Ilustrace
Foto: Epoch Times / Shutterstock
Ve čtyřiceti letech se zdálo, že neurochirurg Joseph Maroon stojí na vrcholu kariéry. Pak mu během jediného zdrcujícího týdne náhle zemřel šedesátiletý otec, rozpadlo se mu manželství a těžké vyhoření ho přimělo opustit operační sál.
„Od operací mozku při vědomí u pacientů s nádory v oblastech důležitých pro řeč či pohyb jsem se dostal k práci ve zchátralém motorestu pro kamiony, který otec zatížil vysokou hypotékou a odkázal mé matce,“ řekl Maroon v nedávném dílu pořadu EpochTV Vital Signs.
„Celý rok jsem obracel hamburgery na grilu a tankoval kamiony a říkal si: ‚Jak se mi tohle mohlo stát?‘“
Maroon měl nadváhu, trpěl depresí a obtížně zvládal i chůzi do schodů. Ocitl se na nejnižším bodě svého života. Jeho následné zotavení změnilo nejen jeho zdraví, ale také jeho chápání toho, jak se tělo a mysl vzájemně ovlivňují.
Běh, který změnil směr jeho života
Obrat začal pozváním od bankéře, u něhož měl motorest hypotéku. Bankéř Maroona povzbudil, aby si s ním šel zaběhat.
Ačkoli Maroon sotva zvládal vyjít schody, souhlasil.
„Oběhli jsme dráhu čtyřikrát. Řekl jsem: ‚Už nikdy.‘ Ale tu noc jsem se poprvé po několika měsících vyspal,“ vzpomínal.
Druhý den se vrátil. Postupně začal běhat delší vzdálenosti. Když si přečetl o triatlonu a kombinování různých druhů tréninku, koupil si kolo, naučil se plavat a zařadil pohyb do každodenního života.
Jak jeho tělo sílilo, zaznamenal změny ve spánku, náladě, paměti i schopnosti přemýšlet.
„Znovu jsem nastartoval fungování svých neurotransmiterů,“ řekl Maroon.
„Zvyšovala se mi hladina serotoninu, zlepšovaly se hladiny acetylcholinu – paměť se mi přirozeně zostřovala, bez jakýchkoli léků.“
Během jednoho roku shodil přebytečná kila, znovu získal jasnou mysl a zásadně změnil jídelníček i každodenní návyky.
Přestože biologické účinky pohybu jsou složitější než změny jediného neurotransmiteru, výzkum jeho význam pro duševní zdraví potvrzuje.
Systematický přehled z roku 2024, který zahrnul 218 randomizovaných studií s více než 14 000 účastníky, zjistil, že chůze či běh, silový trénink, jóga a další formy pohybu zmírňují příznaky deprese. Pohyb může působit prostřednictvím několika vzájemně propojených mechanismů, mezi něž patří regulace stresu, neuroplasticita, zánětlivé procesy a přenos signálů pomocí neurotransmiterů.
Maroonovi tato zkušenost odhalila princip, kterým se řídil po zbytek života.
„Víme, že mysl může tělo vážně poškodit – může přispívat k infarktům, mrtvicím či syndromu dráždivého tračníku –, ale tělo může uzdravovat mysl,“ uvedl.
„Všechno, co děláme – strava, pohyb –, se soustředí na zdraví mozku, duševní zdraví a tělesné zdraví.“
Věří, že tělesná obnova prostřednictvím pohybu, ať už aerobního, nebo silového tréninku, může fungovat jako účinný mechanismus vlastní regenerace těla, který zklidňuje neklidnou mysl a obnovuje rovnováhu.
Když stres naruší rovnováhu mozku a těla
Maroon začal vyhoření chápat jako stav, kdy je člověk „přepracovaný, přetížený závazky a vystavený nadměrnému stresu – zkrátka mimo rovnováhu“.
Jeho zkušenost zdaleka není ojedinělá. Podle Americké lékařské asociace uvedlo v roce 2024 alespoň jeden příznak vyhoření 43,2 procenta lékařů dotazovaných v rámci zapojených amerických zdravotnických systémů.
Vyhoření je víc než běžná únava. Přetrvávající stres aktivuje osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny a zvyšuje uvolňování hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Krátkodobě tato reakce pomáhá tělu zvládnout náročnou situaci. Pokud však přetrvává příliš dlouho, může narušovat spánek, regulaci emocí, pozornost a paměť.
Maroon se obává zejména dopadů na hipokampus, oblast mozku zapojenou do učení a paměti. Dlouhodobý stres souvisí s funkčními i strukturálními změnami v této oblasti.
„Pokud nemáme zdravou mysl a zdravý mozek, život je velmi problematický,“ řekl.
Pohyb Maroonovi pomohl tento kruh přerušit. Během zotavování však nakonec pochopil, že samotná tělesná kondice nestačí. Člověk může být fyzicky silný, a přesto může být jeho život nebezpečně nevyvážený.
Čtyři rozměry vyváženého života
Ve své knize Square One: A Simple Guide to a Balanced Life nabízí Maroon názorné cvičení, které pomáhá zhodnotit, čemu člověk věnuje čas a energii.
Představte si čtyři osy vycházející ze středu čtverce. Každá představuje jednu hlavní oblast života: práci, rodinu, duchovní život a tělesné zdraví. Na každé ose vyznačte bod podle toho, kolik pozornosti dané oblasti věnujete. Když body spojíte, výsledný tvar ukáže, zda je váš život poměrně vyvážený, nebo v něm převládá jediná oblast.
Cílem není rozdělit každou hodinu rovným dílem. Některé povinnosti přirozeně vyžadují v různých životních etapách více pozornosti. Cvičení má odhalit, zda některou důležitou část života nezanedbáváte tak dlouho, že vzniklá nerovnováha podkopává i ty ostatní.
Když se Maroon ohlédl za svým zhroucením, uvědomil si, že utrpěly téměř všechny oblasti jeho života.
„Když jsem vyhořel, moje pracovní osa byla jako rovná čára na [elektrokardiogramu] – žádná rodina, žádný duchovní život. Byl jsem na dně,“ řekl.
Pohyb mu dodal dostatek energie a duševní jasnosti, aby mohl začít znovu budovat svůj život. Lepší kondice však představovala pouze jednu stranu čtverce. Změnil také jídelníček, znovu se spojil se svými duchovními kořeny a přehodnotil vztahy i priority.
„Tělo je chrám – musíte o něj pečovat,“ uvedl.
Péče o tělo však pro něj není cílem sama o sobě. Vytváří základ, díky němuž se člověk může plněji věnovat rodině, práci, službě druhým a duchovnímu životu.
Pět základů tělesného zdraví a zdraví mozku
V oblasti tělesného zdraví, která tvoří jednu část jeho čtverce, zdůrazňuje Maroon pět praktických základů: výživnou stravu, pravidelný pohyb, omezení vystavení škodlivým vlivům, zvládání stresu a dostatek spánku.
Tyto návyky se vzájemně podporují. Pohyb může prospívat spánku a regulaci stresu, zatímco spánek pomáhá mozku a svalům zotavit se po fyzické aktivitě. Strava dodává živiny potřebné pro tvorbu energie, obnovu tkání a fungování imunity.
Maroon zdůrazňuje především dvě cesty, jimiž může výživa ovlivňovat zdraví mozku: prostřednictvím střevního mikrobiomu a antioxidační obrany těla.
Typická západní strava plná zpracovaných potravin, masa ze zvířat chovaných s použitím hormonů a slazených nápojů je podle něj významnou příčinou chronického zánětu a poškození mozku.
„Zdravá střeva jsou nezbytná pro zdravý mozek,“ řekl Maroon.
„Velká část našeho imunitního systému se nachází ve střevech.“
Střevní mikrobiom – biliony bakterií v našich střevech – hraje zásadní roli při trávení, vstřebávání živin, tvorbě vitaminů a regulaci imunity. Když se rovnováha tohoto ekosystému naruší, často v důsledku nevhodné stravy, oslabuje to imunitní funkce a zesiluje zánět v celém těle.
„Pokud nemáte správné složení mikrobiomu, vaše imunita nefunguje zdravě nebo je potlačená. Jste pak mnohem náchylnější k infekcím a nemocem,“ uvedl.
Nové výzkumy, včetně studií zaměřených na Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, spojují střevní dysbiózu, tedy nerovnováhu střevního mikrobiomu, s neurodegenerací, úbytkem poznávacích schopností, a dokonce i s depresí. Nerovnováha může podporovat zánět v nervové soustavě, oxidační stres a zvýšenou střevní propustnost, která umožňuje škodlivým látkám ovlivňovat mozek prostřednictvím osy střevo–mozek.
Maroon prosazuje stravu, která obnovuje mikrobiální rovnováhu a omezuje zánět. Pro podporu zdraví střev a celkového fungování mozku doporučuje potraviny v přirozené, nezpracované podobě bohaté na vlákninu, fermentované potraviny, například kefír, a probiotika.
Glutathion a antioxidační obrana mozku
Maroon také upozorňuje na oxidační stres jako na významný faktor stárnutí mozku a neurodegenerace. Oxidace je běžnou součástí tvorby energie v buňkách, vznikají při ní však nestabilní molekuly známé jako volné radikály. Když jejich množství překročí schopnost těla je neutralizovat, mohou poškodit mitochondrie, DNA a buněčné membrány.
Jedním z hlavních obranných prostředků těla je glutathion, významný antioxidant, který vzniká uvnitř buněk.
„Glutathion je hlavním antioxidantem v mozku,“ řekl Maroon.
Oxidaci v mozkových buňkách přirovnává k tomu, co se stane, když rozkrojené jablko nebo oloupaný banán ponecháme na vzduchu a postupně zhnědnou. Nejde o totožné procesy, ale toto přirovnání ukazuje, jak se může oxidační poškození hromadit, když obranné mechanismy přestanou stačit.
Výzkum zjistil snížené hladiny glutathionu v oblastech mozku zasažených neurodegenerativními onemocněními. Ve studii z roku 2023 vědci měřili glutathion u 38 lidí s Parkinsonovou nemocí a 30 zdravých osob v kontrolní skupině. Lidé s Parkinsonovou nemocí měli významně nižší hladiny v černé substanci, oblasti zásadní pro řízení pohybu, a v hipokampu, který se podílí na paměti.
Maroon je také spoluautorem výzkumu, který předkládá hypotézu, že oxidační stres a oslabená glutathionová obrana mohou vznikat už v rané fázi Alzheimerovy nemoci – případně souběžně s lépe rozpoznatelnými patologickými změnami, nebo dokonce ještě před nimi.
Tato zjištění pomohla podnítit malou pilotní klinickou studii první fáze u lidí s časnou Parkinsonovou nemocí. Studie testuje gama-glutamylcystein, stavební složku, kterou tělo využívá k tvorbě glutathionu. Zkoumá, zda může zvýšit jeho hladiny v mozku a krvi a zda tyto změny souvisejí s pohybovými či poznávacími funkcemi.
Studie stále probíhá, a proto zatím není známo, zda zvýšení hladiny glutathionu zlepší příznaky Parkinsonovy nemoci. Pro Maroona však tento výzkum přesto ilustruje širší princip: ochrana mozku vyžaduje podporu jeho přirozených obranných mechanismů dávno předtím, než nemoc dospěje do pokročilé fáze.
Antioxidační obrana je pouze jednou součástí této strategie. Maroon nadále považuje pohyb za jeden z nejdostupnějších způsobů, jak podpořit tělesné i duševní zdraví.
Nejlepší je taková aktivita, s níž člověk může bezpečně začít a které se dokáže pravidelně věnovat. Maroonovo zotavení nezačalo triatlonem. Začalo čtyřmi namáhavými koly na běžecké dráze.
Nový začátek v každém věku
Maroonův otec zemřel v šedesáti letech, když bylo samotnému Maroonovi čtyřicet. Tato ztráta ho přiměla zamyslet se nad tím, kam může směřovat jeho vlastní zdraví.
Od středního věku mohou svalová hmota a tělesná odolnost postupně klesat. Zároveň bývá stále obtížnější přehlížet důsledky let nedostatečného spánku, nevhodné stravy, nedostatku pohybu a nezvládaného stresu. Tyto vzorce však nejsou neměnné. Pravidelný pohyb, dostatečná regenerace, kvalitní výživa, smysluplné vztahy a pocit životního smyslu mohou i nadále ovlivňovat, jak člověk funguje s přibývajícím věkem.
V době rozhovoru bylo Maroonovi 85 let a stále se aktivně věnoval neurochirurgii.
„Operuji, provádím neurochirurgické zákroky a jsem tvořivější než v šedesáti,“ řekl.
„Chci zemřít mladý – co nejpozději.“
Maroonův příběh naznačuje, že zotavení může začít jediným zvládnutelným pohybovým krokem. Trvale udržitelným se však stává teprve tehdy, když se do rovnováhy vrátí i zbytek života.
„Šlápněte na plyn,“ řekl.
„Užívejte si každý den – žijte s chutí a vracejte něco druhým.“
–ete–
Comments