Návrat stáda, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 117 × 159 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň.
Foto: Volné dílo
Na severní polokouli střídá léto podzim, dlouhé letní dny se krátí a kdysi svěže zelená krajina se barví dozlatova. S blížící se zimou nyní většina z nás vyhledává teplo a pohodlí. Pokud nás zemědělství neživí, nad jeho sezonním rytmem příliš nepřemýšlíme.
Ve středověku však život a obživa lidí často závisely na půdě. Přizpůsobovali se proměnlivému rytmu ročních období, mnohdy vstávali se sluncem, obdělávali půdu a se západem slunce se ukládali k odpočinku.
Chvála Boží země
Středověcí umělci zobrazovali „práce v jednotlivých měsících“, aby oslavili hospodaření na půdě, kterou Bůh lidem poskytl k obživě a rozkvětu. Působivá vyobrazení těchto prací se objevovala v iluminovaných rukopisech, například v Přebohatých hodinkách vévody z Berry, které přibližně v letech 1412 až 1416 ilustrovali bratři z Limburka. Později se tyto náměty uplatňovaly i ve světském prostředí.
Obchodník a sběratel umění Nicholaes Jongelinck (1517–1570) si jeden z nejslavnějších cyklů měsíčních prací objednal pro jídelnu svého sídla t’goed ter Beke na okraji Antverp. Vlámský malíř Pieter Bruegel starší (kolem 1525–1569) jej dokončil v roce 1565. Tvořilo jej šest rozměrných deskových obrazů zavěšených vysoko na stěně.
Bruegelův cyklus Měsíční práce zachycuje šest ročních období – předjaří, jaro, časné léto, léto, podzim a zimu –, která se rozlišovala v historickém Nizozemí. Tato oblast severozápadní Evropy při mořském pobřeží zahrnuje dnešní Belgii, Nizozemsko a Lucembursko.
Bruegelovy měsíce
V celém tomto nadčasovém cyklu Bruegel vystihl barevnost jednotlivých ročních období. Na každém obraze zachytil kostel, někde výrazněji, jinde nenápadněji.
Ponurý den, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 118 × 163 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň.
Foto: Volné dílo
Předjaří (únor/březen): Na obraze Ponurý den bouřková mračna a silný vítr rozběsňují moře a vesničané usilovně pracují, než přijde déšť. Jeden opravuje doškovou střechu, zatímco ostatní prořezávají stromy, sbírají palivové dříví a svazují vrbové proutí na ploty. Chlapec v popředí má papírovou korunu, která se tradičně nosila na svátek Zjevení Páně neboli Tří králů. Zde však odkazuje na širší období spojené s tímto svátkem.
Jaro, 1565, Pieter Bruegel starší. Kresba perem hnědým inkoustem. Muzeum Albertina, Vídeň.
Foto: Volné dílo
Jaro (duben/květen): Odborníci se domnívají, že kompozice Bruegelovy kresby tohoto ročního období by se mohla podobat nedochovanému jarnímu obrazu, který dokončil ve stejném roce.
Senoseč, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 114 × 158 cm. Lobkowiczký palác, Praha.
Foto: Volné dílo
Časné léto (červen/červenec): Na obraze Senoseč plují vysoko nad krajinou oblaka. Pod nimi se rozprostírá pestrá mozaika tmavozelených lesů, luk v medových odstínech a ušlapaných cest z načervenalé hlíny. Ženy na loukách shrabují čerstvě posečenou trávu na hromady, které muži nakládají na vůz. V popředí si muž naklepává kosu, ženy kráčejí s hráběmi a další skupina nese koše plné ovoce a zeleniny.
Žně, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 119 × 162 cm. Rogersův fond, 1919; Metropolitní muzeum umění, New York.
Foto: Volné dílo
Léto (srpen/září): Na obraze Žně Bruegel zachytil typickou srpnovou sklizeň. Za příjemného počasí ženci kosí pšenici a vážou ji do snopů, než si dopřejí zasloužený odpočinek pod stromem. Někteří sedí na snopech a jedí, zatímco jeden podřimuje.
Návrat stáda, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 117 × 159 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň.
Foto: Volné dílo
Podzim (říjen/listopad): Na obraze Návrat stáda se po obloze zlověstně sunou temná mračna a vrhají na krajinu chladné stíny. Rolníci spěchají, aby práci dokončili před setměním. Bruegel je zachytil v listopadu, jak ženou dobytek z pastvin v údolí vzhůru do vesnice, kde stráví zimu.
Lovci ve sněhu, 1565, Pieter Bruegel starší. Olej na dřevěné desce, přibližně 117 × 162 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň.
Foto: Volné dílo
Zima (prosinec/leden): Chladná paleta modrých a zelených odstínů na obraze Lovci ve sněhu zdůrazňuje štiplavý mráz drsného zimního dne. Tři lovci se vracejí z lovu s jedinou liškou. Jejich lovečtí psi však neztrácejí elán a dychtivě sledují pachovou stopu směrem do vesnice pokryté sněhem a ledem.
Pieter Bruegel starší
Bruegel začínal jako autor předloh pro grafické listy u nakladatele Hieronyma Cocka. Vytvořil pro něj řadu grafických cyklů, které se šířily po celé Evropě. Zobrazují výjevy ctností a neřestí zasazené mezi veselé selské slavnosti a do zdánlivě nekonečných krajin. Později se více soustředil na malbu, například na cyklus Měsíční práce, určený bohatým zákazníkům v Antverpách a Bruselu.
Ve svých obrazech se Bruegel odvážně vyrovnával s problémy své doby, místo aby předkládal idealizovanou podobu skutečnosti. Některé jeho malby ukazují hrůzy náboženských válek.
Jeho obrazy však nebyly pouhým komentářem. Při bližším pohledu na každodenní výjevy se odhalují skrytá sdělení: Bruegelův vlastní obrazový jazyk, jímž vyjadřoval své názory. Tento obrazový kód mu umožňoval poukazovat na nemravnost, kterou kolem sebe viděl, a současně se vyhnout postihům.
Z jeho obrazů je patrné, že často maloval jakési celé světy, propracované až do nejnepatrnějších podrobností.
O jakých tématech z oblasti umění a kultury byste si přáli, abychom psali? Podělte se s námi o své příběhy na adrese [email protected] a pokračujte v každodenní dávce inspirace přihlášením k odběru newsletteru na www.epochtimes.cz/newsletter.
Comments