Foto: AzmanL / Getty Images
Po operaci, při níž pacient dostane náhradu kolenního kloubu, může přetrvávající bolest vyvolávat obavy i z krátké procházky. Někteří pacienti se začnou bát pohybu, protože mají strach, že si nový kloub poškodí. Dlouhodobá nečinnost však může oslabovat právě ty svaly, které potřebují k obnovení pohyblivosti.
Scott Wang, ředitel rehabilitační kliniky Heng-Xin v tchajpejské čtvrti Neihu, řekl Epoch Times, že zotavení obvykle vyžaduje postupný návrat ke každodenním činnostem a posilování pod odborným zdravotnickým vedením.
Pooperační bolest sice mohou způsobovat komplikace, například infekce nebo uvolnění implantátu, ale samotné nepohodlí automaticky neznamená, že s kloubní náhradou není něco v pořádku. Přetrvávající či zhoršující se bolest by měl posoudit lékař, aby pacient mohl pokračovat v rehabilitaci bez zbytečných obav.
Proč jsou silné svaly důležité
Artróza, častá příčina bolesti kolen a jeden z hlavních důvodů pro náhradu kolenního kloubu, postihuje chrupavku i další tkáně uvnitř kloubu. Významným rizikovým faktorem je vyšší věk. Onemocnění se však může rozvinout i u mladších lidí, zejména po poranění kloubu nebo v souvislosti s obezitou.
Wang jednou léčil pacienta ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, který trpěl obezitou už od dětství a v dospívání vážil přibližně 130 kilogramů. Za významnou příčinu jeho neobvykle časné artrózy Wang označil nadměrné zatěžování kolen.
Dlouhodobé následky mohou zanechat také dřívější sportovní úrazy. Wang se setkal s pacienty, kteří si v mládí přetrhli zkřížený vaz a už mezi čtyřicátým a padesátým rokem života měli výrazné degenerativní změny kolene. Dlouhodobý stav kloubu může ovlivnit závažnost původního poranění i to, nakolik se podaří obnovit jeho funkci.
Tyto příklady ukazují, proč péče o koleno zahrnuje více než samotný kloub. Okolní svaly mu poskytují oporu a pomáhají řídit pohyb. Jejich posilování může pomoci zachovat schopnost chodit, zvládat schody a vstávat ze židle.
Pozoruhodným příkladem byl Wangův dědeček. Přestože rentgenové snímky ukazovaly středně těžké až těžké degenerativní změny kolen, stále dokázal denně ujít přibližně 5,6 kilometru. Wang jeho zachovanou pohyblivost částečně připisuje dlouholetému pravidelnému cvičení a udržované svalové síle.
Cílem cvičení je zachovat funkci kloubu a zmírňovat obtíže. Národní institut pro zdraví a kvalitu péče (NICE) doporučuje pohyb přizpůsobený potřebám každého člověka, včetně posilování svalů a aerobních aktivit. Pravidelné cvičení může zmírnit bolest při artróze a zlepšit tělesnou zdatnost i kvalitu života.
Pohyb také pomáhá s regulací tělesné hmotnosti. U lidí s nadváhou může zhubnutí snížit zatížení bolestivých kolen a zmírnit obtíže.
Jak může nečinnost zpomalovat zotavení
Bolest a otok po náhradě kolenního kloubu mohou pacienty odrazovat od chůze, nebo dokonce i od vstávání z postele. Příliš dlouhé vyhýbání se pohybu však může přispívat ke svalové slabosti a ztuhlosti, a tím ztěžovat návrat ke každodenním činnostem.
Podle Wanga by pacienti měli začít s aktivitami a rehabilitačními cviky, které jim povolí jejich operační tým. Druh a intenzita cvičení závisejí na provedeném zákroku, fázi zotavování a individuálním zdravotním stavu.
Počáteční rehabilitace obvykle zahrnuje jednoduché cviky pod pečlivým odborným vedením. Americká akademie ortopedických chirurgů (AAOS) popisuje například zatínání stehenních svalů, šetrné ohýbání a natahování kolene či chůzi s vhodnou opěrnou pomůckou. Náročnější posilovací cviky přicházejí na řadu až s postupujícím zotavením.
Rehabilitace nevyžaduje snášení nesnesitelné bolesti. Wang se zaměřuje na postupné obnovování pohyblivosti a síly a zároveň dbá na řešení případných komplikací a stabilitu kloubu.
Určité nepohodlí může zotavování doprovázet, ale narůstající bolest by se neměla přehlížet. Horečka, zhoršující se zarudnutí nebo výtok z rány, stejně jako nově vzniklá bolest či otok lýtka, vyžadují neodkladné lékařské posouzení.
Obnovte sílu pro každodenní pohyb
S postupujícím zotavením může posilování pomoci obnovit pohyby potřebné v běžném životě. Jednou z možností jsou dřepy, které zapojují několik svalových skupin dolní poloviny těla, zejména čtyřhlavé svaly na přední straně stehen a hýžďové svaly.
Následující varianty jsou určené lidem, pro které je lékař nebo fyzioterapeut považuje za vhodné. Po operaci kolene se jejich zařazení, hloubka i četnost musejí řídit individuálním rehabilitačním plánem.
Tyto dvě varianty dřepů umožňují přizpůsobit pohyb aktuální síle a pohyblivosti a postupně obnovovat funkci dolní poloviny těla.
1. Dřep s oporou o židli
Krok 1: Postavte se a přidržujte se opěradla židle. Chodidla rozkročte na šířku ramen, špičky vytočte mírně ven. Držte tělo vzpřímeně a zpevněte střed těla.
Krok 2: S nádechem mírně pokrčte kyčle a kolena a kontrolovaně spouštějte pánev dolů.
Krok 3: S výdechem zapojte hýžďové a stehenní svaly, narovnejte se a vraťte do výchozí polohy. Nemusíte hned klesat do plného dřepu. Pokud nemáte dostatečnou svalovou sílu nebo s rehabilitací teprve začínáte, začněte variantou s oporou o židli. Hloubku dřepu postupně zvětšujte podle toho, jak se zlepšuje vaše síla a pohyblivost.
2. Hluboký dřep
Krok 1: Postavte se s chodidly na šířku ramen a špičkami mírně vytočenými ven. Držte tělo vzpřímeně a zpevněte střed těla.
Krok 2: S nádechem současně pokrčujte kyčle i kolena a spouštějte se dolů, dokud nebudou stehna rovnoběžně s podlahou. Hloubku dřepu přizpůsobte svým možnostem.
Krok 3: S výdechem zapojte hýžďové a stehenní svaly, narovnejte se a vraťte do výchozí polohy.
Na vhodný počet opakování i na to, kdy můžete zvýšit náročnost, se zeptejte svého fyzioterapeuta. Pokud pohyb vyvolává ostrou bolest nebo narůstající nepohodlí, zmenšete hloubku dřepu, případně přestaňte. Jestliže se po cvičení zhoršuje otok, poraďte se o dalším postupu.
Zotavení stojí na zvládnutelných krocích, které pravidelně opakujete. Krátká procházka nebo kontrolovaný mělký dřep mohou pomoci znovu získat sílu i jistotu potřebnou pro každodenní pohyb.
Comments