Ilustrace: Epoch Times, Shutterstock
Když Epoch Times v březnu zveřejnil článek o prudkém nárůstu počtu rodičů, kteří odmítají injekci vitaminu K pro novorozence, následovala záplava čtenářských komentářů. Týkaly se mimo jiné toho, co injekce obsahuje, jaká je skutečná pravděpodobnost závažného krvácení a zda existuje obhajitelné vysvětlení, proč mají děti nízkou hladinu vitaminu K.
Mnozí rodiče, například sedmatřicetiletá Courtney Jane Gackstetterová, matka tří dětí, se musejí o vitaminu K rozhodovat jen několik okamžiků po porodu. Na své otázky přitom často dostávají nedostatečné informace.
Gackstetterová uvedla pro Epoch Times, že před 12 lety rychle souhlasila s injekcí vitaminu K pro svého syna a později toho litovala, když zjistila, že přípravek obsahoval složku, na kterou měla v minulosti těžké alergické reakce.
Informace se podle ní stále hledají obtížně a zdravotníci někdy nejsou na odpovědi dostatečně připraveni. Následují otázky čtenářů Epoch Times spolu s nejpřímějšími odpověďmi, které se nám podařilo najít.
1. Proč mají děti při narození nízkou hladinu vitaminu K?
Matky předávají svým dětem přes placentu jen velmi malé množství vitaminu K, což vede k nízkým hladinám tohoto vitaminu u všech novorozenců.
Vitamin K produkují střevní bakterie, ale novorozenci ještě nemají vyvinutý mikrobiom potřebný k jeho tvorbě. Mikrobiom kojenců se při narození teprve začíná vytvářet.
Mikrobiom novorozence prochází během prvních tří let několika proměnami: počátečním osídlením v prvních dnech života, změnami při přechodu stravy na pevnou potravu a nakonec přiblížením mikrobiomu střevní mikroflóře dospělého člověka kolem 3 let věku. Za zmínku stojí, že vývoj mikrobiomu může ovlivnit také způsob porodu a krmení – tedy kojení oproti umělé výživě – a také to, zda dítě nebo matka užívaly antibiotika.
Játra novorozenců navíc ještě nejsou dostatečně schopna vitamin K zpracovávat.
Ačkoli mají nízkou hladinu vitaminu K všechny děti, skutečným problémem je krvácení z nedostatku vitaminu K, označované zkratkou VKDB, které může vést k poškození mozku, a dokonce i ke smrti.
2. Je krvácení z nedostatku vitaminu K časté?
Časná a klasická forma VKDB – krvácivé poruchy, které se objevují od prvního dne do prvního týdne života – postihují zhruba jednoho z 60 až jednoho ze 400 novorozenců, kterým nebyl podán vitamin K. Časné případy často souvisejí s léky užívanými matkou, zatímco pozdější případy bývají spojeny s viditelným krvácením, například z pupečníku nebo trávicího traktu.
Časná i klasická forma VKDB se považují za závažné a občas život ohrožující, ale těžké následky nebyly kvantifikovány.
Pozdní forma VKDB se může objevit až do 6 měsíců věku, častěji však mezi 2. a 8. týdnem. Je vzácnější – vyskytuje se přibližně u jednoho ze 14 000 až jednoho z 25 000 novorozenců, kterým nebyl podán vitamin K – a může být obtížnější ji rozpoznat, protože ji obvykle způsobuje vnitřní krvácení u kojenců, kteří jinak vypadají zdravě.
Pozdní forma VKDB se považuje za závažnější, protože přichází náhle a je spojena s vyšší úmrtností i větším rizikem dlouhodobého poškození mozku. Bývalý porodník dr. Stewart James Fischbein svým pacientům říkával, že zatímco pozdní forma VKDB se vyskytuje přibližně u 6 ze 100 000 porodů, podávání vitaminu K ve formě kapek ústy snižuje riziko na 2 až 3 porody ze 100 000 a injekční vitamin K na 1 případ ze 100 000.
„Je to šestinásobný rozdíl, ale pořád je to téměř nula. Ta čísla jsou malá v každém případě,“ řekl Epoch Times.
3. Co přispívá k vyššímu riziku nedostatku vitaminu K?
Kojenci, jejichž matky během těhotenství užívaly antikoagulancia, některá antibiotika (například cefalosporiny) nebo léky k léčbě epileptických záchvatů, mají vyšší riziko časné formy VKDB. Dlouhodobé užívání antibiotik u dětí může narušit jejich schopnost vitamin K syntetizovat.
Za rizikovější se považují také předčasně narozené děti a děti, u nichž byl porod veden za pomoci porodnických nástrojů nebo jiných asistovaných postupů, které mohou zvýšit riziko krvácení pod pokožkou hlavy, a dokonce i hlouběji uvnitř lebky. Pozdní forma VKDB bývá spojována s poruchami jater a dalšími onemocněními, která narušují vstřebávání tuků, jež je pro syntézu vitaminu K nezbytné.
Klasické případy VKDB jsou častější u kojenců s modřinami nebo krvácením, obvykle z pupečníku nebo z místa obřízky.
Ačkoli časné přestřižení pupečníku nesouvisí s vitaminem K, protože z matky do placenty přechází jen málo vitaminu K, může dítě připravit o kmenové buňky a objem krve, které mohou být ochranné jinými způsoby, uvedla pro Epoch Times licencovaná porodní asistentka Blyss Youngová. Když se dítě narodí, zhruba třetina jeho celkového objemu krve zůstává v placentě a pupečníku – krev, která je nenávratně ztracena, pokud je pupečník zasvorkován během několika sekund po porodu.
Kojené děti mají vyšší riziko krvácení z nedostatku vitaminu K, protože mateřské mléko obsahuje jen nízké hladiny tohoto vitaminu. I u matek, které vitamin K doplňují nebo jedí potraviny s vysokým obsahem vitaminu K, zůstává jeho hladina v mateřském mléce nízká.
Výzkumů zaměřených na to, co mají děti s krvácením z nedostatku vitaminu K společného, není mnoho, takže je obtížné izolovat další možné přispívající faktory, dodala Youngová. „Nikdo se tím nezabývá, tak jak to máme vědět?“
4. Kdy se začaly novorozencům podávat injekce vitaminu K?
Vitamin K byl objeven ve 30. letech 20. století. Intramuskulární injekce vitaminu K, vyvinuté v 60. letech, se rychle staly standardní péčí k prevenci nevysvětlitelného krvácení u novorozenců.
Většina zemí vitamin K doporučuje, i když některé nabízejí možnost podávání ústy v několika dávkách namísto jediné injekce při narození.
Poté, co v 70. letech v Japonsku vedly případy svalových kontraktur po intramuskulárních injekcích vitaminu K k žalobám kvůli zanedbání péče, přešla tato země převážně na podávání tří dávek vitaminu K ústy – rozhodnutí, které je dnes přezkoumáváno jako méně účinné než injekce vitaminu K. Politika se může měnit i v jiných zemích: Zdravotní rada Nizozemska nyní po období, kdy nabízela vitamin K ústy, doporučuje injekce.
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby děti na celém světě dostávaly profylaxi vitaminem K, a většina zemí má pravidla pro podávání injekcí nebo kapek ústy.
5. Jaké složky obsahují injekce vitaminu K?
Injekce obsahuje fytonadion, syntetickou formu vitaminu K, konzervační látky a také složky, které stabilizují přípravek a upravují pH. K dispozici jsou i přípravky bez konzervačních látek, i ty však obsahují podobné stabilizační složky a látky upravující pH. Množství konzervantů a přísad v obou verzích se obecně považuje za bezpečné pro novorozence.
Injekce může obsahovat:
Benzylalkohol: konzervační látku, která se vstřebává do krevního oběhu, zpracovává se v játrech a vylučuje močí.
Deriváty polyoxyethylovaných mastných kyselin: například polysorbát 80, emulgátor, který udržuje složky oddělené. Také se vstřebává do krevního oběhu, rozkládá se na mastné kyseliny a vylučuje se močí.
Dextrózu: glukózu, která stabilizuje přípravek a zpracovává se podobně jako cukr – tělo ji využije jako zdroj energie, krátce ji uloží a poté ji odstraní.
Ve vzácných situacích může být benzylalkohol toxický pro předčasně narozené děti, které na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče často dostávají i jiné léky obsahující tuto konzervační látku. Lékaři dnes léky s obsahem benzylalkoholu sledují a omezují na minimum a pro zranitelné děti je k dispozici přípravek vitaminu K bez benzylalkoholu.
Za zmínku stojí, že konzervační látky a přísady mohou obsahovat i některé přípravky vitaminu K podávané ústy.
Stabilizátory jsou jedinou společnou složkou injekce vitaminu K a vakcín. Na rozdíl od vakcín, které v těle vyvolávají imunitní odpověď, je cílem injekčního podání vitaminu K postupné uvolňování vitaminu do krevního oběhu.
Předpokládá se, že vitamin K se pomalu uvolňuje z místa vpichu ve stehenním svalu a tělo ho využívá během několika měsíců.
6. Vitamin K má varování v rámečku – jak závažné to je?
Vitamin K má takzvané varování v rámečku, někdy označované jako „black box warning“, které upozorňuje na možné závažné reakce, včetně těžkých alergických reakcí, jako je anafylaxe nebo reakce z přecitlivělosti. Ty mohou při nitrožilním a nitrosvalovém podání vést k šoku, zástavě srdce a/nebo zástavě dýchání.
Přehled kazuistik a údajů z dohledu nad bezpečností léčiv publikovaný v časopise Clinical and Applied Thrombosis/Hemostasis zjistil, že celkové riziko je mimořádně vzácné. Případy se většinou týkaly dospělých a nitrožilního podání vitaminu K, které se u dětí nedoporučuje.
7. Může moje dítě na injekci vitaminu K zareagovat?
Podle přehledu v časopise International Journal of Molecular Sciences byly zaznamenány případy anafylaktického šoku a Nicolauova syndromu – vzácné nekrózy, která může způsobit bolest a hluboké poškození tkáně v místě vpichu, zejména u předčasně narozených dětí, kterým byla podána injekce vitaminu K. Většina reakcí se objevila u pacientů, kterým byl podán vitamin K rozpuštěný pomocí polyoxyethylovaného ricinového oleje – látky často spojované s reakcemi pacientů na léky.
Vzhledem k tomu, že umělé látky bývají spojovány s alergickými reakcemi, je podle Fischbeina přirozené ptát se na riziko přísad.
8. Existuje studie, která porovnává děti, které vitamin K dostaly, s těmi, které ho nedostaly?
Dlouhodobé randomizované kontrolované studie porovnávající děti, které vitamin K dostaly, s dětmi, které ho nedostaly, provedeny nebyly. Mnozí odborníci říkají, že takové studie by byly neetické.
Fischbein však uvedl, že by to byly užitečné informace pro rodiče, kteří chtějí zvážit možné zdravotní škody zákroku, jenž naprosté většině dětí, které jej dostanou, nepřináší žádný přímý prospěch.
9. Je vitamin K podávaný ústy použitelnou alternativou?
Jedním ze způsobů, jak se vyhnout varování v rámečku, je podle Youngové zvolit vitamin K podávaný ústy.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) neschválil žádnou perorální formu, takže rodiče by si museli kapky přinést do nemocnice sami – většinou zakoupené v prodejnách se zbožím pro zdravý životní styl nebo na internetu – a požádat lékaře, aby podal první dávku. Děti, které dostávají vitamin K ústy, obdrží počáteční dávku při narození a další dvě dávky během šesti týdnů. Tento postup je ve srovnání s injekcí náchylnější k lidské chybě.
Dr. Joel „Gator“ Warsh, funkční pediatr z Integrative Pediatrics and Medicine v Kalifornii a přispěvatel Epoch Times, v předchozím rozhovoru uvedl, že kapky podávané ústy nejsou tak spolehlivé jako injekce, které mají za sebou desítky let bezpečnostních údajů.
Ačkoli nejde o oficiální doporučení, japonská studie se 119 zdravými novorozenci zjistila, že děti, které dostaly 13 dávek vitaminu K – jednu při narození, další pátý den a poté každý týden po dobu 11 týdnů – měly ve srovnání s dětmi, které dostaly třídávkové schéma, vyšší ukazatele používané k měření účinnosti vitaminu K.
Přesto je podle Youngové „dobré vědět, že rodiny mají k dispozici další možnost, i když nejde o standardní péči“, řekla o kapkách vitaminu K podávaných ústy.
10. Mohou mít nízké hladiny vitaminu K u dětí nějaký přínos?
To je neobvyklá otázka, kterou položili čtenáři.
Žádné přínosy objeveny nebyly, ale protože nízká hladina vitaminu K je normální součástí fyziologie, Youngová se přiklání k názoru, že by zde mohl existovat biologický přínos, kterému zatím nerozumíme.
Děti mají zcela odlišný koagulační systém než starší děti a dospělí. Všechny jejich koagulační faktory kromě dvou jsou nízké a vitamin K je jedním z nich. Pokud dítě zdravě roste, tyto dva faktory rychle stoupnou na normální hladiny a přibližně v šesti měsících dosáhnou úrovně dospělého člověka.
Novorozenci mají také sklon ke krvácení, ale vzhledem ke své specifické fyziologii nekrvácejí tak dlouho a jejich krev se v podstatě sráží rychleji než u dospělých, uvádí článek v International Journal of Molecular Sciences.
„Naše těla jsou velmi moudrá,“ řekla Youngová a dodala, že podle jedné teorie umožňuje nižší hladina vitaminu K krvi rychleji proudit k poraněním, k nimž dochází během porodu a krátce po něm.
Mnozí křesťané věří, že tělesná moudrost pochází od Boha, který podle Bible přikázal obřízku osmého dne – což je časový rámec, který by odpovídal rozvoji schopnosti dětského mikrobiomu vytvářet vitamin K.
„Když Bůh dal smlouvu obřízky, nikdo o srážení krve nic nevěděl. Až o tisíce let později člověk tento koncept objevil,“ řekl Epoch Times Curt Blattman, který má magisterský titul z apologetiky. „Pro mě je to silný apologetický argument.“
Pokud jde o otázky k injekcím vitaminu K, Youngová rodiče povzbudila, aby je předložili svým lékařům.
Podle Fischbeina je užitečné udělat si vlastní průzkum, místo aby člověk jen opakoval informace z příspěvku na sociálních sítích. Dodal, že bez ohledu na to, proč se žena rozhodne tak či onak, mají lékaři etickou povinnost vyvarovat se nátlaku. „Žena má ze své podstaty právo souhlasit nebo nesouhlasit a my jako zdravotníci ji máme v jejím rozhodnutí podporovat.“
Poznámka k české praxi: V České republice je prevence krvácení z nedostatku vitaminu K také standardní součástí péče o novorozence. Na rozdíl od USA, kde se obvykle podává jednorázová intramuskulární injekce, si u nás rodiče donošeného zdravého dítěte mohou vybrat mezi injekcí a perorálními kapkami (buď ve třech dávkách, nebo v týdenním schématu do 12. týdne). Injekce se považuje za účinnější proti pozdní formě onemocnění. Konkrétní postup se liší podle porodnice a stavu dítěte.
–ete–
Comments