Foto: Kateryna Kon/Shutterstock
Anna Whiteová už vyzkoušela ketogenní stravu v naději, že zpomalí postup své Huntingtonovy choroby. Když ji proto vědci požádali, aby zkusila každý den sníst všechna jídla během osmihodinového časového okna, nebyla si jistá, zda to bude fungovat.
„Bála jsem se, že pro mě bude obtížné vydržet půst, ale nakonec to bylo docela snadné a zhruba to odpovídá době, kdy přirozeně mívám hlad,“ uvedla Whiteová z Portlandu v americkém státě Oregon v tiskové zprávě.
Po třech měsících zůstala její hmotnost stabilní, každodenní režim se téměř nezměnil a příznaky se zmírnily.
Whiteová byla jednou z dvaceti účastníků nové, malé, ale pozorně sledované studie. Ta jako první svého druhu zjistila, že při zvládání Huntingtonovy choroby může pomoci také načasování jídel.
Huntingtonova choroba je smrtelné dědičné onemocnění mozku. Jediná genetická mutace způsobuje postupný zánik nervových buněk v mozku a připravuje nemocné o schopnost ovládat pohyby, jasně myslet a zvládat emoce. Onemocnění zatím nelze vyléčit a není k dispozici ani léčba, která by zpomalovala jeho postup.
Ve Spojených státech dnes s touto chorobou žije přibližně 41 000 lidí a více než 200 000 dalších je kvůli dědičné genetické mutaci ohroženo jejím rozvojem. Příznaky se obvykle objevují mezi 30. a 50. rokem života.
Jídlo pouze během osmihodinového okna
Dvanáctitýdenní pilotní studie, kterou nedávno zveřejnil časopis Nature Metabolism, zahrnovala dvacet dospělých. Ti dodržovali režim nazývaný časově omezené stravování (TRE). Každý den jedli během šesti až osmi hodin a pomocí aplikace v chytrém telefonu zaznamenávali čas prvního jídla. Tento přístup je běžně známý jako režim 16 : 8 – šestnáct hodin půstu a osm hodin vyhrazených pro jídlo.
Účastníci si zvolili časové okno, které odpovídalo jejich dosavadnímu dennímu režimu, často od pozdního dopoledne do časného večera. Podle vědců si na nový rozvrh během jednoho až dvou týdnů přirozeně zvykli.
Vědci zaznamenali mírné zlepšení výsledků hodnocení závažnosti onemocnění, například v oblasti pohybu, poznávacích funkcí a pozornosti, pokles hladiny krevního ukazatele spojeného s poškozením nervových buněk a lepší tvorbu energie v buňkách. Pozorovali také zlepšení funkce mitochondrií, která bývá u Huntingtonovy choroby narušená. Mitochondrie zásobují mozek energií, a umožňují mu tak lépe fungovat.
Ještě před plným propuknutím nemoci existuje období, kdy je možné zasáhnout, uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Russell Wells, student čtvrtého ročníku medicíny na Oregon Health & Science University.
„Podobné úpravy životního stylu by se jednou mohly stát součástí této strategie.“
Žádat pacienty, aby jedli jen v omezeném časovém rozmezí, se zdálo být v rozporu s dosavadními poznatky, uvedla v tiskové zprávě vedoucí autorka studie, neuroložka Amie Hillerová z Oregon Health & Science University. Výzkumy totiž ukázaly, že úbytek hmotnosti může urychlit poškozování mozku.
Účastníci si však dokázali hmotnost udržet a výsledky naznačovaly, že by tento postup mohl průběh onemocnění skutečně příznivě ovlivnit.
Možné vysvětlení, ale s výhradou
Podle doktora Michaela Azize, atestovaného internisty z nemocnice Lenox Hill v New Yorku, který se na studii nepodílel, stojí za tímto zlepšením více faktorů.
Při přerušovaném půstu tělo vnímá situaci jako stav nouze a v mozku se zvyšuje hladina mozkového neurotrofního faktoru, látky podporující růst a přežívání neuronů, sdělil Aziz Epoch Times.
„Je to životně důležitá bílkovina, kterou někteří označují za zázračný růstový faktor pro mozek. Podporuje růst neuronů a jejich udržování v dobrém stavu,“ uvedl.
„Pravděpodobně právě tak mohou lidé s Huntingtonovou chorobou obnovovat činnost mozku a zachovávat jeho funkce,“ dodal. „Protože se jim tvoří nové neurony a dochází k regeneraci nervových buněk.“
Studie půstu na zvířatech naznačily, že delší přestávky bez jídla mohou v mozkových buňkách aktivovat ochranné procesy. Vědci však váhali, zda tuto teorii ověřovat u pacientů s Huntingtonovou chorobou, a to především z jednoho důvodu: na rozdíl od řady jiných onemocnění u ní hubnutí představuje závažné riziko. Vyšší index tělesné hmotnosti je navíc podle klinických poznatků spojen s pomalejším postupem choroby.
Záleží i na načasování
Nové poznatky také naznačují, že důležité může být samotné umístění časového okna pro jídlo v průběhu dne.
„Přijímat větší část denní energie dříve během dne, a nikoli pozdě v noci, může lépe odpovídat našim cirkadiánním rytmům a podle všeho přinášet výhody u některých metabolických ukazatelů,“ sdělila Epoch Times Lauri Wrightová, docentka z Fakulty veřejného zdraví Jihofloridské univerzity a ředitelka programů v oblasti výživy, která se na studii nepodílela.
Vědce podle ní také zajímá, zda půst může ovlivňovat způsob, jakým se buňky opravují, vytvářejí energii a reagují na stres.
„Tyto účinky by mohly mít význam pro zdraví mozku a neurodegenerativní onemocnění, jako je Huntingtonova choroba,“ uvedla. „Velká část tohoto výzkumu je však stále v počátcích a zatím nemáme dostatek důkazů ze studií na lidech, abychom mohli přerušovaný půst doporučovat jako způsob prevence nebo zpomalení neurodegenerativních onemocnění.“
Jak se postit zdravě
Přerušovaný půst neznamená, že lidé mohou přestat dbát na kvalitu stravy, upozornila Wrightová.
I při časově omezeném stravování je třeba věnovat pozornost příjmu makroživin a zajistit si vyvážený jídelníček s důrazem na libové zdroje bílkovin, vlákninu ze zeleniny a dostatečný příjem tekutin, sdělila Epoch Times Emily Feivorová, registrovaná nutriční terapeutka z nemocnice Long Island Jewish Forest Hills v New Yorku, která se na studii nepodílela.
Zásadní je podle ní zachovat svalovou hmotu a předejít nechtěnému hubnutí, „zejména u pacientů s Huntingtonovou chorobou“.
Podle Wrightové musí být zvolený stravovací režim dlouhodobě udržitelný.
„Pokud má člověk při časově omezeném stravování nadměrný hlad, je unavený, trpí závratěmi, neustále myslí na jídlo, nedokáže normálně cvičit nebo nechtěně ztrácí hmotnost či svaly, pravděpodobně pro něj tento přístup není vhodný,“ uvedla.
Feivorová a Wrightová doporučují začít noční přestávkou mezi jídly, kterou už většina lidí možná dodržuje, aniž by si to uvědomovala.
„Pokud člověk přestane jíst po večeři, řekněme v šest večer, a jeho prvním dalším jídlem je snídaně v sedm ráno, má za sebou už třináct hodin půstu, aniž by musel narušit svůj denní režim,“ vysvětlila Feivorová.
Bezpečný půst musí jít ruku v ruce s kvalitní výživou.
„Musí také jíst dostatek bílkovin a věnovat se silovému tréninku, aby neztráceli svalovou hmotu,“ uvedl Aziz.
Whiteovou oslovilo právě to, jak nenápadná tato změna byla.
„Věděla jsem, že moje hmotnost zůstává stabilní, protože jsem ji pravidelně sledovala,“ uvedla.
U onemocnění s tak omezenými možnostmi léčby stojí podle vědců za další zkoumání i malý zásah s nízkým rizikem.
–ete–
Comments