Foto: Mathias Tegtmeier / Artlist

Některé z dětí, jejichž rodičům Kath Megawová před 28 lety pomáhala se zaváděním příkrmů, jsou dnes už dospělé.
Jako nutriční terapeutka zaměřená na dětskou výživu a spoluautorka knih Weaning Sense a Mindful Meals měla Megawová vzácnou příležitost sledovat děti od prvních lžiček jídla až do dospívání.
„Získáte tím úžasný dlouhodobý pohled, který vám žádná učebnice nenabídne,“ řekla Megawová Epoch Times.
„Mnohokrát jsem na vlastní oči viděla, jak stravovací návyky z raného dětství souvisejí se zdravím v pozdějším věku.“
Wendy Schoferová, pediatrička z Family in Focus, uvedla pro Epoch Times, že „výživa v prvních 1 000 dnech je pro děti nesmírně důležitá, protože si rozvíjejí koordinaci potřebnou k jídlu, vytvářejí nervové dráhy a utvářejí svůj první vztah k jídlu“.
Výživa je přitom jen jednou součástí mnohem širšího obrazu. Mohou rodiče další směřování dítěte skutečně ovlivnit? Desítky let výzkumu naznačují, že ano.
Proč je prvních 1 000 dní důležitých
Prvních 1 000 dní zahrnuje období od početí do druhých narozenin dítěte. Během této doby se v mozku pozoruhodnou rychlostí vytvářejí nová spojení. Tělo současně buduje metabolický, imunitní a trávicí systém, které budou po řadu dalších let řídit jeho zdraví a ovlivní i celoživotní riziko vzniku chronických onemocnění.
To, co děti v tomto období jedí, ovlivňuje, jak se naučí jíst, které potraviny budou považovat za bezpečné a jaké představy a pocity si s jídlem spojí. Ty si mohou nést až do dospělosti, uvedla Schoferová.
„Zamyslete se nad tím, kolik našich raných vzpomínek se točí kolem rodiny a jídla. Podrobnosti obvykle vyblednou, ale vztahy tvoří kotvu vzpomínek, které přetrvají.“
Nedostatečná výživa v tomto citlivém období může dlouhodobě ovlivnit vývoj nervové soustavy i tělesný růst dítěte a přispívat k růstovému zaostávání, horším školním výsledkům a nižším výdělkům v dospělosti. Souvisí to s takzvaným raným programováním – procesem, při němž podmínky na počátku života nastavují fungování metabolického a imunitního systému. Následky raných nepříznivých vlivů a nedostatků může být později obtížné napravit.
Období prvních 1 000 dní začíná ještě před narozením dítěte a zahrnuje i těhotenství. Jinými slovy, výživová cesta dítěte začíná u zdraví a stravy matky. Výzkum ukázal, že nedostatky ve výživě a zdravotní potíže matky ovlivňují i vývoj dítěte.
Už samotná rychlost růstu mozku ukazuje, kolik je v sázce: na počátku života se dětem každou sekundu vytváří až 1 000 nových nervových spojení.
Některé živiny mají během těhotenství obzvlášť důležitou úlohu. Bílkoviny například pomáhají vytvářet a opravovat tkáně matky i dítěte. Železo je nezbytné pro přenos kyslíku krví do tkání, zatímco vitamin C podporuje vývoj zubů a kostí dítěte a pomáhá při hojení ran. Vápník je důležitý pro vývoj srdce, svalů, kostí, zubů a nervové soustavy dítěte. Kyselina listová podporuje vývoj mozku a páteře.




Comments