Vchod do Ústavního soudu ve Varšavě v Polsku, 4. června 2023.
Foto: Omar Marques / Getty Images
Reinhard Werner, Epoch Times Česko
V Polsku zasedaly v úterý 3. listopadu tři důležité orgány, které hrají roli v současné ústavní krizi. Sešla se jak shromáždění soudců Ústavního soudu (ÚS) a Nejvyššího soudu, tak Rada národní bezpečnosti.
Ačkoli se Rada národní bezpečnosti měla původně zabývat zřízením stálé základny amerických vojsk v Polsku, i na jejím jednání přišla řeč na Ústavní soud. Řešení konfliktu, který se v poslední době vyostřil, je nadále v nedohlednu.
Ústavní soud uznává za oprávněné rozhodovat už jen dvanáct soudců
Polský ÚS má 15 členů. Sedm z nich má mandát ještě od doby, kdy měla v Sejmu (dolní komora parlamentu) většinu minulá vláda strany PiS. Od osmi nových, zvolených Sejmem s většinou současné koalice vedené premiérem Donaldem Tuskem (Občanská platforma, PO), odmítl prezident Karol Nawrocki vyslechnout přísahu potřebnou pro vstoupení do funkce od pěti z nich. Složení přísahy před prezidentem je ústavně zakotvený akt. Proto složili přísahu před Sejmem, což vyvolává spory o právoplatnosti funkce.
Spor o vedení polského ÚS vyvrcholil koncem října. Soud ve svém oznámení uvedl, že předseda ÚS Święczkowski a jeho zástupce Sochański byli „dočasně“ zbaveni svých funkcí. Vedení měla místo nich prozatímně převzít Anna Korwin-Piotrowská, kterou zvolil parlament. Tento postup je považován za součást snahy Tuskova kabinetu rozptýlit výhrady EU ke stavu právního státu v Polsku.
Jak informuje deník Rzeczpospolita, většina soudců Ústavního soudu, kterou podporuje vláda Donalda Tuska, v současnosti fakticky získala kontrolu nad organizačním chodem soudu. Druhá strana však nadále zásadně zpochybňuje právní základ tohoto postupu. Rychlé vyřešení konfliktu se nerýsuje.
Přítomní soudci měli stanovit, že k přijímání platných usnesení je nutná účast nejméně osmi soudců. Předtím z výpočtu potřebného počtu soudců vyloučili Święczkowského, Sochańského a Wyrembaka, kteří byli zvoleni za minulé vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). Právo podílet se na rozhodování tak má mít pouze 12 „oprávněných“ soudců, nikoli všech 15, kteří jsou formálně ve funkci.
Na webových stránkách ÚS ale stále zůstávají uvedeni.
Seznam soudců na webu polského Ústavního soudu 4. 11. 2026 v 9:40.
Foto: Screenshot ETČR, přeloženo automatickým překladačem z polštiny do češtiny
Dosavadní vedení soudu v čele s předsedou Bogdanem Święczkowským zpochybňuje zákonnost svého faktického odvolání. Strana PiS hovoří o „státním převratu“.
Shromáždění soudců Ústavního soudu v úterý kromě stanovení minimálního počtu soudců potřebného k rozhodování jednomyslně schválilo také návrh rozpočtu na rok 2027. Losováním navíc určilo složení disciplinárních senátů, které mají rozhodnout o pozastavení výkonu funkce Święczkowského a Sochańského.
Počátky krize sahají k chaotické volbě ústavních soudců v roce 2015
Postup nové většiny soudců mezitím kritizovalo také kolegium Nejvyššího soudu. To se ohradilo proti odvolání Święczkowského a zpochybnilo legitimitu případných rozhodnutí, na nichž by se podíleli soudci, kteří nesložili přísahu před prezidentem. Krize tak zasáhla i samotnou justici. Ve skutečnosti se spor vede o to, kdo je vůbec právoplatným ústavním soudcem.
Počátky krize sahají do října 2015. Tehdy Sejm, v němž ještě dominovala PO a její koaliční partner Polská lidová strana, zvolil pět ústavních soudců. V té době však byla uvolněná pouze tři soudcovská místa. Funkční období dalších dvou soudců mělo skončit až po parlamentních volbách. Ústavní soud následně rozhodl, že volba tří soudců byla v souladu s právem, zatímco zvolení zbývajících dvou bylo protiústavní.
Po nástupu PiS k moci však nová parlamentní většina neuznala ani jednu z pěti voleb. Všech pět míst obsadila zvolením nových soudců, a nahradila tak i ty tři, kteří byli podle Ústavního soudu zvoleni právoplatně. Tím vznikla dvojí krize legitimity.
PiS neuznala tři platně zvolené ústavní soudce, zatímco opozice odmítala nově zvolené soudce i další reformy justice prosazované PiS. Postup kritizovaly také evropské instituce.
Tuskova vláda a prezident Nawrocki se přou o jmenování soudců
Pět soudců, kteří nesložili přísahu před prezidentem, ale před předsedou Sejmu Włodzimierzem Czarzastým, Nawrocki neuznává. Tehdejší vedení soudu navíc odmítlo uznat jejich postavení a zpočátku jim nepřidělovalo žádné případy.
Tak vznikla současná situace: vláda a její příznivci zpochybňují legitimitu části dosavadních soudců. Prezident a PiS naopak považují postup vlády a jmenování nových soudců za nezákonné.
Obě strany přitom prohlašují, že hájí ústavní pořádek. Jak by mohlo východisko z krize vypadat, zůstává nejisté.
Prezident Nawrocki nyní vyzývá k jednáním o možném východisku.
Spolupředseda levicové strany Razem Adrian Zandberg navrhuje jako možné řešení krize „restart“. Podle jeho návrhu by měli všichni současní ústavní soudci odstoupit. Noví členové by pak byli voleni kvalifikovanou většinou hlasů. To by však v mimořádně polarizovaném politickém prostředí vyžadovalo kompromis mezi vládní koalicí a opozicí.
Comments