 318a byly oznámeny na tiskové konferenci před jednáním sněmovny i v samotné rozpravě.
Sdělil také, že otázkou praxe ještě zůstává, jakým způsobem se k institutu důvěryhodného oznamovatele postaví Český telekomunikační úřad. Ten je totiž autoritou, která bude udělovat licence oznamovatelům. Za udělání by Vondráček považoval nevydání ze strany ČTÚ osvědčení žádnému subjektu soukromého práva typu neziskovek jako Demagog apod.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se při projednávání novely přistoupilo ke kompromisům a úprava podle něj dává dostatečné záruky těm, kteří měli určité pochybnosti. „Jsem rád, že přijímáme – a to je zásadní – minimalistickou adaptační úpravu, opravdu minimalistickou, a nezavádí žádné povinnosti nad rámec těch použitelných evropských předpisů,“ sdělil.
Poslanci také odhlasovali pozměňovací návrh, který reaguje na obavy z možných dopadů na svobodu projevu. Podle něj musí úřady, které budou dohlížet na dodržování zákona, zohledňovat dopady svých rozhodnutí na svobodu projevu a právo na přístup k informacím zaručené článkem 17 Listiny základních práv a svobod.
Takzvaní důvěryhodní oznamovatelé, jejichž zavedení vychází z DSA, budou podle pozměňovacího návrhu upozorňovat nikoli na nevhodný, ale na nezákonný obsah. Právě důvěryhodní oznamovatelé, kteří budou moci upozorňovat internetové platformy na nezákonný obsah, patřili k hlavním výtkám části koalice, resp. minulé opozice.
Podle pozměňovacího návrhu by se měly dvakrát měsíčně zveřejňovat přehledy ohlášení. Status důvěryhodného oznamovatele by se navíc uděloval jen na tři roky.
K článku přispěla ČTK.
Comments