Ilustrace.
Foto: Epoch Times, Shutterstock
Genetika významně ovlivňuje riziko autoimunitních onemocnění, většina genů však sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. „Takovými je činí prostředí, v němž působí,“ řekl deníku The Epoch Times doktor Frederick Miller, někdejší vedoucí výzkumné skupiny pro vliv prostředí na autoimunitu při amerických Národních ústavech zdraví. Studiu autoimunitních onemocnění se věnuje více než čtyři desetiletí.
Souhlasí s ním i Nadine Haberfeldová, lékařka věnující se alternativní medicíně.
„Životní styl a strava hrají při autoimunitních onemocněních zásadní roli,“ uvedla a dodala, že tuto souvislost pozoruje i u svých pacientů. Ti často hlásí zmírnění bolesti a zánětu již během prvních několika týdnů po úpravě životosprávy.
Základem léčby autoimunitních onemocnění zůstávají léky. Stále většího uznání se však dostává i medicíně životního stylu jako doplňkovému přístupu ke zvládání těchto nemocí.
Strava: Jeden z nejzkoumanějších faktorů
K nejlépe prozkoumaným způsobům stravování patří středomořská strava.
Ve dvanáctitýdenní klinické studii, do níž bylo zařazeno 45 lidí s Hashimotovou tyreoiditidou, tedy autoimunitním zánětem štítné žlázy, se u účastníků dodržujících středomořskou stravu významně zlepšily ukazatele oxidačního stresu. Podle vědců tato změna naznačuje protizánětlivý a antioxidační účinek na štítnou žlázu. Příznivý vliv této stravy byl popsán také u lidí s revmatoidní artritidou, u nichž výzkum naznačuje zmírnění příznaků.
K těmto účinkům přispívají různé složky středomořské stravy: fenolické látky obsažené ve víně, například resveratrol s antioxidačními účinky, omega-3 mastné kyseliny, které mohou tlumit zánět, či biologicky aktivní látky v extrapanenském olivovém oleji. Tento způsob stravování je také bohatý na mikroživiny, například selen, zinek, železo a vitamin C. Mnohé z nich se zkoumají i v souvislosti s doplňky stravy zaměřenými na podporu štítné žlázy a imunitního systému.
U lidí, kteří již autoimunitním onemocněním trpí, může středomořská strava zlepšit kvalitu života, mimo jiné při roztroušené skleróze či celiakii. Vyplývá to ze systematického přehledu z roku 2026. Výsledky týkající se dalších sledovaných ukazatelů, včetně zánětu, však byly méně jednotné a jistota důkazů byla obecně nízká.
V otázce prevence je situace složitější. Vincenza Gianfrediová, docentka veřejného zdraví na Padovské univerzitě, vedla metaanalýzu, která zkoumala, zda středomořská strava pomáhá předcházet autoimunitním onemocněním u lidí bez stanovené diagnózy. Výsledky naznačily možný ochranný účinek zejména u roztroušené sklerózy a Sjögrenova syndromu. Statisticky významná souvislost s výskytem revmatoidní artritidy, lupusu, Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy se však neprokázala. U všech sledovaných výsledků navíc vědci hodnotili jistotu důkazů jako nízkou.
Dalším přístupem je vyřazení potravin, u nichž existuje podezření, že spouštějí obtíže.
Lidé s autoimunitními chorobami štítné žlázy často přecházejí na bezlepkovou dietu. U těch, kteří nemají celiakii, však výzkum nepřináší jednotné důkazy, že by vynechání lepku zlepšovalo funkci štítné žlázy nebo snižovalo oxidační stres. Vyřazení lepku bez zdravotního důvodu může také znamenat ochuzení jídelníčku o vlákninu a antioxidanty z celozrnných obilovin.
Comments