Tereza Šišková při namlouvání pohádky, datově neurčeno.
Foto: S laskavým svolením Terezy Šiškové
Její uklidňující, nikam nespěchající hlas uspává večer co večer tisíce dětí, a někdy i jejich rodičů, v celé zemi. Pohádky na dobrou noc z YouTube kanálu LUNA mají téměř 13 milionů shlédnutí. Tvoří je 35letá Tereza Šišková z Prahy, pro kterou jsou její dvě dcery „nejoblíbenějším koníčkem“. Díky nim se také k namlouvání pohádek dostala. Říká, že v životě nikdy neměla velké pracovní ambice, její jedinou touhou bylo už od puberty „být hlavně dobrou mámou“.
V rozhovoru pro Epoch Times vypráví, co ji přimělo vydat se na cestu profesionální pohádkářky a co její práce obnáší.
Epoch Times: Jak jste se dostala k namlouvání pohádek? Proč jste se rozhodla přejít od čtení svým ratolestem ke zveřejnění svého hlasu na internetu?
Tereza Šišková: Když byly dcery maličké, vždy jsem jim před spaním zpívala nebo vyprávěla pohádku. Jak holky rostly, usínání se čím dál tím více prodlužovalo a byly večery, kdy jsem na dlouhé zpívání a vyprávění neměla ani energii ani náladu a tak jsem jim občas na poslouchání před spaním pustila audio pohádku z YouTube.
Pravdou je, že jsem pak v pokojíčku s nimi vždy zůstala a poslouchala také. Buď se mi ale nelíbil příběh nebo se mi nelíbil hlas, kterým byly pohádky namluvené. Manžel, který má kvůli své práci doma profesionální mikrofon, přišel s nápadem, ať zkusím vymyslet vlastní pohádku a sama ji namluvit. Měla jsem před sebou poslední rok mateřské a věděla jsem, že do práce, kterou jsem dělala před dětmi, se vrátit nechci, a proto jsem se rozhodla, že pohádky, které jsem vymýšlela a namlouvala pro své dcery, zveřejním, a že možná to bude profese, kterou budu mít ráda. Opravdu si té příležitosti vážím. Podle mě je velké štěstí a troufnu si říct i vzácnost, když máte práci, která vás opravdu baví.
Kdy jste s tím začala?
Pohádky jsem začala psát a namlouvat koncem roku 2023 a v únoru 2024 jsem spustila svůj YouTube kanál LUNA – Svět dětské fantazie.
Kolik pohádek už jste namluvila?
Celkem mám namluvených kolem 140 pohádek. Minulý rok jsem k pohádkám LUNA začala tvořit ještě YouTube kanál Zvídalkov, což je taková dětská encyklopedie. Tam mám kolem 70 epizod.
Na svém kanálu Luna vyprávíte pohádky a povídky jak ty známé, tak vámi vytvořené. Kde berete inspiraci pro jejich vymýšlení?
Většina pohádek na mém YouTube kanálu LUNA jsou autorské příběhy, které jsem sama vymyslela. Snažím se, aby byly mé pohádky naučné, třeba dopravní předpisy, důležitá telefonní čísla, čtyři roční období atd. a nebo aby měly pohádky poučnou myšlenku jako např. nesmát se dětem, které třeba vypadají jinak než my, konat dobré skutky, nevzdávat se, když se nám něco nepovede. Inspirací je tedy sám život a situace, do kterých se my lidé dostáváme, které jsme zažili, ať už dobré nebo špatné.
Abych byla upřímná, mám ze sebe pocit, že v období základní školy jsem nebyla úplně laskavá ke svému okolí a myslím, že o to víc se snažím vychovat své dcery ke správným hodnotám a snažím se o to i ve svých pohádkách. Inspirací jsou pro mě i moji posluchači. Snažím se děti do pohádek zapojovat, píšou mi své nápady, různá přání a já z nich pak vymyslím příběh. Musím říct, že dětská fantazie je neskutečná, děti svět vnímají ještě úplně jinak, tak čistě a nezkaženě.
I klasické pohádky, které na svém kanálu mám, se snažím převyprávět „svým stylem“. Například pohádka o Červené Karkulce – tu všichni známe nazpaměť. Já začínám vyprávění o tom, kde vlastně Karkulka bydlí, s čím si ráda hraje, jak to vypadá u ní v pokojíčku, ať ji posluchači poznají trochu jinak. Také mám na kanálu playlist Staré pověsti české, vyprávěné stylem, aby jim porozuměly děti. Mám Prahu a celkově Čechy moc ráda a jsem pyšná, že žiju zrovna tady a myslím, že spoustu dětí i dospělých ani neví, jaké krásné pověsti o naší zemi máme.
Vaše pohádky jsou typické klidným hlasem a důrazem na laskavost, která je v dnešním přeafektovaném světě plném násilí a dramatu raritní komoditou. Oceňují to vaši posluchači, ať už ti dětští, nebo dospělí?
Laskavost je podle mě velmi důležitá vlastnost. Myslím, že to určitě oceňují, píšou mi denně moc hezké komentáře. Jedna posluchačka mi například napsala: „Toto je nejkrásnější vánoční pohádka, jakou jsem slyšela. Vlastně nemusí být jen vánoční, ale celoroční. Je v ní tak moc důležité a velmi pravdivé poselství! Každý by ji měl slyšet a zamyslet se. Ještě, že Vás máme. Děláte svět lepší. Děkuji!“
Další mi napsali: „Moc děkujeme za nádherné, laskavé a zároveň tolik poučné pohádky. Každý večer se těšíme, jakou novou pohádku si pustíme a co nového se díky vám dozvíme. Děláte to opravdu krásně!“
anebo
„Když už přečteme všechny čtené pohádky a spánek ne a ne přijít, mnohokrát jsme si do pokoje pustili právě tvůj hlas. Díky za to, má to smysl.“
Občas se ale objeví i špatný komentář na můj přednes, že není dostatečně profesionální. Já si ale myslím, že je to v pořádku. Pohádky nevyprávím jako herec pro publikum, ale jako maminka dětem, v dětském pokojíčku.
Kolik času vám zabere namluvit jednu pohádku a vytvořit k ní grafiku, zkrátka připravit jedno video?
Hodně záleží na napsání pohádky. Někdy mám pohádku napsanou během jednoho dopoledne a někdy ji upravuji a přepisuji několik dnů. Následné namluvení jedné pohádky (průměrně jsou pohádky dlouhé 15 minut) zabere přibližně 30–40 minut. Grafika je jediná věc, se kterou si pomáhám v AI, obrázky si generuji. Zabere to většinou kolem 2–4 hodin, podle toho, jak AI spolupracuje nebo nespolupracuje. Hledám si potom vyhovující hudbu, kterou mám jako podkresovou pod mluveným slovem, a následně vše edituji v programu DaVinci. Edit zabere přibližně 5–8 hodin. Jedna pohádka mi tak komplet zabere průměrně 15 hodin.
Nedávno jsem dostala komentář, že pohádky jsou jednoduché a rychlé – na pár kliknutí. Ano, dnešní doba to opravdu umožňuje a AI je na vysoké úrovni. Já si ale stojím za tím, že lidská práce by se měla cenit mnohem více. Lidský hlas, emoce, změny hlasů, to nikdy žádná AI nenahradí, aspoň doufám.
Dokážete se dnes namlouváním a vymýšlením pohádek uživit?
Za ty necelé tři roky už jsem nasbírala desítky tisíc odběratelů a věrných posluchačů a díky tomu se tvorbou pohádek dokážu uživit a může to pro mě být práce na plný úvazek. Když to řeknu úplně otevřeně, na velké rozhazování to určitě není, ale na skromné žití to stačí.
Kromě kanálu pohádek ale máte ještě další projekty. Prozraďte o nich víc.
Ano to je pravda. Pohádkami to nekončí. Snažím se pravidelně natáčet shorts videa pro posluchače, psát ankety, hádanky, zapojovat je do mého pohádkového světa a to také nějaký ten čas zabere. Můj nejnovější projekt je e-shop Svět LUNA. Líbila se mi myšlenka, že děti mé pohádky nemusí jen poslouchat, ale můžou je i „prožít“. A proto jsem vytvořila produkty z pohádkového světa LUNA.
Nejoblíbenější produkt je určitě desková hra. Dále na e-shopu mám dřevěné pexeso s postavami z mých pohádek, posouvací puzzle a kreativní sadu „Liška na vymalování“. Všechny produkty jsem navrhla sama a nechala jsem si je u českých firem vyrobit. Je v nich obrovský kus mě, stejně jako v mých pohádkách. Můj největší sen je mít svou vlastní knihu autorských pohádek, tak věřím, že i té se brzy na mém e-shopu dočkáte.
„
Můj největší sen je mít svou vlastní knihu autorských pohádek
A jak jsem už lehce zmínila, k pohádkám LUNA mám ještě druhý YouTube kanál Zvídalkov. Je to taková dětská encyklopedie. Děti, které jsou se mnou od začátku pohádek, jsou už o tři roky starší a přesně pro ně je Zvídalkov ideální. Na rozdíl od pohádek LUNA, které doporučuji jen k poslechu před spaním, tyto epizody jsou dělané na koukání během dne – jsou plné úžasných obrázků i videí. Věnuji se tématům od lidského těla přes zvířata nebo historii až po vesmír. Snažím se dětem jednoduše vysvětlit život kolem nás.
Proč je podle vás dobré pro děti pohádky poslouchat, místo aby je sledovaly v televizi?
Za mě je občasné sledování televize naprosto v pořádku, jde o to, co v ní běží. Jiná situace je ale televize nebo koukání na mobil při usínání, to za mě určitě pro děti nedoporučuji. Říká se, že nejkvalitnější usínání a spánek jsou v tichu a tmě. Věřím, že to tak opravdu je, mé dcery se ale tmy bojí, takže mají vždy rozsvícené malé světýlko a od mala jsou zvyklé na můj hlas k usínání.
Dělám to tak, že zapnu telefon s mou pohádkou a dám ho do pokojíčku otočený displejem dolů. Obě dcery pohádku jen poslouchají a tak to doporučuji i svým posluchačům. Jsou dny, kdy pohádku vůbec nezapínám, ať zkusí usnout v tichu, mají vždy spoustu řečí, že to nejde, ale samozřejmě, že usnou. Obrázky mám u pohádek, kdyby chtěl někdo na pohádky koukat i během dne, je to takový doplněk.
Měl by dětem číst občas každý rodič? Co takové předčítání přináší nám dospělým?
Já si myslím, že rozhodně ano. Já jsem samozřejmě ráda, že rodiče pouští dětem mé pohádky, a troufnu si říct, že jim to usnadňuje večerní usínání. Myslím si ale, že každé dítě má nejraději hlas své maminky nebo tatínka. A nejde jen o hlas, ale o ten čas, který jim věnujeme. Já sama už jsem většinou ráda, že mám večer klid po tom denním shonu a můžu právě pustit pohádku a radši se věnovat sama sobě, ale i když mám tolik namluvených pohádek, občas jsem s nimi v pokojíčku a pohádku jim přečtu. Myslím, že čtení knih je velmi důležité, já jsem od mlada ráda četla, a tím, že dětem čteme, je k tomu také vedeme.
Děkuji za rozhovor.
Comments