Veřejný seminář měl seznámit odborné zdravotnické a lékařské společnosti s výsledky patologického výzkumu a analýzou shromážděných dat v posledních letech v souvislosti s účinky očkování proti onemocnění covid-19. Poslanecká sněmovna, Praha, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Během pondělního odpoledne proběhl na půdě Poslanecké sněmovny veřejný seminář, jehož hlavní hosté byly německá patoložka Ute Krügerová a dánská doktorka Vibeke Mannicheová. Podle jednoho ze zástupců pořadatelů Petra Šourka se jednalo o seminář pořádaný občanskou společností, pro který zajistil prostory poslanec Libor Vondráček (Svobodní) a který finančně jako mecenáš zaštítil podnikatel a matematik Karel Janeček.
Ačkoliv pořadatelé uvedli, že rozeslali stovky e-mailů členům parlamentních výborů pro zdravotnictví, představitelům státních zdravotnických institucí a odborných lékařských institucí, přítomen byl na místě pouze jeden poslanec, a to předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek (ANO), a jedna zástupkyně Státního zdravotního ústavu. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pořadatelům odpověděl, že práci pozvané patoložky Krügerové zná, avšak žádný z jeho zástupců na seminář nedorazil.
Podle kardioložky Jany Gandalovičové, je třeba, aby se spolky, jako je Česká vakcinologická společnost a další, začaly těmito tématy vážně zabývat, protože patologická zkoumání ukazují, že mRNA vakcíny proti onemocnění covid-19 způsobují závažná poškození.
Veřejný seminář. Poslanecká sněmovna, Praha, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
V rámci pokrytí událostí okolo semináře přinášíme také exkluzivní rozhovor s patoložkou Ute Krügerovou. Podrobně v něm popisuje postupy pitev, které prováděla na zemřelých, kteří byli očkováni mRNA vakcínou. Řezy odebraných tkání dle ní dokládají, že záněty, které způsobily smrt zkoumaných lidí, vyvolala vakcína a následná produkce spike proteinu.
Další z pořadatelů, matematička a finanční analytička Darina Kocsisová uvedla, že pořadatelský tým aktuálně hledá v České republice patologa, který by byl ochoten na žádost příbuzných provádět pitvy pomocí postupů, které použila německá patoložka Krügerová, a pomohl by vyloučit nebo potvrdit podezření na úmrtí v důsledku vakcinace.
Kocsisová citovala z aktuálně diskutovaného dokumentu Národní očkovací strategie, který v jedné části požaduje detailnější zkoumání nežádoucích následků vakcinace, a v souvislosti s tím kritizovala nepřítomnost jakéhokoliv zástupce Ministerstva zdravotnictví, které očkovací strategii navrhlo a jehož zástupci byli na seminář také pozváni.
Eliška Hašková Coolidge na semináři v Poslanecké sněmovně ČR, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Konference se zúčastnila také Eliška Hašková Coolidge, které pracovala 18 let v Bílém domě jako zvláštní asistentka během období pěti amerických prezidentů. Vyjádřila naději nad nápravou systému zdravotnictví, která podle ní právě probíhá v USA pod vedením současného ministra R. F. Kennedyho.
„Velice důležitá je pravda a přiznání. Přiznat chybu je věc, kterou by se měly děti učit už odmalička, aby byly v dospělosti schopné říci: ‚Chyboval jsem, udělám to jinak,‘“ řekla Hašková Coolodge s odkazem na kongresní slyšení s dr. Anthonym Faucim, který se letos u jednoho slyšení neustále odkazoval na právo neodpovídat vyplývající z ústavy a účast na dalším slyšení odmítl.
„Je to všechno o poctivosti. To je matka důvěry a bez důvěry nemůže být nic. Musíme změnit náš přístup ke státní službě, nic nezatajovat a otevřít informace. Když to nedělají novináři, měli bychom to udělat my všichni,“ dodala Hašková Coolidge.
Imunoložka Zuzana Krátká ze Sdružení mikrobiologů imunologů a statistiků, které seminář spolupořádalo, uvedla, že doporučení očkování těhotných žen mRNA vakcínou proti covidu-19 byla „zásadní chyba“, na kterou sdružení opakovaně upozorňovalo, a vyzvala k „zastavení“ této praxe. Očkování této skupiny bylo podle Krátké prosazeno navzdory tomu, že neexistovala studie, která by doložila bezpečnost těchto vakcín pro vývoj plodu.
Německá patoložka Ute Krugerová hovoří o svém výzkumu v Poslanecké sněmovně. Praha, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Německá patoložka Ute Krügerová během své přednášky uvedla, že prvně vystoupila na patologické konferenci se svými nálezy v prosinci 2021. Pokusila se tehdy získat podporu u kolegů pro výzkum „turborakovin“, rychle rostoucích nádorů, které začala objevovat po začátku vakcinační kampaně v pitvaných tělech. „Chtěla jsem rozběhnout výzkum, který by zjistil, zda se jedná o následek očkování. Podpořil mě jediný kolega z Rakouska,“ uvedla patoložka.
„Pokusila jsem se pro toto téma získat veřejnost. Publikovala jsem ve švédském odborném časopise. Ve švédských médiích v září 2022 vystoupil švédský předseda rakovinového registru a hovořil o sabotáži očkovací kampaně, které se paní doktorka dopustila. Mohl mi zavolat. Ve Švédsku je jen 200 patologů. Bylo snadné na mě sehnat číslo. Neměl o to zájem,“ řekla Krügerová a dodala, že publikace její práce vyvolala velký zájem lidí po celém světě. „Získala jsem díky tomu velkou odezvu ze světa. Lidé mi začali posílat řadu materiálů a prosili mě, abych ověřila, jestli se může jednat o následky vakcinace.“
Dánská doktorka Vibike Mannicheová se věnovala analýzám dat – bezpečnostních signálů a nežádoucích událostí. Poslanecká sněmovna, Praha, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Dánská doktorka Vibike Mannicheová se věnovala analýzám dat – bezpečnostních signálů a nežádoucích událostí, které byly v souvislosti s očkováním hlášeny. Na výzkumu, který prezentovala, se podíleli také čeští matematici jako například Tomáš Fürst.
Prezentovala studie týkající se jednotlivých šarží mRNA vakcín. Z výzkumu jejího týmu je podle ní patrné, že některé šarže vyvolávaly větší množství nežádoucích účinků než jiné, a přesto nebyly odpovědnými autoritami staženy z oběhu.
Vyjádřila také politování nad tím, že odpovědná místa odmítají předat veřejnosti určitá shromážděná data, jejichž analýza by podle ní mohla odpovědět na další otázky ohledně účinnosti a bezpečnosti použitých mRNA vakcín. „Pokračujte v úsilí a nevzdávejte se – veřejnost si zaslouží transparentnost,“ vyzvala přítomné diváky Mannicheová.
Dánská doktorka Vibike Mannicheová se věnovala analýzám dat – bezpečnostních signálů a nežádoucích událostí. Poslanecká sněmovna, Praha, 12. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Comments