Prezident Donald Trump hovoří na zimním zasedání Republikánského národního výboru v hotelu Trump International Hotel ve Washingtonu 1. února 2018.
Foto: Olivier Douliery-Pool / Getty Images
Sam Dorman, Darlene McCormick Sanchez, Janice Hisle
Byť výsledky z Midterm voleb konaných 3. listopadu ještě nejsou ve všech obvodech zcela sečteny, již teď je jasné, že republikáni utrpěli vážné ztráty, což oslabuje jejich politické postavení a vyvolává uvnitř strany debatu o její budoucnosti.
Předběžné výsledky získaných mandátů ve Sněmovně reprezentantů /vlevo/ a Senátu /vpravo/ 5. 11. 2026 v 7:18 SEČ. Modrá – demokraté, červená – republikáni, šedá – zatím nevyhlášeno.
Foto: screenshot z americké edice Epoch Times, výsledky dle agentury AP
Průzkumy mezi voliči při odchodu z volebních místností, které zveřejnila stanice NBC News, ukázaly, že republikánské kandidáty poškodily především obavy z války s Íránem a vysokých životních nákladů. Část odpovědnosti voliči přičítali také politice prezidenta Donalda Trumpa. Demokraté tak získali řadu dosud republikánských kongresových obvodů a dosáhli významných vítězství i v tradičních republikánských baštách, jako jsou Ohio a Texas.
Trump připustil, že voliči reagovali negativně na válku s Íránem a související prudký růst cen pohonných hmot. Bílý dům však zároveň přičetl část viny samotným republikánským kandidátům a jejich porážky vysvětloval také tím, že Trump letos nekandidoval.
Způsob, jakým republikáni na volební porážky zareagují, může rozhodnout o jejich úspěchu ve volbách v roce 2028 i o tom, nakolik dokážou brzdit prosazování politického programu demokratů.
Když začaly přicházet volební výsledky, Trump slíbil, že bude vetovat zákony prosazované demokraty. Zároveň však prohlásil, že je otevřen spolupráci s druhou stranou. Demokraté již naznačili, že využijí nově získané kontrolní pravomoci Kongresu k vyšetřování prezidenta.
Jak tedy volební výsledky ovlivnily republikány a jakým výzvám bude strana čelit v Kongresu i v dalších volbách?
Válka s Íránem a životní náklady
Očekává se, že demokraté v lednu převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Získají tak značný vliv na činnost kongresových výborů a rozhodování o tom, které návrhy zákonů se dostanou na pořad jednání.
Podle průzkumu NBC News považovalo 74 procent voličů válku s Íránem za „zásadní“ nebo „významný“ faktor při svém rozhodování, zatímco 63 procent označilo vojenský zásah za chybné rozhodnutí. Většina respondentů také vyjádřila „velké obavy“ z cen benzinu, vinila Trumpa z jejich růstu a domnívala se, že jeho celní politika poškozuje ekonomiku.
Většina dotázaných (58 procent) uvedla, že politika Trumpovy administrativy měla negativní dopad na zdraví a životní pohodu Američanů. Podle 66 procent respondentů přispěla také ke zhoršení hospodářské situace ve Spojených státech.
„Slibovali, že nepovedou ‚ŽÁDNÉ nové války na Blízkém východě‘, že poženou vládnoucí elity k odpovědnosti a že zreformují ekonomiku tak, aby byla spravedlivější vůči přehlíženým obyčejným mužům a ženám,“ sdělil 4. listopadu deníku Epoch Times prostřednictvím textové zprávy analytik volebních průzkumů Rich Baris.
Trump v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že lidé s jeho kroky v Íránu souhlasili, ale „pravděpodobně nebyli ochotni nést krátkodobé důsledky v podobě vyšších cen benzinu“.
Naznačil také možnost dalších vojenských úderů, což by mohlo vyvolat střet s Kongresem, který v posledních měsících opakovaně hlasoval o rezolucích omezujících prezidentovy válečné pravomoci, žádnou z nich však neschválil.
Trump může čelit napětí i uvnitř vlastní administrativy. Viceprezident J. D. Vance totiž na volební výsledky reagoval na sociálních sítích výzvou k ukončení války.
John Shu, odborník na ústavní právo, který působil v administrativách obou prezidentů Bushových, řekl pro Epoch Times, že Trump opakuje chyby prezidenta George W. Bushe, za jehož vlády Spojené státy vedly válku v Iráku.
„V době voleb v roce 2006 už Bushova administrativa nechala Spojené státy příliš dlouho zabřednout do konfliktů v Iráku a Afghánistánu a zároveň příliš dobře nezvládala americkou ekonomiku. Zdá se tedy, že Trumpova administrativa opakuje historii,“ uvádí.
Budoucnost hnutí MAGA
Republikáni zvítězili ve volbách v roce 2024 na vlně Trumpova hnutí „Make America Great Again“ (MAGA).
Vance uvedl, že získal údaje naznačující, že voliči, kteří v roce 2024 podpořili Trumpa, letos z konkrétních důvodů přešli k demokratům.
„Už před úterkem jsem měl špatný pocit, ale i mě to šokovalo,“ napsal na síti X v souvislosti s průzkumy, podle nichž část Trumpových voličů z roku 2024 plánovala hlasovat pro demokraty.
Podle Vance uváděli čtyři hlavní požadavky: „Ukončit válku“, „Zaměřit se na životní náklady a inflaci“, „Dát Ameriku na první místo“ a „Změnit náš vztah k Izraeli“.
Henry Olsen, politický analytik z konzervativně orientovaného think-tanku Ethics and Public Policy Center, připomněl mimo jiné Trumpovy sliby ukončit války a řešit pokles mezd.
„Američané jsou stále více rozčarováni tím, že prezidenti obou stran nedokážou splnit sliby, které dali během volebních kampaní,“ sdělil ve středu pro Epoch Times. „Právě to, spíše než touha podpořit demokraty, vysvětluje, proč včerejší volby přinesly nejvýraznější náskok v celkovém počtu hlasů pro Sněmovnu reprezentantů od aféry Watergate.“
Olsen i Jeff Bloodworth, profesor amerických politických dějin na Gannonově univerzitě v Pensylvánii, však upozorňují, že výsledek kongresových voleb neznamená konec hnutí MAGA.
„Republikáni ze staré gardy se budou chtít zbavit všeho, čím se MAGA odchýlilo od tradiční stranické linie před Trumpovým nástupem, ale měli by tomuto pokušení odolat,“ poznamenává Olsen.
Bloodworth se nad představou údajného konce hnutí MAGA usmívá a upozorňuje, že nejistá budoucnost čeká také demokraty.
„Udělají demokraté to, co voliči chtějí, tedy budou řešit jejich problémy – ceny benzinu, válku s Íránem a životní náklady?“ ptá se.
Průzkumy NBC News a agentury Associated Press ukázaly, že demokraté měli v očích voličů pouze mírný náskok v otázce ekonomiky. Mnozí voliči navíc neměli k Demokratické straně příznivý vztah.
Imigrace
Jedním z hlavních pilířů programu MAGA bylo důsledné vymáhání imigračních zákonů. Trump tento přístup stavěl do protikladu k podle něj benevolentní imigrační politice bývalého prezidenta Joea Bidena.
Podle některých pozorovatelů však některá Trumpova opatření, mezi něž patřilo vyslání Národní gardy do amerických měst či výrazné posílení počtu federálních agentů v Minneapolisu, mohla být pro část voličů příliš tvrdá.
Většina voličů (60 procent) v letošních volbách nesouhlasila se způsobem, jakým Imigrační a celní úřad (ICE) vykonává svou práci. Pro 72 procent respondentů bylo vymáhání imigračních zákonů zásadní nebo významnou otázkou při rozhodování, komu dají svůj hlas. Takové výsledky by mohly posílit snahu demokratů o důkladnější kontrolu ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Z povolebních průzkumů nicméně vyplývá, že voliči stále považují republikány (43 procent) za schopnější řešit otázky imigrace než demokraty (41 procent).
Neama Rahmani, bývalý federální žalobce, který se zabýval imigrační problematikou, se domnívá, že Trump by měl při vymáhání imigračních zákonů postupovat „mnohem cíleněji a přesněji“.
„Nenasazujte do ulic armádu,“ prohlásil Rahmani, který působí v poradním sboru politologické katedry Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). „To prostě není to, co lidé chtějí.“
Rahmani i Abraham Enriquez, zakladatel konzervativní organizace Bienvenido US zaměřené na oslovování hispánských voličů, upozornili na návrat Hispánců k demokratům poté, co v roce 2024 ve velkém počtu podpořili republikány.
Enriquez rovněž poukázal na průzkumy, podle nichž Hispánci pochybují o úspěšnosti masových deportací. V průzkumu společnosti Atlas Intel označilo Trumpovu politiku masových deportací za úspěšnou 45 procent respondentů, zatímco 52 procent ji považovalo za chybu.
Podle Enriqueze ovlivnily podporu republikánů mezi hispánskými voliči jak způsoby vymáhání imigračních zákonů, tak ceny potravin a benzinu.
Prezidentské volby v roce 2028
Floridský guvernér Ron DeSantis prohlásil, že republikány čeká dlouhá cesta, než se strana zotaví z volebních porážek.
„V mnoha částech země se republikáni ocitli na pokraji politického vyhlazení, jaké jsme za posledních zhruba sto let pravděpodobně nezažili,“ uvedl na tiskové konferenci 4. listopadu.
DeSantis tak hodnotil rozsáhlé porážky republikánů, včetně těch v tradičně republikánských státech. Současně sílí spekulace o tom, kdo se po Trumpovi ujme vedení strany.
Přestože DeSantis v roce 2024 prohrál souboj s Trumpem o republikánskou prezidentskou nominaci, Rahmani a Doug Blair, manažer tiskové komunikace organizace Heritage Action, se domnívají, že právě DeSantis a ministr zahraničí Marco Rubio by mohli patřit mezi hlavní uchazeče o nominaci v příštích prezidentských volbách.
Rahmani je méně optimistický ohledně vyhlídek Vance, který podle Olsena bude mít větší potíže odlišit se od Trumpa. Shu podobný problém předpovídá také Rubiovi. „Rubio bude mít potíže distancovat se od konfliktu s Íránem a jeho následných dopadů, například vyšších cen ropy,“ upozorňuje.
Kdokoli republikánskou nominaci získá, bude se pravděpodobně muset vypořádat s Trumpovou podporou či kritikou. Současný prezident si totiž může udržet značný vliv, přestože jeho popularita v průzkumech v poslední době výrazně poklesla.
„Myslím, že Donald Trump má jako prezident stále silný hlas a bude si nadále udržovat pevný vliv na hnutí MAGA i mnoho republikánů,“ sdělil deníku Epoch Times republikánský analytik Jeff Burton, spoluzakladatel poradenské společnosti Maven Advocacy Partners v texaském Austinu.
„Domnívám se, že to otevírá prostor dalším osobnostem, například [republikánskému senátorovi za Texas] Tedu Cruzovi nebo jiným, aby se zapojily do soupeření,“ dodává.
Další volební vyhlídky
DeSantis, který se během pandemie covidu-19 stal jednou z výrazných osobností amerického konzervativního hnutí, hodnotil 4. listopadu budoucnost republikánské strany poměrně pesimisticky.
Upozornil, že z deseti nejlidnatějších amerických států zůstane pod kontrolou republikánů pouze Florida. Dokonce i Texas, který DeSantis označil za „korunní klenot republikánské politiky“, přešel do rukou demokratů. Republikáni zde prohráli volby guvernéra i dalších vysokých státních představitelů.
„Pokud republikáni ztratí Texas jako svou oporu, nebude do budoucna schopná obstát na celostátní úrovni,“ prohlásil.
Podle DeSantise budou republikáni potřebovat k zotavení z volebních porážek více než jeden volební cyklus.
„Při pohledu na rozložení senátních křesel, o která se bude hlasovat, a vzhledem k tak výraznému náskoku demokratů ve Sněmovně reprezentantů je velmi nepravděpodobné, že republikáni v roce 2028 znovu ovládnou Kongres. Možná nebudou mít šanci získat kontrolu nad Senátem až do roku 2032,“ napsal na síti X.
Burton s DeSantisovým hodnocením situace jako hrozby politického vyhlazení nesouhlasí a připomíná, že Republikánská strana se dokázala z podobných porážek v minulosti vzpamatovat.
Přesto připouští, že vyhlídky republikánů na znovuzískání Senátu v letech 2028 a 2030 nevypadají dobře, protože rozložení senátních křesel, o která se v těchto letech bude hlasovat, zvýhodňuje demokraty.
Zdůrazňuje však, že celková nálada voličů může mít na výsledky voleb větší vliv než změny hranic volebních obvodů, které mohou zvýhodnit jednu ze stran. Ukázaly to i letošní ztráty republikánů.
„Dva roky jsou v politice věčnost,“ poznamenal Olsen pro Epoch Times.
„Pokud demokraté udělají chyby a republikáni se dokážou přizpůsobit, mohou znovu získat kontrolu nad Senátem už v roce 2028.“
Comments