Francouzský prezident Emmanuel Macron, 2. března 2026.
Foto: Yoan VALAT / POOL / AFP via Getty Images
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli odsoudil násilí a ničení majetku, které provázely celostátní protesty a přerostly v nejhorší nepokoje, jaké země zažila za poslední roky.
„Ti, kteří ničili, za to musí zaplatit. Ti, kteří rabovali, musí nahradit škody. A ti, kteří se pokusili svrhnout republiku, se za to budou muset zodpovídat,“ prohlásil Macron v televizním projevu k Francouzům večer 18. října, den po nepokojích, při nichž bylo zadrženo téměř 2 400 lidí.
Prezident hovořil o „mimořádně vážné situaci“ a z ničení obvinil „podvratné živly z odštěpeneckých skupin krajní levice, k nimž se připojilo mnoho kriminálníků“. Zvlášť upozornil na zapálení radnice z 19. století ve městě Limoges ve střední Francii.
„Jak tohle mohou Francouzi udělat Francii?“ zeptal se. „Dnes večer všichni cítíme hněv a hanbu.“
Macron přislíbil, že obchodníci „nezůstanou bez pomoci“. Podle něj mohou prefekti zakázat „některá shromáždění“. Zároveň varoval, že „země potřebuje pořádek, nikoli další vyhrocování situace“.
„Všechno rozbili“
Ještě pár hodin před Macronovým projevem ležely na pařížském náměstí Place de la République použité nábojnice od slzotvorných granátů. Úklidové čety odstraňovaly střepy kolem památníku Marianne, jehož kamenný podstavec byl poničen vrženými předměty.
Nedaleko odtud našel Yoni, který sdělil pouze své křestní jméno, ve své prodejně mramorových výrobků Pierres Exclusives rozbité vystavené zboží.
„Něco takového jsme očekávali a udělali jsme všechno pro to, abychom obchod ochránili,“ řekl deníku Epoch Times. „Jenže tady nebylo co ukrást, pouze co rozbíjet.“
Mramorový stůl v hodnotě 25 000 eur ležel rozbitý na kusy.
„Když jsme dnes ráno dorazili, v obchodě ještě byli nějací lidé,“ dodal.
Ve třetím pařížském obvodu stál lékárník Fabien Carême uprostřed trosek své lékárny.
„Nechápu, proč by někdo ničil lékárnu, která je koneckonců jedním z prvních míst, kam se lidé obracejí pro zdravotní pomoc,“ řekl.
Jen ztráty na zásobách vyčíslil na téměř 150 000 eur. „Na dlouhou dobu tím ochromili můj malý podnik.“
Památník republiky na pařížském náměstí Place de la République pokrývají 18. října 2026, den po násilných protestech ve francouzské metropoli, nápisy s krajně levicovými hesly, včetně „Smrt fašistům“ a „Antifa“.
Foto: Etienne Fauchaire / Epoch Times
Camille Michelin, jehož optika prodává výhradně obruby brýlí vyrobené ve Francii, popsal své pocity jako „osamělost a zděšení“.
„Je to podnik, který se ubírá správným směrem, a oni všechno vyrabují, všechno rozbijí,“ posteskl si pro Epoch Times. Své ztráty odhaduje na více než 50 000 eur.
Když 17. října kolem obchodu procházel dav, zůstával Michelin se svými třemi zaměstnanci uvnitř až do 17 hodin. „Čelili jsme nenávistným projevům a lidé na nás gesty naznačovali podříznutí hrdla,“ popsal.
Rabování pokračovalo i následující den.
Podle pařížské policie bylo v neděli 18. října vyrabováno nejméně pět dalších obchodů a zadrženo 108 lidí, převážně „mladých lidí z předměstí, kteří vyhledávali příležitosti k rabování“.
V jedné z pařížských nákupních ulic vyrabovali během několika sekund butik. Na náměstí Place de la République se znovu shromáždily stovky demonstrantů.
Policie použila slzný plyn, nasadila vodní dělo a povolala speciální pořádkovou jednotku CRS 8. Na bulváru Voltaire mezitím hořely barikády z popelnic a v okolních ulicích vzplála sdílená jízdní kola.
Pochod, který přerostl v násilnosti
Pochod ze 17. října vyvrcholil po měsíci nepokojů, které začaly protesty krajně levicově orientovaných středoškoláků proti chátrajícím školním budovám a nedostatku učitelů na předměstích s vysokým podílem přistěhovalců.
Nespokojenost se brzy rozšířila také na rostoucí ceny a vládní rozpočtové škrty. Na internetu se začaly objevovat výzvy k obnovení hnutí žlutých vest z roku 2018, které protestovalo proti vysokým životním nákladům.
Ohořelé zbytky vozidla poblíž památníku Porte Saint-Denis v Paříži 18. října 2026, den po násilných protestech a rozsáhlém ničení majetku ve francouzské metropoli.
Foto: Etienne Fauchaire / Epoch Times
Podle ministerstva vnitra se demonstrací po celé zemi zúčastnilo 550 000 lidí. Organizátoři, mezi nimiž byla i odborová Všeobecná konfederace práce (CGT), uváděli 800 000 účastníků.
Policie sdělila, že v Paříži pokojně pochodovalo 110 000 lidí, zatímco dalších několik tisíc se zapojilo do násilností.
Podle pařížské policie byly násilnické skupiny výrazně početnější než obvykle a čítaly od 500 až po více než 1 000 lidí. Když pochod skončil, malé skupiny lidí oblečených v černém začaly mezi náměstím République a Bastilou násilím otevírat bezpečnostní rolety obchodů. Další osoby pak vnikaly dovnitř a rabovaly.
„Celé ulice byly systematicky zpustošeny,“ prohlásil před novináři pařížský starosta Emmanuel Grégoire.
Policie v hlavním městě zadržela rekordních 855 lidí. Oznámila také, že jeden z účastníků pochodu zemřel na bulváru Magenta v důsledku srdeční zástavy.
Nejvíce šokující záběry však přišly z Limoges ve střední Francii. Tam byla zapálena památkově chráněná radnice z roku 1883, a to ve chvíli, kdy se uvnitř stále nacházeli volení představitelé města a zaměstnanci, sdělila prefektura. Zvonice radnice se následně zřítila do plamenů.
Starosta Limoges Guillaume Guérin 18. října novinářům řekl, že do pochodu 5 000 lidí proniklo přibližně 700 maskovaných, „velmi dobře vycvičených a ozbrojených“ krajně levicových radikálů. Policistům, kteří se jim snažili zabránit v postupu na bulvárech, podle něj už v 15:30 došla munice.
Radikálové prý voleným představitelům vyhrožovali slovy: „Všechny vás zabijeme.“
„Šlo o předem připravené žhářství,“ konstatoval Guérin. „O pokus o vraždu volených představitelů republiky.“
Dne 18. října prošlo ulicemi Limoges přibližně 7 000 lidí.
V Marseille demonstranti násilím otevřeli dveře radnice, shodili na zem bustu Marianne, národního symbolu Francouzské republiky, a pokusili se zapálit stanici městské policie.
Podle policejní prefektury se v Marseille během nepokojů pohybovalo více než 30 000 „rabujících“, z toho 8 000 výtržníků. Starosta města však tento odhad zpochybnil. Zranění utrpělo 118 příslušníků bezpečnostních složek a policie použila 4 000 granátů se slzným plynem.
V Bordeaux výtržníci zpustošili rezidenci prefekta a podle starosty vyrabovali až 100 obchodů. V Lille demonstranti nakrátko vnikli do budovy radnice.
„Mimořádně tvrdá“ reakce
Do večera 18. října evidovalo ministerstvo vnitra 2 397 zadržených a 997 zraněných policistů, četníků, z toho sedm těžce.
Ministr vnitra Laurent Nuñez prohlásil, že skupiny výtržníků vznikaly „zcela zjevně na popud krajní levice“. Odpoledne se k nim podle něj připojili rabující lidé a „oportunističtí zločinci“.
„Demonstrovat je základní právo,“ napsal na síti X. „Organizovaně a násilím vyvolávat nepokoje však nikoli.“
Ministr Nuñez v pondělí 19. října kvůli nepokojům podal demisi, prezident Macron ji však odmítl.
Zbytky barikády postavené výtržníky před poničenou restaurací McDonald’s v Paříži 18. října 2026, den po násilných protestech krajní levice ve francouzské metropoli. Okna restaurace pokrývají nápisy včetně hesla „Revoluce 2026“.
Foto: Etienne Fauchaire / Epoch Times
Premiér Sébastien Lecornu prohlásil, že „krajně levicové skupiny organizovaly násilnosti v několika francouzských městech“.
Kritizoval také krajně levicového prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, který z chaosu obvinil policejní velení.
„Nemůžete vyzývat k ukončení násilí a současně omlouvat ty, kdo se ho dopouštějí,“ napsal Lecornu na síti X. „To je VAŠE politická odpovědnost.“
Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin nařídil „mimořádně přísný“ postup justice. Jen v Paříži zůstávalo v policejním zadržení 557 lidí.
Mélenchon v rozhovoru pro televizi LCI 18. října odmítl nepokoje odsoudit a položil otázku: „Co by to změnilo?“
Trval na tom, že „je to vina vlády, která jediná za to všechno nese odpovědnost“.
Zapálení radnice v Limoges označil za „zločin“, vládu obvinil z toho, že „nechává situaci vyhnít“, a požadoval zmrazení cen a vyčlenění 10 miliard eur pro školy.
Marine Le Penová, prezidentská kandidátka Národního sdružení, ve videoprojevu prohlásila, že Francie zažívá „hlubokou krizi důvěry a autority“ pod vládou „macronovské moci, které dochází dech, je vyčerpaná a ztratila směr“.
„Síly destrukce“ spojila s Mélenchonovou stranou Nepoddajná Francie a skupinami Antifa.
Maskovaný demonstrant staví barikádu vedle hořících trosek před kavárnou Café Le Brebant na pařížském bulváru Poissonnière 17. října 2026 během násilných protestů ve francouzské metropoli.
Foto: Etienne Fauchaire / Epoch Times
Účet za škody
Šéf obchodního řetězce Carrefour Alexandre Bompard odhadl, že nepokoje zasáhly přibližně 1 500 podniků a způsobily škody ve výši „několika stovek milionů eur“.
Ministr obchodu Serge Papin svolal na ráno 19. října jednání se zástupci maloobchodníků, bank a pojišťoven.
Sdružení francouzských starostů vyzvalo k uspořádání shromáždění před radnicemi po celé zemi 19. října v poledne.
Předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braun-Pivetová oznámila, že navrhne parlamentní vyšetřování násilností a postupu policie. Pět největších odborových svazů v zemi vyzvalo k celostátní stávce na 5. listopadu.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social napsal, že „Francie hoří!“, a vyzval zemi k uzavření hranic.
„Přistěhovalectví lidí ze zcela jiného světa, lidí s nenávistí v srdci, rozvrátilo tuto kdysi velkou zemi. Uzavřete hranice a převezměte kontrolu, než bude příliš pozdě!“ napsal.
Překlad článku byl redakčně upraven.
Comments