(PawelKacperek / Shutterstock)
Mnoho lidí ohřívá jídlo přímo v plastových krabičkách. Vědci zkoumají, zda se při zahřívání neuvolňují mikroplasty a chemické látky včetně BPA.
Moderní životní styl zásadně proměnil způsob, jakým se stravujeme. Obědy z rozvozových služeb, hotová jídla ze supermarketů i pokrmy určené k ohřevu v mikrovlnné troubě se běžně prodávají v plastových krabičkách. Mnoho lidí si ohřáté jídlo ani nepřendává na talíř a konzumuje je přímo z obalu.
Takové řešení je nepochybně pohodlné. Současně však přibývá vědeckých prací, které zkoumají, zda dlouhodobý kontakt horkých potravin s plastovými obaly nepředstavuje zdravotní riziko. Výzkumníci se nezaměřují pouze na mikroplasty, ale také na desítky chemických látek používaných při výrobě obalových materiálů. Možné dopady potravinových obalů na lidské zdraví shrnuje odborný přehled .
Co se děje s plastem při zahřívání
Potravinářské obaly se vyrábějí z různých druhů plastů. Nejčastěji jde o polypropylen, polyetylen nebo polyethylentereftalát, známý pod zkratkou PET. Každý z těchto materiálů má odlišné vlastnosti i různou odolnost vůči vysokým teplotám.
Zahřívání urychluje chemické procesy probíhající uvnitř materiálu. Čím vyšší je teplota a čím déle zůstává obal v kontaktu s potravinou, tím větší může být pravděpodobnost přechodu některých látek do jídla. Vyšší riziko může nastat zejména u mastných pokrmů, protože tuky dokážou některé látky rozpouštět účinněji než voda.
Evropské i americké regulační úřady testují potravinářské obaly za přesně stanovených podmínek. Pokud se však obal používá jiným způsobem – například opakovaně nebo při vyšších teplotách –, může se skutečná míra expozice od hodnot naměřených v laboratoři lišit.
Mikroplasty a nanoplasty v horkém jídle
V posledních letech se značná pozornost soustředí na mikroplasty a nanoplasty.
Významné poznatky v této oblasti přinesla studie publikovaná v časopise Nature Food, která se zaměřila na polypropylenové kojenecké lahve. Výzkumníci zjistili, že při přípravě horké kojenecké výživy se z nich může uvolňovat velké množství mikroplastových částic. Přestože se výzkum týkal kojeneckých lahví, upozornil na obecnější problém: vysoká teplota může ovlivňovat plastové materiály přicházející do styku s potravinami.
Odborníci upozorňují, že běžně používané laboratorní metody stále nedokážou zachytit všechny nanoplastové částice. Skutečné množství částic uvolňovaných z plastových materiálů proto může být vyšší, než naznačují současná měření.
Je však důležité zdůraznit, že samotná přítomnost mikroplastů ještě automaticky neznamená, že způsobí onemocnění. Vědci nadále zkoumají, jaké množství může představovat skutečné zdravotní riziko a jaké důsledky by mohlo mít jejich dlouhodobé hromadění v organismu.
Nejde jen o mikroplasty
Mikroplasty představují pouze jednu část problému.
Potravinářské plasty mohou obsahovat řadu přídavných látek, které jim dodávají požadovanou pružnost, pevnost, průhlednost nebo odolnost vůči vysokým teplotám. Patří mezi ně stabilizátory, antioxidanty, barviva a další chemické sloučeniny.
Značnou pozornost dlouhodobě přitahuje bisfenol A, známý pod zkratkou BPA. Tato látka se v minulosti používala při výrobě některých plastových materiálů a epoxidových pryskyřic. Výzkumy ukázaly, že BPA může ovlivňovat hormonální systém, což v mnoha zemích vedlo k postupnému zpřísňování jeho regulace. Dosavadní poznatky o možných dopadech BPA na lidské zdraví souhrnně zpracovává přehledová studie.
Přestože se dnes BPA v mnoha výrobcích nahrazuje jinými látkami, odborníci upozorňují, že dlouhodobé účinky některých náhradních sloučenin dosud nejsou dostatečně prozkoumány.
Ohřev v mikrovlnné troubě má svá specifika
Mnoho lidí se domnívá, že mikrovlnná trouba ohřívá pouze jídlo, nikoli jeho obal.
Ve skutečnosti se zahřívá především voda a další složky obsažené v potravině. Některé části pokrmu však mohou dosahovat velmi vysokých teplot – zejména tuky, omáčky nebo sýry. Právě taková místní přehřátí mohou zvyšovat přechod látek z plastového obalu do potraviny.
Výrobci proto doporučují používat v mikrovlnné troubě pouze obaly, které jsou k tomuto účelu výslovně určeny. Ani označení „vhodné do mikrovlnné trouby“ však neznamená, že z obalu nepřecházejí do jídla vůbec žádné látky. Vyjadřuje pouze to, že se za stanovených podmínek jejich množství pohybuje v mezích, které jsou podle současných předpisů považovány za přijatelné.
Je lepší použít talíř?
Řada odborníků doporučuje omezovat kontakt horkého jídla s plastem pomocí několika jednoduchých opatření.
Pokud je to možné:
- přendejte jídlo před ohřevem na keramický nebo skleněný talíř
- neohřívejte potraviny v poškozených plastových nádobách
- nepoužívejte jednorázové obaly opakovaně
- nenechávejte horké pokrmy dlouhodobě uložené v plastových nádobách
Sklo a keramika patří mezi chemicky velmi stabilní materiály a při běžném používání neuvolňují mikroplastové částice.
Pohodlí má svou cenu
Plastové krabičky změnily způsob, jakým lidé konzumují jídlo. Umožnily rozvoj rozvozových služeb, usnadnily skladování potravin a výrazně zvýšily pohodlí každodenního života.
Současně však rozšířily každodenní kontakt člověka s plastovými materiály. Věda zatím nedokáže přesně určit, jak velkou část celkové expozice mikroplastům a chemickým látkám představují právě plastové obaly na potraviny.
Stále více odborníků se však shoduje na jednoduchém preventivním doporučení: pokud lze horké jídlo snadno přemístit na keramický nebo skleněný talíř, jde o nenáročný krok, kterým lze zbytečný kontakt s plastem omezit.
Comments