Ilustrace
Foto: Epoch Times / Getty Images / Shutterstock
Dospělí s příznaky deprese zaznamenali po čtyřech týdnech stravování s nízkým podílem ultrazpracovaných potravin střední až výrazné zlepšení. Vyplývá to z malé studie Kalifornské univerzity v San Francisku, která představuje ranou fázi výzkumu.
Předběžná studie, kterou zveřejnil odborný časopis JAMA Psychiatry a financovaly americké Národní ústavy zdraví, doplňuje další výzkumy poukazující na souvislost mezi stravou s vysokým podílem ultrazpracovaných potravin a depresí i dalšími psychickými poruchami.
Do předběžné studie se zapojilo 20 dospělých s průměrným věkem přibližně 44 let, z toho 14 žen. Jeden účastník studii nedokončil. Všichni měli vysokou tělesnou hmotnost a alespoň jednu metabolickou poruchu, například vysoký krevní tlak nebo zvýšenou hladinu cholesterolu. Vedle deprese pociťovalo 14 z 19 účastníků také úzkost.
Účastníci postupně vyzkoušeli dva stravovací režimy v takzvaném zkříženém uspořádání studie. Jedna skupina po dobu čtyř týdnů pokračovala ve své obvyklé stravě s vysokým podílem zpracovaných potravin. Druhá pod vedením výzkumníků přešla na jídelníček s nízkým podílem ultrazpracovaných potravin a vynechala například balené pochutiny, jídla z rychlého občerstvení a slazené nápoje. Po čtyřech týdnech si skupiny režimy vyměnily.
U těch, kteří snížili příjem ultrazpracovaných potravin o více než 85 procent, se příznaky deprese zmírnily středně až výrazně. Někteří zaznamenali také mírné zmírnění úzkosti.
„Zaujalo mě především to, jak rychle se příznaky zřejmě změnily, když účastníci změnili svůj jídelníček,“ řekla Epoch Times neuropsycholožka Sanam Hafeezová, ředitelka newyorského centra Comprehend the Mind, která se na studii nepodílela.
Podle ní to zpochybňuje představu, že strava ovlivňuje pouze tělesné ukazatele, jako jsou hmotnost, cholesterol nebo hladina cukru v krvi.
„Mozek je součástí těla, a proto má smysl zkoumat, zda kvalita toho, co jíme, může ovlivnit naše duševní rozpoložení a fungování.“
Jedním z nedostatků studie bylo, že neoddělila účinek samotné stravy od dalších možných vysvětlení psychického zlepšení. Není jasné, zda se lidé cítili lépe díky jídlu, změnám hmotnosti, nebo zvýšené pozornosti, které se jim dostávalo. Účastníci věděli, jaký stravovací režim dodržují, a výzkumníci je při změnách jídelníčku vedli. Všichni dobrovolníci navíc měli metabolické obtíže a vysoký index tělesné hmotnosti, takže výsledky nemusí platit pro každého.
Jedním z možných vysvětlení této souvislosti je stav střev. Lékařka Nyasha Chagwederová, hlavní autorka studie a zakladatelka programu pro metabolické a duševní zdraví na Kalifornské univerzitě v San Francisku, v prohlášení uvedla, že ultrazpracované potraviny mohou poškodit ochrannou výstelku střeva. Výsledkem je podle ní „propustné střevo s narušenou rovnováhou“.
„Propustné střevo“ je neformální označení pro zvýšenou střevní propustnost. Jde o stav, při němž se uvolňují těsné spoje mezi buňkami střevní výstelky, což umožňuje toxinům, bakteriím a nestráveným částicím potravy pronikat do krevního oběhu.
„Toto poškození střev může v celém těle vyvolat mírný chronický zánět, který buď přímo způsobuje depresi, nebo zvyšuje náchylnost k ní,“ uvedla.
„Jinými slovy, nevhodné zpracování potravin může poškodit střeva způsobem, jehož důsledky se přenesou až do mozku.“
Zatím však jde o hypotézu.
„Výzkumníci neprokázali, že za tímto zlepšením stály změny střevního mikrobiomu,“ uvedla Hafeezová.
Comments