Ilustrační fotografie hackera při práci na počítači 13. května 2025.
Foto: Oleksii Pydsosonnii / The Epoch Times
V uplynulých týdnech a měsících se ze zpravodajských kruhů a od politiků dostává na veřejnost větší množství informací či varování ohledně provedených či možných hybridních útoků cizích mocností jako Ruská federace a Čínská lidová republika, či jimi podporovanými aktéry. Německá vláda iniciovala reformu zpravodajských služeb s cílem poskytnout jim větší pravomoci a nástroje k aktivním zásahům proti hrozbám. Myslíte, že jsou taková varování validní? Pokud ano, je potřeba v souvislosti s takovými hrozbami přijímat opatření i u nás? Popř. jaká?
Podle nejnovějšího výzkumu agentury Ipsos patří válka v Evropě mezi vůbec největší obavy Čechů. Současně ale lidé přiznávají, že právě na takovou situaci jsou velmi špatně připraveni. A ještě hůře hodnotí připravenost státu a celé společnosti.
To je podle mě obrovský problém. Musíme o těchto hrozbách začít otevřeně mluvit a hlavně se na ně reálně připravovat. Ne proto, abychom lidi strašili, ale abychom věděli, co dělat, pokud taková situace skutečně nastane. A to na všech úrovních, od státu přes kraje a obce až po jednotlivé domácnosti.
Zrovna včera (12. 10. 2026 – pozn. redakce) jsem proto navrhoval, aby se příprava na případný ozbrojený konflikt stala také součástí programových priorit vznikající koalice v Brně. Protože bezpečnost a připravenost obyvatel nemůže být jen záležitostí armády nebo vlády. A čekat, až nějaká krize skutečně přijde, je zkrátka pozdě.
Michal Chládek, předseda Mladé ODS
Varování před hybridními útoky Ruska, Číny a jejich podporovaných aktérů je třeba brát vážně. Nejde o hypotetické riziko, ale o hrozby, na které musí stát systematicky reagovat.
Potřebujeme správně uvést do praxe nový zákon o kritické infrastruktuře, revidovat krizové plány a ověřovat jejich funkčnost při výpadcích elektřiny, komunikací či kybernetických útocích. Stejně důležité je posilovat připravenost obyvatelstva, například pokračováním kampaně 72 hodin.
A nesmíme zapomínat na naše zpravodajské služby. Dlouhodobě odvádějí důležitou práci při ochraně bezpečnosti Česka, ale potřebují odpovídající finanční i personální kapacity. Investice do BIS, ÚZSI a Vojenského zpravodajství nejsou zbytečným výdajem, nýbrž investicí do bezpečnosti nás všech. Cílem musí být stát, který hrozby nejen rozpozná, ale dokáže jim také účinně čelit.
Ondřej Kaprálek, místopředseda Mladého Pirátstva
Varování před rostoucími hybridními hrozbami považujeme za opodstatněná. Koneckonců, dění u nás i ve zbytku Evropy je toho důkazem. Rusko i Čína dlouhodobě využívají kybernetické útoky, špionáž či dezinformační a vlivové operace k oslabování demokratických států. Česko není výjimkou, a proto musíme svoji odolnost systematicky posilovat.
Za zásadní považuji dostatečné kapacity bezpečnostních a zpravodajských služeb, ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a úzkou spolupráci v rámci zemí EU a NATO. Stejně důležité je posilování mediální gramotnosti a kritického myšlení. Diskusi o rozšíření pravomocí bezpečnostních složek se nebráním, musí však být doprovázena odpovídající demokratickou kontrolou. Naším cílem je stát, který dokáže účinně čelit hrozbám, aniž by přitom rezignoval na ochranu občanských práv a svobod.
Miloš Ulrich, předseda TOP Týmu
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
Jednotlivé komentáře jsou řazeny chronologicky dle rychlosti reakcí autorů.
Comments