Předávání petice proti akceleračním zóna v Poslanecké sněmovně.
Foto: Epoch Times
Zástupci několika obcí z Olomouckého a Zlínského kraje přijeli ve středu z Moravy do Strakovy akademie a Poslanecké sněmovny, aby politikům předali petici proti pěti akceleračním zónám. Tu podepsalo více než 13 tisíc lidí. Iniciátoři poukazují na možný negativní vliv na krajinný ráz, zdraví, zemědělskou půdu, národní kulturní památku a další problémy. Podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) se zóny zredukovaly na absolutní minimum.
Koncem července schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP), který stanovuje akcelerační oblasti. Z původních 110 oblastí je po zvážení připomínek jednotlivých obcí zredukovala na 61, přičemž patnáct z nich ještě zmenšila. Výsledný návrh akceleračních oblastí zabírá co do rozsahu ploch podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí 11 % původně uvažované plochy.
Některé oblasti zůstaly i po redukcích nadále vymezené, a to navzdory připomínkám.
Proti akceleračním oblastem z východní Moravy – AOV29 Býškovice, AOV30 Kunovice, AOV31 Kelč, AOS1 Kleštěnec a AOS2 Bezuchov – podali místní spolky, občané, samosprávy i Olomoucký kraj tisíce připomínek, a přesto zůstaly zóny vymezené i po redukci.
Spolky Za naše Záhoří a MY A BUDOUCNOST proto vládě sestavily petici, kterou skupina lidí z dotčených oblastí ve středu politikům doručila. Po politických představitelích podle textu požadují zrušení oblastí.
Předávání petice proti akceleračním zónám u Strakovy akademie.
Foto: Epoch Times
Hlavní připomínky
„Asi největší problém u nás je, že jsme v nejhustěji zalidněném prostoru střední Moravy a ty vesnice jsou od sebe zhruba jeden a půl kilometru, tak kdyby se ctil desetinásobek výšky stožáru tak, jako v Německu, tak by se nic takového nenaplánovalo,“ uvedl pro redakci Epoch Times předseda občanského spolku Za naše Záhoří a jeden z iniciátorů petice Miroslav Maťa. Tři zóny jsou podle petice stanovené tak, že při možné realizaci elektráren ztratí obce kontakt s volnou krajinou. Obyvatelé podle petice budou žít v „průmyslové kleci“, jelikož budou podle dokumentu vizuálně a akusticky uzavřeni větrnými parky ze všech světových stran.
Jako další argument zmínili iniciátoři bariéru pro zvěř. Podle nich i samotné odůvodnění územního opatření přiznává střet se zásahovou zónou migrace. Jako druhy uvádí například losa evropského, vlka obecného, rysa ostrovida či medvěda hnědého. Podle plánu by bylo možné umístit větrné elektrárny v blízkosti cenného mokřadního biotopu, kde údajně hnízdí vzácní ptáci.
„Vědecké studie opakovaně prokázaly, že vrubozobí ptáci (kachny, husy, labutě), bahňáci a jeřábi si od větrných elektráren dlouhodobě udržují odstup až 800 metrů a na turbíny si nezvykají,“ stojí v petici. Pět kilometrů od jedné z navrhovaných zón se podle petice navíc nachází niva řeky Bečvy a evropsky významná lokalita Bečva – Žebračka, zahrnující lužní lesy a říční biotopy.
Podle petice by elektrárny mohly vést ke znehodnocení poutního místa Svatý Hostýn a sakrální baziliky na Svatém Hostýně. Poutní areál Svatý Hostýn patří mezi národní kulturní památky.
„Další věc – úrodná Haná, máte drtivou většinu půdy v bonitě jedna a dva. Podle směrnice RED III se to mělo stavět na brownfieldech nebo na nějakým způsobem zdevastovaných krajinách. A máme dvě lokality, které by mohly být zasaženy fotovoltaickými elektrárnami a nikdo nectil to, že půda může sloužit k jiným účelům, jako je pěstování,“ dodal Maťa.
Iniciátoři také upozorňují, že podle návrhu by nejmenší vzdálenost větrné elektrárny od obydlí měla činit 500 metrů. „Tato vzdálenost je z lékařského a hygienického hlediska zcela nepřijatelná,“ uvádí dokument. V petici zmínili také to, že z vládních dokumentů není jasné, zda bylo zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví. „Absence takového posouzení představuje závažné procesní pochybení, které zakládá nezákonnost vydaného opatření obecné povahy,“ stojí v textu.
Podle petice také větrné elektrárny moderní generace využívají při výrobě lopatek rotoru a jejich povrchových úpravách materiály obsahující per- a polyfluoroalkylové látky, známé také jako věčné chemikálie (PFAS). Ty jsou podle nich perzistentní a toxické, přičemž environmentální účinky podle nich nejsou dosud plně známé. Kromě možného chemického znečištění poukázali také na možná technická a bezpečnostní rizika, jako jsou odlet ledu z rotorů v zimě, pád částí konstrukce, únik provozních kapalin, kontaminace půdy a vody, požáry zařízení a jejich možné šíření do krajiny a podobně.
Související články
Akcelerační zóny jsme zmenšili na absolutní minimum, řekl Turek
V Poslanecké sněmovně skupinu přijali předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD), vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a poslanci Marek Novák (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD).
Předávání petice proti akceleračním zóna v Poslanecké sněmovně.
Foto: Epoch Times
„Já podporuji každou aktivitu, která umožňuje lidem se vyjádřit, jestli chtějí nebo nechtějí větrné elektrárny za svým domem. Já sám jsem se o to snažil v boji s Evropskou komisí a na Ministerstvu životního prostředí a v rámci meziresortní práce jsem akcelerační zóny zmenšil na absolutní minimum a musím říct, že to je můj největší politický úspěch. Tito lidé mají moji podporu, protože jsem cítil jejich podporu, když jsme pracovali na akceleračních zónách,“ sdělil Turek pro redakci Epoch Times.
Výsledek podle něj bývá symbolický, protože jde o závazek, který přijala bývalá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kdyby se zóny nevymezily, Česká republika by podle Turka přišla o velký finanční obnos. „To si stát nemůže dovolit, protože se k tomu zavázal. Evropská komise logicky nebere argument, že se u nás změnila vláda,“ dodal. „Pokud by ta petice měla uspět a měly by se třeba zrušit akcelerační oblasti, tak by to znamenalo ptát se, kolik by nás stálo vystoupit z Evropské unie a jestli je na to politická vůle, a ta na to prostě není,“ konstatoval.
Akcelerační zóna ještě neznamená, že tam soláry nebo větrníky budou
Resort životního prostředí v tiskové zprávě z konce července zdůraznil, že vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení výstavby větrných nebo fotovoltaických elektráren. „Akcelerační oblast pouze vymezuje území, ve kterém může být část povolovacího procesu rychlejší díky tomu, že některé veřejné zájmy byly posouzeny již při pořizování Změny č. 2 ÚRP. Každý jednotlivý projekt však bude i nadále procházet standardním povolovacím řízením podle českých právních předpisů, v některých případech,“ stojí ve zprávě.
Ministerstvo pro místní rozvoj se podle tiskové zprávy vypořádalo s více než 30 tisíci připomínkami. Redukce podle vlády významně lépe zohledňuje ochranu přírody, veřejné zdraví, krajinný ráz i kulturní dědictví.
„Z návrhu byly odstraněny lokality, u nichž byly identifikovány významné střety s ochranou přírody i krajinného rázu, kulturních památek nebo požadavky obrany státu. U všech akceleračních oblastí jsou současně stanoveny podmínky, které budou chránit životní prostředí, krajinu, kulturní dědictví i zdraví obyvatel při navazujících povolovacích procesech formou územních opatření,“. dodal ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Finální návrh vznikl po projednání s dotčenými orgány, kraji, obcemi i veřejností. Ministerstvo pro místní rozvoj vypořádalo více než 13 500 podání, která obsahovala přibližně 31 000 připomínek. Výsledkem je návrh, který podle vlády významně lépe zohledňuje požadavky na ochranu přírody, veřejného zdraví, obrany státu, krajinného rázu i kulturního dědictví.
Comments