Výtržníci utíkají z právě rabovaného obchodu během demonstrací v Paříži 17. října 2026.
Foto: Carl Court / Getty Images
Francouzské bezpečnostní služby s rizikem násilností počítaly, podle zdrojů oslovených médii však nedokázaly předvídat jejich rozsah ani míru propojení jednotlivých skupin výtržníků. Některé zdroje zároveň upozorňují, že nepokoje měly také spontánní a neorganizovaný charakter.
Spojení různých skupin v centru pozornosti bezpečnostních složek
Několik bezpečnostních a policejních zdrojů oslovených francouzskou televizní stanicí BFMTV hovoří o účasti členů ultralevicových skupin stojících mimo politické strany, kteří se do násilností zapojili po boku mladých lidí ze sídlišť a sociálně slabších městských čtvrtí. Jejich hodnocení se týká skupin zapojených do násilí, nikoli všech účastníků celostátních demonstrací.
Jeden ze zdrojů citovaných deníkem 20 Minutes situaci popsal následovně: „Toto spojenectví ultralevice, radikální krajní levice a mladých lidí z těchto čtvrtí je zcela bezprecedentní.“
Deník Le Parisien zase s odvoláním na odhad francouzské policejní zpravodajské služby uvádí, že prostředí ultralevice ve Francii zahrnuje přibližně 5 000 lidí. Má jít o volně propojenou síť malých radikálních skupin, které mohou používat násilí a působí mimo politické strany krajní levice.
Za jeden z jejich společných jmenovatelů deník označuje antifašismus. Uvedený počet se má vztahovat na celé toto prostředí ve Francii, nikoli pouze na účastníky násilností ze 17. října.
Účast výrazně překročila očekávání
Situaci ovlivnil také samotný rozsah demonstrací. V celé zemi vyšlo do ulic dle odhadů 550 000 lidí, z toho 110 000 v Paříži. Zpravodajské služby přitom očekávaly 150 000 účastníků mimo hlavní město a 80 000 v Paříži. Skutečná účast tak výrazně překročila jejich odhady.
Přestože bezpečnostní složky předem počítaly s rizikem násilností, nedokázaly odhadnout rozsah propojení jednotlivých skupin, které se do nich následně zapojily. V několika velkých městech propukly násilnosti a rabování, jež policie nedokázala zvládnout. Rozdíl mezi očekávaným a skutečným vývojem tak nespočíval pouze v počtu demonstrantů.
Mezi faktory, které mohly k tomuto vývoji přispět, patřily podle bezpečnostních zdrojů také sociální sítě. TikTok měl urychlit mobilizaci demonstrantů, zatímco Telegram údajně sloužil ke komunikaci před shromážděními i během nich.
Další bezpečnostní zdroj hovoří o „spontánním a neorganizovaném výbuchu hněvu“, čímž poukazuje na proměnlivé složení skupin, které se během protestů vytvářely.
Selhání?
Francouzský prezident Emmanuel Macron již v neděli po událostech připustil „selhání zpravodajských služeb“. Premiér Sébastien Lecornu se k tomuto hodnocení v pondělí připojil.
Jeden z vysoce postavených policejních představitelů poukázal také na nedostatek personálu a překážky spojené se šifrovanými komunikačními aplikacemi. Další bezpečnostní zdroj upozornil na množství času, které musí služby věnovat ověřování nepravdivých informací šířících se na internetu.
Bezpečnostní zdroje tak rozsah násilností vysvětlují kombinací několika faktorů: působením radikálních aktivistů, zapojením dalších násilně vystupujících účastníků a rychlou mobilizací prostřednictvím sociálních sítí.
S využitím informací AFP. Překlad článku byl redakčně zkrácen.
Comments