Ilustrace. (Epoch Times / Shutterstock)
Někteří odborníci se domnívají, že léčba zakřivení páteře by se neměla soustředit pouze na samotné narovnání páteře.
V 76 letech se jedna pacientka se skoliózou znovu vrátila do sedla a jezdí na svém koni – což její fyzioterapeutka Brittany Wrightová označuje za pozoruhodný úspěch.
Asi po osmi měsících léčby, která spojovala individuálně přizpůsobenou výživu s pohybovou terapií, začala žena opět pravidelně jezdit na koni a vrátila se k aktivnímu životu na své farmě. Zakřivení páteře se zmenšilo, každodenní bolest zmizela a nepříjemné pocity při pohybu jsou nyní jen krátkodobé a lze je snadno napravit. Znovu získala dostatek vitality k aktivnímu životu.
„Právě takového výsledku lze dosáhnout, když skoliózu přestanete pouze zvládat a začnete ji skutečně léčit,“ řekla Wrightová pro Epoch Times.
Wrightová patří k nevelké skupině odborníků, kteří se domnívají, že zhoršování skoliózy nesouvisí jen s mechanikou kostí a svalů, ale také se dvěma známými hormony: serotoninem, často označovaným jako „hormon dobré nálady“, a melatoninem, známým především svou úlohou při regulaci spánku. U obou látek výzkum ukázal, že mohou hrát důležitou roli při skolióze i v celkovém zdraví páteře.
Biologický základ
To, jak serotonin a melatonin ovlivňují páteř, souvisí s řadou funkcí, které v těle zastávají.
Serotonin je neurotransmiter vznikající z aminokyseliny tryptofanu a podílí se na celé řadě procesů, včetně regulace nálady, spánku, chuti k jídlu a kognitivních funkcí. Vědci navíc zjistili, že může přispívat také k zakřivení páteře.
Tělo tvoří složitá síť nervů, které přenášejí informace mezi mozkem a jednotlivými částmi organismu. Serotonin pomáhá regulovat nervové signály putující z mozku a míchy ke svalům trupu – tedy hrudníku, břicha a zad.
Tím, že serotonin ovlivňuje stahování a uvolňování zádových svalů, přispívá k jejich koordinaci, a tím pomáhá udržovat páteř ve správném postavení. Tato jeho úloha může rovněž vysvětlovat, proč některé studie zjistily, že hladiny serotoninu v krevním séru často pomáhají předvídat, zda bude skolióza dále postupovat.
Signalizace prostřednictvím serotoninu hraje důležitou úlohu také při přestavbě kostní tkáně. Buňky vytvářející kost mají receptory, které na serotonin reagují, a pomáhají tak regulovat rovnováhu mezi tvorbou nové kostní tkáně a odbouráváním té staré.
Serotonin je zároveň metabolickým prekurzorem melatoninu. Melatonin zase pomáhá regulovat buňky zodpovědné za tvorbu a odbourávání kostní tkáně. Velká část základního výzkumu spojujícího nedostatek melatoninu se zakřivením páteře vychází ze studií na zvířatech, mimo jiné na kuřatech s odstraněnou epifýzou – melatonin se totiž tvoří právě v šišince mozkové. Taková zvířata se od 90. let využívají při výzkumu idiopatické skoliózy. Do jaké míry lze tyto poznatky přímo převést do léčby lidí, však zůstává předmětem dalšího výzkumu.
„Představte si serotoninovo-melatoninovou dráhu jako vnitřní komunikační systém těla, který řídí růst a rovnováhu,“ vysvětlil pro Epoch Times Joshua Dunsky, chiropraktik a klinický ředitel zařízení Scoliosis Centers of Boston.
Lidská páteř je důmyslně a efektivně uspořádaná struktura. Pokud je správně vyrovnaná, umožňuje člověku udržet vzpřímené držení těla téměř bez výdeje energie. Pokud však dojde k narušení serotoninovo-melatoninové dráhy, může být podle Wrightové narušena také nervová signalizace, která správné postavení páteře udržuje.
„Páteř neselhává,“ podotkla. „Reaguje na problém v chemických procesech, po kterém medicína v minulosti běžně nepátrala.“
Ve své klinické praxi Wrightová u pacientů s postupujícím zakřivením páteře opakovaně pozoruje měřitelné nerovnováhy v serotoninovo-melatoninových drahách. Náprava těchto nerovnováh je podle ní ústřední součástí rehabilitace zaměřené na dlouhodobé zdraví.
„Na skoliózu je nejlepší pohlížet jako na stav týkající se celého organismu, nikoli jako na důsledek jediné příčiny,“ upozornil pro Epoch Times Mark Morningstar, chiropraktik a zakládající člen organizace Society on Scoliosis Orthopedic and Rehabilitation Treatment. „Serotoninovo-melatoninová dráha nevysvětluje každý případ skoliózy, mohla by však objasnit, proč některé páteře během růstu ztrácejí schopnost regulovat své správné postavení.“
Jak odborníci serotoninovo-melatoninovou teorii využívají
Většina léčby skoliózy se odvíjí od stupně zakřivení páteře. Pokud je zakřivení malé, lékaři jej obvykle pravidelně sledují, aby zjistili, zda se nezhoršuje. U většího zakřivení mohou doporučit korzet, zejména dětem a dospívajícím, kteří stále rostou. Pokud se zakřivení stane závažnějším – podle věku a konkrétní situace pacienta zpravidla nad 35 až 45 stupňů – může se začít uvažovat o operaci.
Morningstarův přístup se vedle samotného tvaru páteře, na nějž se soustředí konvenční léčba, zabývá také dalšími faktory, které by mohly k problému přispívat, například hormony, funkcí svalů, výživou a životními návyky. Cílem je podpořit celkové zdraví páteře.
Někteří odborníci uvádějí, že lepší pochopení úlohy serotoninovo-melatoninové dráhy při skolióze mění jejich přístup k léčbě. Obnovení zdravých hladin melatoninu totiž může pomoci zpomalit postup onemocnění, zejména pokud je zakřivení stále poměrně mírné – obecně pod 35 stupňů.
Podle Wrightové se u většiny pacientů se skoliózou nikdy nevyšetřuje případná nerovnováha neurotransmiterů nebo hormonů. Možná základní příčina jejich zakřivení proto zůstává neodhalena a neřešena.
Zastánci tohoto přístupu často doporučují příslušná vyšetření. Specializovaná pracoviště například využívají vyšetření neurotransmiterů v moči ke stanovení výchozích hladin serotoninu a melatoninu. Pokud se zjistí nedostatek serotoninu, mohou odborníci podle Dunského doporučit cílené podávání prekurzorů aminokyselin, jako je 5-HTP nebo L-tryptofan. Ty poskytují organismu stavební látky potřebné k tvorbě serotoninu a následně podporují i přirozenou produkci melatoninu.
Hormonální rovnováhu a tvorbu serotoninu a melatoninu může ovlivňovat také zdraví střev.
Vedle těchto biochemických přístupů může podle Dunského v počátečních stadiích pomoci také korzet, který fyzicky působí proti zakřivení páteře a současně podporuje správnou nervovou signalizaci. Dynamické korzety například využívají elastické pásy, které umožňují přirozený pohyb, ale zároveň neustále působí proti směru zakřivení. Mozku a svalům tak nepřetržitě připomínají, aby působily proti skolióze.
Podobné nechirurgické postupy se stále zkoumají. Podle Wrightové však výsledky, které odborníci pozorují, výrazně přesahují to, co bylo většině lidí dosud prezentováno jako možné.
„Když léčíte celý systém, a ne jen zakřivení viditelné na rentgenovém snímku, výsledky jsou pozoruhodné,“ konstatovala.
Význam každodenních návyků
Protože hladiny serotoninu a melatoninu ovlivňuje životní styl, odborníci zastávající tuto teorii považují každodenní návyky za jeden z významných faktorů, které lze ovlivnit.
„[Nezdravé] návyky mohou tyto dráhy skutečně narušovat a skoliózu zhoršovat,“ varoval Dunsky. „Strava a zdraví střev mají obrovský význam, protože přibližně 90 procent serotoninu v těle vzniká v trávicím traktu.“
Konzumace nezdravých potravin a cukru podle něj poškozuje střeva, a tělu tak ztěžuje samotnou tvorbu serotoninu. Pokud navíc člověk nepřijímá dostatek bílkovin nebo živin, jako jsou vitamin D a hořčík, organismus jednoduše nemá potřebné stavební látky pro tvorbu melatoninu.
V rámci tohoto přístupu se běžně doporučují potraviny bohaté na tryptofan, například krůtí maso, vejce, ořechy a semínka, a také komplexní sacharidy, které podporují využití tryptofanu.
Komplexní sacharidy, obsažené například v celozrnných obilovinách, luštěninách a ovoci, podporují tvorbu serotoninu. Zvyšují hladinu inzulinu, který podporuje vstup jiných aminokyselin do tkání, takže se do mozku může dostat více tryptofanu, z něhož se zde následně tvoří serotonin.
Dalším důležitým faktorem je stres.
„Když je člověk ve stresu, tělo vyplavuje kortizol. Kortizol v podstatě převezme kontrolu nad systémem, vyčerpává serotonin a blokuje melatonin,“ přiblížil Dunsky.
Dodal, že účinek může ještě zesilovat svalové napětí v okolí páteře vyvolané stresem.
Tyto dráhy podle Morningstara ovlivňuje také působení světla, doba spánku, používání obrazovek v noci, pohyb a narušení cirkadiánního rytmu. Bylo například prokázáno, že pravidelná fyzická aktivita zvyšuje hladinu serotoninu a zlepšuje náladu.
Serotoninovo-melatoninová dráha přinesla možné vodítko k tomu, proč se některá zakřivení páteře zhoršují, zatímco jiná nikoli. Morningstar předpokládá, že budoucí péče o pacienty se skoliózou bude ještě více individualizovaná a nebude se soustředit pouze na strukturální změny, ale také na biochemické, hormonální, genetické a životní faktory.
„Zakřivené struktury lze napravovat, pokud pochopíte, co jejich zakřivení způsobuje,“ uzavřela Wrightová.
–ete–
-etcz-
Comments