S poklesem vývozu Německo konečně přitvrzuje vůči Číně

Nákladní kontejnery, včetně kontejneru společnosti China Shipping, na železničních vagonech v přístavu v německém Hamburku 15. dubna 2025. V pozadí stojí přístavní jeřáby. Foto: Sean Gallup / Getty Images

Anders Corr

Zatímco Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Litva podporovaly přísnější obchodní opatření vůči Číně již v květnu, Německo se k jejich prosazování připojilo teprve nedávno.

Po vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 Německo těžilo z rozsáhlého vývozu automobilů, chemických výrobků a průmyslových strojů na čínský trh. První vlna takzvaného čínského šoku (China Shock 1.0) tak pro Německo znamenala naopak období hospodářského rozmachu díky Číně.

Ještě v roce 2024 Německo přesvědčovalo ostatní evropské země, aby nezaváděly cla na čínské elektromobily. Berlín se obával odvetných opatření Pekingu vůči německému vývozu.

S druhou vlnou čínského šoku (China Shock 2.0) však žádný další hospodářský rozmach pro Německo nepřišel. Čínská konkurence naopak začala oslabovat jeho strategická průmyslová odvětví i vývoz do Číny.

Čínští výrobci začali konkurenceschopností překonávat německé automobilky a vývozce strojírenských, chemických i dalších průmyslových výrobků, a to dokonce na samotném německém trhu. V prvních dvou čtvrtletích roku 2025 činil obchodní deficit Německa s Čínou 40 miliard eur. Ve stejném období letošního roku dosáhl 55 miliard eur.

Od roku 2021 se Čína propadla z pozice druhého nejvýznamnějšího vývozního trhu Německa po Spojených státech až na deváté místo. Mezi lety 2022 a 2025 se německý vývoz automobilů do Číny snížil o 66 procent. Dovoz čínských automobilů do Německa se přitom za prvních sedm měsíců roku 2026 zvýšil o 121 procent.

S úbytkem zakázek v německých továrnách přichází země každý měsíc přibližně o 15 000 pracovních míst v průmyslu. Očekává se, že samotný Volkswagen do roku 2030 zruší 100 000 pracovních míst.