Daria Fomina/Shutterstock
Patnáctiletá „Amy Liová“ byla ztělesněním životní energie. Tato temperamentní dívka milovala dlouhé večerní hovory s přáteli a s nevyčerpatelným elánem se zapojovala do školních kroužků. Téměř ze dne na den však jako by její jiskra pohasla. Uzavřela se ve svém pokoji a její svět se zúžil na zářící displej telefonu. Rodiče změnu jejího chování přičítali obvyklé pubertální vzpouře. Teprve znepokojivý vzkaz se slovy „Žít je tak vyčerpávající“ odhalil, co za jejím uzavřením se do sebe skutečně stálo.
Amy se potýkala s těžkou depresí – a její zkušenost zdaleka není ojedinělá. Ukazuje, jak skryté úzkosti a deprese prostupují celou generací. Tato neviditelná epidemie ohrožuje duševní zdraví dnešních mladých lidí.
V americkém průzkumu rizikového chování mládeže Youth Risk Behavior Survey z roku 2023 uvedlo 40 procent středoškoláků přetrvávající pocity smutku nebo beznaděje, 20 procent vážně uvažovalo o pokusu o sebevraždu a devět procent uvedlo, že se o ni během předchozího roku pokusilo. Přestože se některé ukazatele oproti roku 2021 mírně zlepšily, duševní zdraví mladých lidí zůstává podle amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) závažným problémem.
Varovné příznaky psychických potíží u dospívajících
„Na rozdíl od tělesných onemocnění mohou psychické potíže zůstávat nepovšimnuté, i když je máme přímo před očima,“ uvedla Echo Songová, pracovnice pro spolupráci s veřejností z oddělení komunitní spolupráce newyorského úřadu pro zdraví a duševní hygienu, v pořadu „Health 1+1“ televize NTD, sesterského média Epoch Times.
Aby rodiče a učitelé zachytili nenápadné příznaky včas, měli by se podle Songové aktivně zajímat o psychickou pohodu dospívajících a všímat si následujících změn:
Výkyvy emocí: podrážděnost, skleslost, uzavírání se do sebe a neochota komunikovat s ostatními.
Změny v myšlení a poznávacích procesech: negativní myšlenky, sebepodceňování a ztráta zájmu o různé činnosti.
Změny vzhledu: zanedbávání osobní hygieny nebo menší zájem o vlastní vzhled.
Změny denního režimu: potíže se spánkem, nadměrné spaní, nechutenství nebo přejídání.
Změny školních výsledků: obtížné soustředění, zhoršující se prospěch nebo neochota chodit do školy.
Změny v používání sociálních sítí: neschopnost omezit čas na sociálních sítích, abstinenční příznaky při odpojení, zanedbávání povinností či koníčků kvůli času u obrazovky a narušený spánkový režim.
Songová doporučuje všímat si těchto změn porovnáním současného chování dospívajícího s jeho chováním během uplynulého půlroku až roku. Pokud zaznamenáte varovné příznaky, co nejdříve si s dítětem otevřeně promluvte a dejte mu najevo podporu.
Jak si s dítětem vybudovat pevný vztah
Každý den si vyhraďte čas na upřímný rozhovor se svými dětmi, zejména v dospívání – zásadním období, které vyžaduje zvýšenou pozornost rodičů.
„Mluvte spolu otevřeně a od srdce. Dejte dítěti možnost svěřit se s tím, co prožívá – třeba co se děje ve škole nebo jak vnímá chování a hodnoty svých vrstevníků,“ poradila Songová.
„Nespěchejte s otázkami. Trpělivě naslouchejte, v klidu si k dítěti sedněte a pozorně poslouchejte, co říká o svých pocitech. To velmi pomáhá.“
Naučte se emoce svého dítěte uznávat a přijímat, místo abyste je kritizovali. Podle Songové byste také neměli srovnávat jeho zkušenosti se svým vlastním dětstvím, například slovy:
„Ty se máš tak dobře. Když jsem byl malý, neměl jsem tak hezké oblečení ani všechny ty úžasné hračky, viď? Ale ty máš všechno. Žiješ si tak dobře – z čeho bys mohl být nešťastný?“
Když se naopak podělíte o vlastní citové prožitky a o to, jak jste řešili problémy, můžete dětem ukázat dobrý příklad a pomoci jim zvládat obtížné situace. Při rozhovorech s dětmi různého věku je zvlášť důležité volit slova, kterým snadno porozumějí.
Rodiče mohou být dětem oporou a průvodci, kteří jim pomáhají postupně zvládat situace vyvolávající úzkost. Pokud se například dítě bojí navazovat přátelství nebo zapojit do kolektivu, můžete si doma společně přehrávat různé situace. Pomůžete mu tím získat sebedůvěru a postupně ho povzbudíte ke kontaktu s ostatními.
Pokud úzkost pramení ze sociálních sítí nebo tlaku vrstevníků, ujistěte děti, že v tom nejsou samy. Podobné pocity zažívá mnoho dospívajících a určité emoční výkyvy mohou být běžnou součástí dospívání.
Aby rodiče zmírnili dopady sociálních sítí a pomohli dětem osvojit si zdravé návyky při používání digitálních technologií, doporučuje Songová následující postupy:
Sledujte čas u obrazovky: Všímejte si, kolik času děti denně tráví online a zda tím netrpí zdravé aktivity mimo internet, například pohyb, setkávání s přáteli, čtení nebo spánek. Rodiče mohou pro používání elektronických zařízení nastavit rozumné hranice.
Zajímejte se o to, co dítě na internetu sleduje: Mějte přehled o zařízeních, která používá, i o obsahu, jemuž věnuje pozornost. Posuzujte, zda pro něj má tento obsah smysl nebo přínos. Podporujte zdravější způsoby využívání internetu, například hledání receptů, plánování rodinných výletů nebo videohovory s příbuznými.
Jděte dobrým příkladem: Zamyslete se nad tím, jak sami používáte sociální sítě a elektronická zařízení, abyste svým dětem byli dobrým vzorem.
Rodiče by neměli nechat děti dlouhodobě prožívat psychickou tíseň bez podpory nebo o jejich potížích mlčet, protože to může úzkost prohlubovat. V případě potřeby vyhledejte pomoc odborníků, například pediatra, zdravotní sestry, psychologa, pracovníků školy nebo poradce.
Pět příznaků, že dospívající potřebuje okamžitou pomoc
Songová upozorňuje rodiče na následujících pět varovných příznaků deprese u dospívajících. Pokud se objeví byť jediný z nich, je podle ní nezbytné bezodkladně vyhledat odbornou pomoc.
- Pocit bezvýchodnosti: Dospívající říká, že nemůže změnit svou současnou situaci.
- Beznaděj: Věří, že se jeho situace nikdy nezlepší.
- Zaujetí smrtí: Mluví o smrti nebo vyjadřuje myšlenky spojené se smrtelností.
- Znepokojivá témata v tvorbě a hudbě: Píše či kreslí o zoufalství, střelných zbraních nebo smrti, případně poslouchá hudbu s těmito tématy.
- Zmínky o sebevraždě: Mluví o sebevraždě, i když zdánlivě žertuje.
Rozmach digitálních médií a chytrých telefonů může k těmto problémům přispívat různými způsoby: omezuje osobní kontakt, narušuje spánek, umožňuje kyberšikanu a vystavuje dospívající internetovému obsahu souvisejícímu se sebepoškozováním.
V České republice mohou děti a studenti do 26 let získat okamžitou podporu na Lince bezpečí, která je na čísle 116 111 dostupná zdarma a nepřetržitě. Při bezprostředním ohrožení života nebo probíhajícím pokusu o sebevraždu volejte 155 nebo 112.
Ve Spojených státech lze pro okamžitou podporu zavolat nebo napsat na krizovou linku 988 Suicide & Crisis Lifeline na čísle 988. Pokud už pokus o sebevraždu probíhá nebo hrozí bezprostřední nebezpečí, volejte 911 nebo vyhledejte nejbližší urgentní příjem.
Rodiče nemusejí sami určit diagnózu ani najít dokonalá slova. Když si všimnou podstatných změn, naslouchají bez odsuzování a včas vyhledají pomoc, mohou dospívajícímu pomoci, aby se ve svém trápení necítil tak sám – a usnadnit mu cestu k zotavení.
Poznámka redakce k bodu 4: Samotný zájem o temnější hudbu či uměleckou tvorbu nemusí být automaticky důkazem akutního ohrožení. Odborníci doporučují posuzovat tento projev vždy v širším kontextu a všímat si především toho, zda je doprovázen dalšími náhlými změnami chování či zhoršením celkového psychického stavu dospívajícího.
Comments