Ilustrace.
Foto: Epoch Times / Shutterstock
Vrátíte se z nákupu, otevřete vchodové dveře, usadíte se na pohovce a vezmete do ruky dálkový ovladač. Než si vůbec umyjete ruce, možná už jste přenesli mikroby na dva povrchy, kterých se často dotýkáte.
Podle odborníků na mikrobiologii si největší pozornost nezaslouží vždy předměty, které vypadají nejšpinavěji. Jsou to především ty, kterých se neustále dotýkáme, ale málokdy je čistíme. Na klikách, dálkových ovladačích, klávesnicích a telefonech se hromadí více bakterií a virů, než většina lidí předpokládá. Záchodová mísa, dlouho považovaná za největší hygienický problém domácnosti, přitom často představuje menší důvod k obavám.
Odborníci na mikrobiologii doporučují pravidelně čistit několik běžně používaných předmětů.
Rizikové předměty, kterých se často dotýkáme
Jde o povrchy, kterých se během dne opakovaně dotýkáme, a představují proto ideální místa pro přenos bakterií a virů z jednoho člověka na druhého.
Kliky
Ve veřejných prostorách i doma patří kliky k povrchům, kterých se dotýkáme nejčastěji. Zároveň na ně přímo přenášíme vše, co jsme venku zachytili na rukou.
Při cestování veřejnou dopravou, nakupování či návštěvě restaurace se lidé dotýkají nejrůznějších veřejně přístupných povrchů. Na rukou si tak mohou odnést potenciálně nebezpečné choroboplodné mikroorganismy, řekl Epoch Times Shao-Hung Wang, profesor a vedoucí katedry mikrobiologie, imunologie a biofarmacie na Národní univerzitě v Chiayi na Taiwanu.
Systematický přehled studií z roku 2025, který se zabýval klikami ve veřejných prostorách a zdravotnických zařízeních, zjistil virovou kontaminaci přibližně u každé šesté testované kliky. Nejčastěji se vyskytoval rotavirus, jeden z hlavních původců zánětu žaludku a střev u dětí.
Dálkové ovladače
Dálkové ovladače často sdílí několik členů domácnosti a někdy je používají i návštěvy. Jejich povrch se proto může snáze kontaminovat choroboplodnými mikroorganismy, uvedl Wang.
Při kašli nebo kýchání mohou na ovladače dopadat také kapénky. Dotykem rukou se na tyto často sdílené předměty dále přenášejí viry způsobující nachlazení i další respirační viry.
Wang doporučuje nejprve z ovladače vyjmout baterie, mírně navlhčenou papírovou utěrkou odstranit viditelné nečistoty a následně vyčistit tlačítka a mezery 70procentním alkoholem nebo běžně dostupnými dezinfekčními ubrousky. Aby dezinfekce správně působila, měl by povrch zůstat přibližně minutu vlhký. Poté jej nechte volně uschnout.
Dálkové ovladače by se měly dezinfikovat alespoň jednou týdně. Pokud je někdo v domácnosti nemocný, doporučuje se každodenní čištění.
Před použitím dezinfekčního prostředku je třeba z povrchu důkladně odstranit viditelné nečistoty. Ty totiž mohou snížit účinnost dezinfekce a umožnit některým bakteriím přežít, dodal Wang. Vynechání tohoto kroku může oslabit účinek dezinfekčního prostředku a napomáhat přežívání odolných bakterií.
Klávesnice a telefony
Klávesnice a telefony patří pravděpodobně k nejvíce kontaminovaným předmětům, které většina lidí vlastní.
Systematický přehled z roku 2019 zjistil mikrobiální kontaminaci téměř u všech zkoumaných klávesnic, konkrétně u 96,7 procenta. Studie z roku 2018 odhalila bakteriální kontaminaci, včetně zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), na 23 z 25 zkoumaných mobilních telefonů. Jednoduchá dezinfekce antibakteriálními ubrousky však odstranila bakterie přibližně ze 60 procent telefonů.
Na rušných místech, například v nemocnicích, školách a kancelářích, se mohou choroboplodné mikroorganismy dostávat na povrchy prostřednictvím kapének z dýchacích cest nebo dotykem rukou. Mobilní telefony a notebooky se tak mohou stávat jejich přenosnými rezervoáry.
Když jíte při práci na počítači, mohou drobky padat na klávesnici nebo do mezer mezi klávesami. Prach navíc může pohlcovat vlhkost, a umožňovat tak množení bakterií, které už na klávesnici jsou.
Některé mobilní telefony nemusí být vhodné k přímému čištění alkoholem. V takových případech lze podle Wanga použít zředěný čisticí prostředek s neutrálním pH a kartáček s měkkými štětinami.
Počítačové klávesnice je třeba pravidelně zbavovat prachu, otírat a dezinfikovat. Mnohé novější klávesnice a myši jsou odolné proti vodě a lze je čistit podle pokynů výrobce.
Vlhké předměty, na které zapomínáme
Na rozdíl od často dotýkaných povrchů se tyto předměty kontaminují proto, že zůstávají dlouho v teple nebo ve vlhku. Vlhkost umožňuje množení bakterií, hub a dalších mikroorganismů. Pravidelné sušení a čištění je proto stejně důležité jako časté mytí či praní.
Prostěradla
Postel může vypadat čistě, a přesto se v ní může skrývat překvapivé množství mikroorganismů.
Pot, odloupané kožní buňky a vlhkost, kterou tělo každou noc zanechává v lůžku, mohou vytvářet podmínky podporující růst bakterií a hub.
Studie z roku 2025 ukázala, že nejvyšší míra bakteriální kontaminace byla ve spodních částech prostěradel, které přicházejí do styku s nohama a chodidly. Celkové množství bakterií bylo také výrazně vyšší na prostěradlech používaných muži.
Wang doporučuje prát ložní prádlo, například prostěradla a povlaky na přikrývky, alespoň jednou měsíčně. Samotné přikrývky lze také pravidelně vystavovat slunci, které pomáhá odstranit vlhkost z jejich vnitřku.
Prostěradla či povlaky s viditelnými skvrnami plísně, výrazným zežloutnutím nebo přetrvávajícím zápachem, který nezmizí ani po vyprání, vyřaďte. Tyto známky mohou naznačovat, že mikroorganismy nebo produkty jejich činnosti pronikly hluboko do tkaniny a běžným praním je obtížné je zcela odstranit.
Ručníky a koupelnové pomůcky
Navzdory pověsti toalety pochází podle Wanga většina mikroorganismů uvnitř záchodové mísy z vašeho vlastního těla. Větší problém představuje splachování, při němž se mohou tyto mikroby rozptýlit na okolní povrchy včetně ručníků.
Skutečným rizikem v koupelně je vše, co zůstává vlhké. Ručníky, mycí houby, kelímky na vyplachování úst i holicí strojky vytvářejí v teplé a vlhké místnosti ideální podmínky pro růst bakterií.
V koupelnách bývá teplo a vlhko. Odumřelé kožní buňky a kožní maz, které zde zůstávají po koupání, mohou podporovat růst mikroorganismů. Pokud necháte ručník den či dva viset, zejména za horkého a vlhkého počasí, může začít zatuchle a mastně zapáchat. Zápach často vzniká tím, že mikroorganismy rozkládají zbytky zachycené na ručníku.
Bakterie se mohou hromadit i na předmětech, jako jsou kelímky na vyplachování úst, mycí houby a kartáče. Ty totiž často zůstávají dlouho vlhké a opakovaně přicházejí do styku s kapénkami.
Bakterie se mohou vyskytovat také na ručních i elektrických holicích strojcích. Ty pravidelně přicházejí do kontaktu s pokožkou, odloupanými kožními buňkami a mikroorganismy a často je skladujeme ve vlhkém prostředí.
Wang doporučuje udržovat ručníky suché a pravidelně je prát nebo měnit. Pokud ručník zapáchá i po vyprání, měl by se vyřadit.
Koupelnové předměty, například držáky na zubní kartáčky a kelímky na vyplachování úst, je třeba důkladně vydrhnout kartáčem, nikoli pouze opláchnout vodou.
Kosmetické houbičky
Mnohé kosmetické houbičky se vyrábějí ze syntetických porézních materiálů. Přestože je lze umývat před použitím i po něm, vlhkost uvnitř může bránit úplnému vyschnutí a umožňovat růst mikroorganismů. Podle Wanga je cílem omezit jejich hromadění, aniž by se houbička poškodila. Po každém použití ji omyjte jemným čisticím přípravkem a opláchněte.
Jednou týdně by měla následovat důkladnější očista. Nejprve houbičku důkladně namočte do teplé vody a stiskněte ji, aby se uvolnil vzduch zachycený uvnitř. Poté pomocí jemného čisticího přípravku nebo mýdla vytvořte pěnu a houbičku opakovaně mačkejte a proplachujte. Důkladně ji oplachujte pod teplou tekoucí vodou, dokud neodstraníte veškerou pěnu. Po vyčištění ji stlačte v čistém ručníku, abyste odstranili přebytečnou vodu, a před uložením ji nechte zcela uschnout.
Pokud houbička začne zapáchat nebo se poškodí, vyřaďte ji.
Pouzdra na kontaktní čočky
Mnozí lidé si pečlivě čistí kontaktní čočky, ale na samotné pouzdro zapomínají.
Pokud pouzdro dlouhodobě pouze vyplachujete dezinfekčním roztokem a pravidelně ho mechanicky nečistíte, mohou některé odolné mikroorganismy uvnitř vytvářet biofilm. Ten jim umožňuje přilnout k povrchu a postupně se hromadit, vysvětlil Wang. Pokud tyto mikroorganismy kontaminují čočky, mohou se přenést přímo do oka a zvýšit riziko podráždění nebo infekce.
Doporučuje každý den vylít starý roztok na kontaktní čočky a pouzdro vypláchnout čerstvým. Vodu z kohoutku nepoužívejte, protože může do pouzdra zanést mikroorganismy z vodovodního systému.
Po vyčištění nechte pouzdro otevřené na dobře větraném místě, aby důkladně vyschlo. Vhodné je také každé tři měsíce pouzdro vyměnit.
Kabelky
Na čištění kabelek a běžně používaných tašek se často zapomíná.
Při každodenních cestách lidé běžně pokládají tašky na podlahy restaurací, do odkládacích košíků a na další veřejně přístupné povrchy. Na jejich dně se tak mohou zachytit mikroorganismy z okolního prostředí, které si následně přinesou domů.
Wang doporučuje kabelky pravidelně otírat nebo čistit kartáčem s přípravkem vhodným pro daný materiál. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jejich dnu.
Proč je mechanické čištění důležitější než samotná dezinfekce
Na často dotýkaných površích, například na klikách, klávesnicích a koupelnových předmětech mohou bakterie přilnout k podkladu a vylučovat lepkavé látky, které je obklopují a chrání. Vzniká tak takzvaný biofilm. Proto bývá účinnější před použitím dezinfekce nejprve odstranit povrchové nečistoty a biofilm kartáčováním, drhnutím nebo otíráním.
Chen Yo-shen, výzkumník v oblasti potravinářské mikrobiologie a molekulární biologie na Taiwanu, řekl Epoch Times, že biofilmy mohou vytvářet ochrannou bariéru, v níž se bakterie ukrývají.
Některé bakterie mohou dokonce přejít do stavu podobného klidovému režimu, v němž je antibiotika nebo imunitní systém obtížněji likvidují. Mohou proto přežívat déle a přispívat k chronickým či opakovaným infekcím. Biofilmy také mohou ztěžovat hojení chronických ran, například vředů na nohou při cukrovce a proleženin, a zvyšovat pravděpodobnost jejich opakované infekce.
Běžné choroboplodné mikroorganismy na často dotýkaných površích
Mezi běžně zjišťované mikroorganismy na často dotýkaných površích patří podle Wanga zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus), Escherichia coli, enterokoky, pneumokok (Streptococcus pneumoniae) a Haemophilus influenzae.
Zlatý stafylokok je běžná potenciálně choroboplodná bakterie, která může způsobovat kožní infekce a v závažných případech i život ohrožující infekce krevního řečiště a celkové komplikace.
Escherichia coli může vyvolat řadu infekcí včetně infekcí močových cest, zánětu mozkových blan u novorozenců a sepse.
Enterokoky mohou způsobovat zánět nitroblány srdeční, nitrobřišní infekce a infekce močových cest.
Pneumokok i Haemophilus influenzae mohou způsobovat infekce dýchacích cest a v závažných případech vést k zápalu plic nebo zánětu mozkových blan.
Cílem podle Wanga není udržovat zcela sterilní prostředí, ale pravidelným čištěním a správnými hygienickými návyky omezovat šíření choroboplodných mikroorganismů a nevytvářet podmínky, které podporují jejich růst.
U většiny lidí pomáhají neporušená kůže a sliznice, normálně fungující imunita a pravidelné mytí rukou zabránit tomu, aby tyto bakterie pronikly do hlubších tkání a způsobily závažné onemocnění.
Comments