Ankhbayar Nyamdorj a Kenji Nakano předsedají plenárnímu zasedání Valného shromáždění OSN. New York, USA, 12. října 2026.

Foto: UN / Mark Garten

author-image

Milan Kajínek

V pondělí se na půdě OSN sešlo Valné shromáždění 158 států, aby hlasovalo o dokumentu, který upravuje otázky „prevence, připravenosti a reakce na pandemie“. I když deklaraci schválila drtivá většina států, jedná se pouze o politický a právně nezávazný dokument. Dohoda obsahuje články o urychlené podpoře výroby vakcín během prvních 100 dnů od vypuknutí pandemie nebo o zavedení opatření k „boji proti váhání s očkováním“.

Text měl být podle zprávy OSN schválen konsensem na zasedání na vysoké úrovni dne 25. září, což však znemožnily námitky ze strany USA a několika dalších států. Proto se záležitost vrátila zpět na zasedání valného shromáždění. Všechny členské státy Evropské unie včetně České republiky hlasovaly pro přijetí úmluvy. Oficiální stanovisko EU výslovně uvádí: „Ačkoli předložená rezoluce nesplňuje naše cíle, EU i nadále plně podporuje důležitý hlavní cíl tohoto textu, a právě z tohoto důvodu jsme hlasovali pro.“

„Prohlášení vyzývá k posílení národní, regionální a mezinárodní spolupráce, která se bude řídit vědeckými poznatky, spravedlností a dodržováním lidských práv,“ uvádí zpráva OSN a dále cituje generálního ředitele Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který „vítá tento silný závazek členských států OSN“.

„Naléhavě vyzýváme země, aby nyní splnily závazky, které přijaly – zejména aby dokončily jednání o příloze týkající se systému přístupu k patogenům a sdílení přínosů (PABS), aby mohla být Dohoda WHO o pandemii otevřena k podpisu, mohl být zahájen proces ratifikace a mohla vstoupit v platnost jako mezinárodní právo,“ dodává generální ředitel WHO.

Hlasování

153 států pro (včetně ČR)
3 proti (Argentina, Izrael, Spojené státy)
2 se zdržely (Nový Zéland, Paraguay)

Některé body dohody

Odstavec 57 dotyčné smlouvy hovoří o boji proti dezinformacím a proti váhání s očkováním: „Přijmout opatření k potírání a řešení negativních dopadů zavádějících informací a dezinformací v oblasti zdraví, včetně boje proti váhání s očkováním, a k posílení důvěry ve veřejné zdravotnické systémy a orgány, a to prostřednictvím zvyšování úrovně vzdělávání, informovanosti a povědomí veřejnosti v oblasti veřejného zdraví, mimo jiné s využitím digitálních nástrojů v oblasti zdraví.“

Připravenost a reakce na pandemii má být podle odstavce 15 řešena „mimo jiné prostřednictvím zapojení komunity a sociální participace, školení pracovníků, komunikace o rizicích a řízení infodemie (infodemic management) k určování prioritních opatření“.

„Posílit mezisektorové kapacity, mimo jiné zlepšením koordinace a spolupráce prostřednictvím přístupu zahrnujícího celou vládu i celou společnost na národní i komunitní úrovni.“

Odstavec 49 smlouvy dále vyzývá k urychlené podpoře výroby vakcín do 100 dnů od vypuknutí pandemie: „Podporovat investice do geograficky diverzifikovaných regionálních kapacit v oblasti výzkumu, vývoje a výroby, jakož i do rozvoje dovedností a místních výrobních kapacit s cílem zvýšit dostupnost bezpečných, kvalitních, účinných, spravedlivě cenově dostupných a přístupných vakcín, léčiv a diagnostických prostředků během prvních 100 dnů od vzniku pandemické hrozby.“

A v návaznosti na to vyzývá odstavec 50 členské státy, aby „posílily místní a regionální výrobní a distribuční kapacity s cílem zvýšit objem zdravotnických produktů souvisejících s pandemií“.

Odstavec 23 potom zdůrazňuje „význam podpory rychlého a včasného sdílení materiálů a informací o sekvencích patogenů s pandemickým potenciálem“.

Deklarace také podporuje širší přístup „whole-of-government, whole-of-society“, tj. celovládní a celospolečenský. Ten řeší odstavec 37: „Posílit mezisektorové kapacity, mimo jiné zlepšením koordinace a spolupráce prostřednictvím přístupu zahrnujícího celou vládu i celou společnost na národní i komunitní úrovni.“

Reakce

Prezident McCullough Foundation dokument komentoval slovy, že OSN potvrzuje, že „cílem uměle vyvolaných pandemií je globální hromadné očkování“. „Tato strategie je odsouzena k neúspěchu, protože patogeny si rychle vyvinou rezistenci vůči vakcínám, které by nikdy neměly být primárním opatřením v reakci na pandemii,“ uvádí internista a kardiolog Peter A. McCullough.

Dr. David Reddy, který zastává pozici generálního ředitele Mezinárodní federace farmaceutických výrobců a asociací (IFPMA) uvedl, že „celosvětový farmaceutický průmysl vyzývá vlády, aby využily příležitosti, kterou nabízí Politická deklarace… a urychlily plnění konkrétních závazků, které posílí připravenost na budoucí zdravotní krize“. Dodal také, že při „uvádění Politické deklarace do praxe by vlády měly zajistit, aby rámcové podmínky v oblasti duševního vlastnictví, které umožňují vývoj produktů zachraňujících životy a podporují dobrovolná partnerství, zůstaly stabilní, předvídatelné a pevné“.

Epidemiolog Nicolas Hulscher kritizoval zejména odstavec 57, který podle něho „otevírá prostor pro vědeckou cenzuru, lockdowny a experimentální povinné očkování“.

Lawrence Gostin z Georgetown University, právník specializující se na globální zdravotní právo, naopak v dřívějších komentářích kritizoval zejména postoj USA, které hlasovaly proti, jako oslabení globální spolupráce.