Foto: Milen Kanev / Shutterstock
Rozsáhlá nová studie naznačuje, že sýry a jogurty mohou prospívat kloubům. U obyčejného mléka však podobnou souvislost nezjistila.
Artróza kolene postihuje přibližně čtrnáct milionů Američanů. Způsobuje bolest, ztuhlost a postupné omezování pohyblivosti, které může časem narušovat soběstačnost. Nový výzkum nyní naznačuje, že drobná změna jídelníčku by mohla pomoci snížit riziko jejího vzniku.
Studie zveřejněná v časopise Clinical Nutrition sledovala po dobu jedenácti let 10 411 dospělých v Japonsku ve věku od čtyřiceti do čtyřiasedmdesáti let. Výzkumníci zjišťovali jejich stravování pomocí ověřených dotazníků, které účastníci sami vyplňovali. Ve statistických modelech zohlednili demografické charakteristiky, životní styl i další složky stravy, aby lépe odlišili souvislost s konzumací sledovaných potravin od ostatních vlivů.
U lidí, kteří jedli nejvíce fermentovaných mléčných výrobků – sýrů nebo jogurtů –, byla pravděpodobnost vzniku artrózy kolene o devatenáct až osmadvacet procent nižší než u těch, kteří je nejedli vůbec. S nižším rizikem souvisely samostatně sýry i jogurty. Nejsilnější byla tato souvislost u lidí, kteří jinak celkově konzumovali málo mléčných výrobků.
Pití běžného nefermentovaného mléka naproti tomu s rizikem onemocnění kolenního kloubu nesouviselo.
Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu případů artrózy v souvislosti se stárnutím americké populace výsledky upozorňují na dostupnou a potenciálně málo rizikovou možnost podpory zdraví kloubů. Než však bude možné formulovat jednoznačná výživová doporučení, je zapotřebí další výzkum.
Proč by mohla být důležitá fermentace
Artróza se dlouho považovala jednoduše za důsledek „opotřebení“. Výzkumná práce zveřejněná v červnu však upozorňuje na méně zjevného možného viníka: chronický zánět nízkého stupně, který začíná ve střevě.
Podle této teorie může narušení rovnováhy střevního mikrobiomu, označované jako dysbióza, umožnit pronikání toxických látek do krevního oběhu. To může vyvolat zánětlivou reakci v celém těle. Ta postupně zasahuje také klouby, kde aktivuje enzymy rozkládající chrupavku a tkáně, které ji podpírají.
Fermentované mléčné výrobky, například jogurt a kefír, mohou do trávicího traktu přinášet živé prospěšné bakterie, zejména ze skupin laktobacilů a bifidobakterií. Ty mohou přispívat k udržování rovnováhy střevního prostředí.
Možné působení má dvě stránky: živé mikroorganismy mohou ovlivňovat střevní mikrobiom, zatímco biologicky aktivní látky vznikající při fermentaci mohou tlumit zánětlivou signalizaci.
Předchozí výzkumy naznačují, že přínosy fermentovaných mléčných výrobků mohou vycházet právě z probiotik a biologicky aktivních látek vznikajících při kvašení. Přehledová práce z roku 2024 zveřejněná v časopise Frontiers in Nutrition popisuje, jak živé bakterie mléčného kvašení přeměňují složky mléka na látky, které mohou ovlivňovat mimo jiné chronický zánět nízkého stupně.
Sýry pro zdraví kloubů a střev
Jednotlivé sýry se liší složením i obsahem živých mikroorganismů. Pozornost proto přitahují přirozeně vyzrálé tvrdé sýry bez následného tepelného ošetření a tradiční sýry zrající ve slaném nálevu.
Případné účinky závisejí mimo jiné na použitých mikrobiálních kulturách a látkách, které ve výrobku zůstávají po zpracování. Ze samotné studie však nelze určit, které druhy sýrů nejlépe chrání klouby nebo zmírňují jejich bolest.
Tepelné zpracování při výrobě tavených sýrů, například amerického typu American cheese nebo některých roztíratelných výrobků, může živé mikroorganismy zničit. Samo o sobě to však neprokazuje, že takový výrobek nemá žádné jiné možné přínosy.
Mezi přirozeně zrající sýry, které vědci zkoumají kvůli jejich mikrobiálním kulturám a živinám, patří:
- Gouda: Může obsahovat odolné bakteriální kmeny, například rodu Lactococcus, z nichž některé dokážou přežít průchod žaludkem. Poskytuje také vitamin K2, který se podílí na regulaci metabolismu kostní tkáně.
- Vyzrálý čedar: Během zrání se mění zastoupení bakterií včetně laktobacilů. Fermentace zároveň odbourává většinu laktózy, což může zlepšit snášenlivost sýra u lidí s její intolerancí.
- Feta: Tradičně se vyrábí z ovčího mléka nebo ze směsi ovčího a kozího mléka za účasti bakterií mléčného kvašení. Tyto kultury a látky vznikající při fermentaci se zkoumají v souvislosti se střevním mikrobiomem, jehož rozmanitost souvisí také s regulací zánětu.
- Švýcarské sýry a ementál: Jejich charakteristická oka vznikají působením bakterie Propionibacterium freudenreichii. Výzkumníci zkoumají její možné účinky na střevní sliznici a imunitní systém. Tyto sýry také mohou obsahovat méně sodíku než některé jiné vyzrálé druhy.
Co říkají odborníci
Při zařazování většího množství fermentovaných mléčných výrobků je třeba myslet na několik důležitých okolností, řekla deníku Epoch Times Emily Feivorová, registrovaná nutriční terapeutka z nemocnice Long Island Jewish Forest Hills v New Yorku, která se na studii nepodílela.
Některé fermentované mléčné výrobky, například ochucené kefíry, mohou obsahovat velké množství přidaného cukru. Ten může podporovat zánět a působit proti případným přínosům probiotik. Při zařazování fermentovaných potravin doporučuje začínat pozvolna. Lidem, kteří na ně nejsou zvyklí, mohou zpočátku způsobovat nadýmání a plynatost.
Podle Feivorové fermentace významně snižuje množství laktózy v mléčných výrobcích, zejména v kefíru a vyzrálých sýrech. Někteří lidé s intolerancí laktózy je proto mohou snášet lépe.
„Nejsou však všechny zcela bez laktózy a mohou vyvolávat obtíže.“
Pro lidi, kteří fermentovaných mléčných výrobků příliš mnoho nejedí, mohou být podle ní vhodnou alternativou probiotické doplňky stravy, zejména při alergiích nebo tehdy, když hledají konkrétní bakteriální kmen.
Je však třeba mít na paměti, že poznatky pocházejí především z observačních výzkumů japonské populace. Stravování, genetické předpoklady i obvyklá konzumace mléčných výrobků se mezi Japonskem a západními zeměmi liší. Další výzkum proto musí objasnit, zda se stejné souvislosti projeví i jinde a jaké množství fermentovaných mléčných výrobků by mohlo být potřebné.
Comments