Ilustrace: Ran / Epoch Times.
Odbornou lékařskou kontrolu provedl DeMario Butts, M.D., M.S.
Co když může pouhá chůze naboso výrazně ovlivnit, jak se cítíme a jak naše tělo funguje?
Čím více času trávíme uvnitř budov, v obuvi a u elektronických zařízení, tím větší zájem vzbuzuje uzemnění, někdy přezdívané „vitamin G“. Nejde však o nic nového. Po tisíce let byli lidé se zemí v těsném kontaktu. V poslední době vědci zkoumají, zda by uzemnění mohlo přinášet různé zdravotní výhody.
Co se děje s tělem při uzemnění?
Uzemnění, označované také anglickými výrazy grounding či earthing, znamená obnovení kontaktu lidského těla se zemí. Po velkou část lidských dějin se lidé země téměř neustále dotýkali: chodili bosí, spali na zemi nebo nosili obuv ze zvířecích kůží. Moderní boty s pryžovou podrážkou a izolované budovy tento kontakt značně omezily.
Základní hypotéza uzemnění předpokládá, že přímý kontakt se zemským povrchem umožňuje elektrické propojení těla s přirozeným elektrickým prostředím Země. Při dotyku se zemí se elektrický potenciál těla vyrovnává s potenciálem Země, což by mohlo pomáhat stabilizovat elektrické prostředí kolem buněk, tkání a orgánů.
Jedním z navrhovaných mechanismů je přenos elektronů ze zemského povrchu do těla. Podle této teorie by mohly neutralizovat reaktivní formy kyslíku (ROS) – nestabilní molekuly obsahující kyslík, které při nahromadění poškozují buňky. ROS vznikají přirozeně, ale při poranění či infekci jejich množství prudce stoupá. Imunitní buňky, například neutrofily a makrofágy, je totiž ve velkém uvolňují v boji proti původcům infekcí. Krátkodobě je to užitečné. Pokud však jejich hladina zůstává zvýšená příliš dlouho, mohou přispívat k chronickému zánětu a postupem času i k rozvoji některých chronických onemocnění.
Někteří vědci předpokládají, že elektrony ze země putují kolagenovou sítí těla – pojivovou strukturou prostupující kůží, šlachami a dalšími tkáněmi – až do blízkosti poranění, kde neutralizují reaktivní volné radikály. Podle jejich teorie by tento proces mohl podporovat hojení ran a případně předcházet chronickým onemocněním.
Když se navíc chodidla dotýkají země, získávají řadu smyslových informací, a tím stimulují nervovou soustavu. Jedna studie zjistila, že lidé chodící naboso vykazují výrazně méně mozkové aktivity spojované se stresem a více aktivity spojované se zklidněním.
Další, méně rozpracovaná hypotéza předpokládá, že uzemnění ovlivňuje bioelektrický stav těla a potenciálně také některé funkce autonomní nervové soustavy. Patří k nim variabilita srdeční frekvence, která ukazuje, jak dobře tělo přechází mezi stavem „boje či útěku“ a stavem „odpočinku a trávení“.
Comments