Návštěvníci si prohlížení vzorky superpočítačů Gigabyte AI na veletrhu Consumer Electronics Show v Las Vegas, 9. ledna 2024.
Foto: Frederic J. Brown / AFP přes Getty Images
Ve Francii by se v budoucnu mohl danit objem dat přenášených po internetu. Daň by platili poskytovatelé internetového obsahu. Podle pozměňovacího návrhu k návrhu francouzského státního rozpočtu na rok 2027 by se daň měla „vztahovat na digitální datové přenosy uskutečňované poskytovateli obsahu, kteří by ji také odváděli“.
Návrh předložila francouzská Socialistická strana (Parti socialiste, PS). Francouzské Národní shromáždění jej v pátek 30. října schválilo v prvním čtení. Hlasování se však zúčastnilo pouze 35 z celkových 577 poslanců. Pro návrh nebo proti němu hlasovalo 21 z nich: jedenáct bylo pro a deset proti.
Návrh musí v dalším legislativním procesu projít mimo jiné ještě Senátem. Vláda se během rozpravy vyslovila proti jeho přijetí. Ministr David Amiel uvedl, že polovina daňové zátěže by nedopadla na velké technologické společnosti, ale na menší poskytovatele obsahu, včetně francouzských firem.
Koho by se daň týkala
Daň by se vztahovala na poskytovatele obsahu, tedy společnosti, které přenášejí obsah uživatelům internetu ve Francii. Platila by i v případech, kdy společnosti využívají zprostředkující sítě, v nichž se data dočasně ukládají do mezipaměti v blízkosti uživatele.
Výše daně by se odvíjela od objemu dat přenesených daným poskytovatelem. Návrh počítá se sazbou 5,5 eurocentu za gigabajt.
Podle odůvodnění návrhu by daň dopadla především na velké mezinárodní technologické společnosti. Konkrétně zmiňuje společnosti Google, Meta, Amazon, Netflix a poskytovatele cloudových služeb Akamai. Tyto společnosti se samy podílejí na polovině datového provozu, který naměřil francouzský telekomunikační regulační úřad ARCEP.
Očekávané příjmy: 10 miliard eur
Socialistická strana očekává, že daň přinese francouzské státní pokladně dodatečné příjmy ve výši deseti miliard eur ročně.
Na zavedení daně by se museli aktivně podílet také poskytovatelé internetového připojení. Jejich úkolem by bylo anonymně zaznamenávat objem přenesených dat. Teprve na základě těchto údajů by bylo možné daň správně vypočítat a vybrat.
Předkladatelé považují navrhovaný postup za bezproblémový z hlediska ochrany osobních údajů. Neprováděla by se žádná hloubková kontrola datových paketů ani jejich obsahu a nezaznamenávalo by se ani to, kam data směřují. Návrh rovněž nepočítá s kontrolou osobních údajů zákazníků. „Počítají se bajty podle jednotlivých poskytovatelů, nikoli způsob využívání internetu jednotlivými uživateli,“ uvádí odůvodnění návrhu. Konkrétní technické požadavky na měření má stanovit vládní nařízení.
Zavede podobnou daň brzy také Německo?
V Německu se v poslední době diskutovalo o jiné formě zdanění velkých technologických společností, konkrétně o digitální dani z jejich tržeb.
Letos v dubnu požadovala politička strany Zelených Karoline Otteová, která se zabývá finanční politikou, zavedení desetiprocentní digitální daně z tržeb těchto společností. Kritizovala, že „velké technologické společnosti platí v Německu ze svých zisků absurdně nízké daně“, přestože dosahují „nehorázně vysokých zisků“.
Otteová odhaduje, že by její návrh přinesl roční daňové příjmy ve výši 19 miliard eur. Digitální daň by se přitom odvíjela od tržeb, nikoli od objemu přenesených dat.
Letos v červnu však finanční výbor německého Spolkového sněmu zavedení digitální daně odmítl.
–etg–
Comments