Elektrárna Chvaletice na snímku z roku 2022.
Foto: profimedia
Energetický regulační úřad (ERÚ) minulý týden oznámil, že na základě aktualizovaného hodnocení státního provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) nakonec nebude Elektrárna Chvaletice v síti potřeba a může zavřít. Vlastník, skupina Sev.en Pavla Tykače, před rokem avizoval, že plánuje zavřít své elektrárny ve Chvaleticích a Počeradech a Teplárnu Kladno kvůli výhledové neekonomičnosti provozu.
ČEPS vydal v lednu 2026 hodnocení, v němž schválil uzavření teplárny v Kladně i elektrárny v Počeradech, ale přikázal ponechat v provozu dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Důvodem byla podle státního podniku nutnost zachování „regulace napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu“. Jinými slovy, ukončení výroby by ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Nové vyhodnocení však tvrdí pravý opak – obejdeme se i bez Chvaletic a dotace na provoz tedy nebudou třeba. Důvodem má být změna podmínek na energetickém trhu a opatření, která ČEPS učinil, aby funkci Chvaletic nahradil. Jaký názor má na 180-stupňový obrat generální ředitel elektrárny Václav Matys?
Ondřej Horecký: Oznámení ERÚ přišlo přinejmenším nečekaně. Věděli jste, že ČEPS pracuje na aktualizaci hodnocení potřebnosti Chvaletic?
Václav Matys: I když jsme o přípravě aktualizace věděli, její výsledek jsme zaznamenali až z médií, zatím s námi nikdo nejednal. Zásadní změna závěrů v tak krátkém čase nás překvapuje. Ještě v lednu letošního roku totiž ČEPS označil zachování provozu dvou bloků Elektrárny Chvaletice za nezbytné pro zajištění systémové přiměřenosti. Nyní se závěr zásadně mění, aniž jsou nám přesně známy důvody, metodika a předpoklady, které k tomu vedly.
Co pro vás znamená oznámení ERÚ? Jaké následky to přinese Elektrárně Chvaletice a skupině Sev.en? Podle ČEPS se oproti lednu mimo jiné „zlepšila ekonomika provozu klasických zdrojů“. Je ve vašich očích provoz uhelných elektráren nyní rentabilnější? Znamená to, že budete pokračovat v provozu i po březnu 2027 bez podpory státu?
Nyní budeme požadovat detailní projednání analýzy. Jakmile obdržíme podrobnější vysvětlení, detailně se se závěry seznámíme a následně vyhodnotíme všechny technické i ekonomické souvislosti.
ČEPS si podle vyjádření pro Epoch Times od ledna 2026 s provozovateli ostatních elektráren „zpřesnil údaje o jejich dostupnosti a plánovaných odstávkách“. S dotčenými subjekty je podle ČEPS „dostupnost jejich zařízení projednána a posouzení spolehlivosti a bezpečnosti provozu je zahrnuto do roční přípravy“. Domníváte se, že ostatní elektrárny opravdu dokáží výrobu zatáhnout za Chvaletice, jak tvrdí ČEPS? Počítá podle vás ČEPS i s kritickými scénáři, kdy dojde k nečekanému výpadku více zdrojů?
ČEPS určitě zvážil veškerá rizika odstavení elektrárny. Současně jsem přesvědčen, že bez důkladné analýzy nelze vyloučit vyšší provozní rizika při souběhu nepříznivých okolností, například nedostatku výkonu či poruch jiných zdrojů. Očekáváme proto, že stát a ČEPS předloží srozumitelné a ověřitelné podklady k technické proveditelnosti odstavení, ekonomickým dopadům i vlivu přijatých opatření na bezpečnost dodávek elektřiny.
ČEPS podle vyjádření pro Epoch Times připravil pro zvládnutí provozu bez Chvaletic opatření jako urychlení výstavby a modernizace vedení V411 a V811 (rozvodna Hradec u Kadaně – Výškov), omezení plánovaných vypnutí zařízení, pro regulaci napětí pak omezení údržby kompenzačních zařízení na jaře a v létě a pořízení nové tlumivky v rozvodně Týnec a pro obnovu soustavy po případném blackoutu zprovoznění alternativní trasy, která má být odzkoušena na přelomu let 2026 a 2027. Uspokojí tato opatření vaše obavy o ohrožení bezpečnosti dodávek?
V době rostoucí nejistoty v energetice má být odstaven stabilní, řiditelný a výkonově významný zdroj. Elektrárna Chvaletice je důležitou součástí české energetické infrastruktury. Její schopnost dodávat elektřinu nezávisle na počasí nelze nahradit pouhým konstatováním, že soustavu zajistí jiná opatření. Je třeba znát jejich konkrétní podobu, účinnost a odolnost při mimořádných stavech.
Dle vašich odhadů, vyjdou uvedená opatření na víc než 1 miliardu korun, které má stát údajně příští rok ušetřit tím, že nebude dotovat provoz Chvaletic?
Bez konkrétních podkladů nemůžeme posuzovat případné úspory z neprodloužení provozu. Určitě ale považujeme za nutné vyhodnotit, zda náhradní opatření, zajišťování výkonu z jiných zdrojů a další systémové služby nepřinesou dodatečné náklady, které se promítnou do cen elektřiny nebo regulovaných plateb.
Nové rozhodnutí ČEPS a ERÚ přišlo jako překvapení. Jde podle vás o čistě technické rozhodnutí na základě dat nebo za tím vnímáte i něco jiného?
Takové rozhodnutí je plně v gesci ERÚ.
Děkujeme za rozhovor.
Comments