Ilustrace.
Foto: Epoch Times
Moudrost starověké medicíny • 2. díl
Šedesátiletému kuchaři lékař diagnostikoval vysoký krevní tlak. Předepsal mu léky na jeho snížení, které sice tlak snížily, ale vyvolaly vedlejší účinky, včetně bolesti zad, ztuhlosti šíje a necitlivosti prstů.
Pacient za mnou přišel, protože hledal přírodní přístup k léčbě. Když jsem ho vyšetřovala z pohledu tradiční čínské medicíny (TČM), zjistila jsem něco, co samotné měření krevního tlaku nemohlo odhalit: nerovnováhu energií jin a jang.
TČM nahlíží na lidské tělo jako na mikrokosmos. Nerovnováha v jedné oblasti může narušit fungování celého organismu. Ústřední místo v TČM zaujímá starověký diagnostický rámec jin a jang – vzájemně se doplňujících, a přesto protikladných energií, které řídí vše od vesmíru a ročních období až po naše zdraví a citovou pohodu.
Pro praktiky TČM nejsou energie jin a jang abstraktními pojmy. Jsou praktickými nástroji pro porozumění zdravotním obtížím a obnovení rovnováhy. Dovolte mi ukázat, jak tato filozofie funguje.
Když selže tělesný termostat
Představte si lidské tělo jako domácí systém regulace teploty, v němž jin funguje jako chladicí kapalina a jang jako topení. Pokud „chladicí kapalina“ uniká, tedy při nedostatku jin, celý systém se přehřívá. Pokud se porouchá „topení“, tedy při nedostatku jang, budete se třást zimou.
Jin a jang se samozřejmě netýkají pouze teploty. Představují dynamickou souhru všech protikladných, ale vzájemně se doplňujících aspektů těla: aktivity a odpočinku, napětí a uvolnění, trávení a vstřebávání živin, vzrušení a klidu. Když je jinu nebo jangu nedostatek či nadbytek, tato přirozená souhra se naruší a následuje nemoc.
Při vyšetření šedesátiletého pacienta jsem zjistila, že jeho energie jang je nadměrně silná a stoupá vzhůru jako nahromaděné teplo, které nemá kudy uniknout. Jeho jin nedokázal stoupající jang ukotvit a udržet pod kontrolou. Jang proto nekontrolovaně stoupal a projevoval se vysokým krevním tlakem. Přesněji řečeno, každý orgán má svou vlastní rovnováhu jin a jang. U tohoto pacienta – stejně jako v mnoha dalších případech vysokého krevního tlaku – šlo o typický obraz nadměrného vzestupu jangu jater a nedostatku jinu ledvin, který by jej dokázal usměrnit.
Pacientův případ vystihuje podstatu vztahu jin a jang: jsou to protikladné, ale neoddělitelné síly, které musí neustále zůstávat v rovnováze.
Provedla jsem akupunkturu, abych zprůchodnila jeho energetické meridiány a obnovila rovnováhu mezi jin a jang. Předepsala jsem také bylinnou směs, která měla vyživit jin ledvin, zklidnit nadměrně aktivní jang jater a podpořit krevní oběh. Po jednom akupunkturním ošetření a třech týdnech bylinné léčby se jeho krevní tlak ustálil přibližně na hodnotě 130/86 milimetrů rtuťového sloupce a všechny předchozí příznaky odezněly.
Diagnostika podle jin a jang v TČM tedy nesloužila pouze ke zvládnutí příznaku – zvýšeného krevního tlaku. Zaměřila se na prvotní příčinu jeho zvýšení a léčila ji.
Porozumění dvěma energiím přírody
Ačkoli se energie jin a jang často objevují ve filmech o bojových uměních v podobě známého černobílého symbolu tchaj-ťi, nejsou něčím mystickým. Projevují se všude v našem každodenním životě.
Představují dvě protikladné, ale neoddělitelné poloviny jednoho celku. Stejně jako po dni následuje noc a po noci den, nemohou práce a odpočinek ani jednání a rozvažování existovat jedno bez druhého – vzájemně na sobě závisejí a jsou propojené.
Jin ztělesňuje nehybnost, chlad, vlhkost a vnitřní klid. Je to energie směřující dovnitř, která uchovává. Jang představuje aktivitu, teplo a energii obrácenou navenek. Směřuje ven a rozpíná se.
Tuto dvojí povahu zachycují i tradiční čínské znaky pro jin (陰) a jang (陽). Oba mají na levé straně složku označující „kopec“ (阝). Na pravé straně obsahuje znak jin prvky představující mraky, které naznačují temnotu, zatímco znak jang (陽) obsahuje slunce a paprsky, které naznačují jas. Společně představují slunnou a stinnou stranu kopce – protiklady, které vždy existují současně, přičemž ani jeden není „dobrý“ nebo „špatný“.
Nejsou však neměnné, ale neustále se proměňují. Stejně jako východ slunce postupně přechází v jeho západ, jin a jang se nepřetržitě přeměňují jeden v druhý.
Když jedna strana dosáhne krajnosti, přirozeně dává vzniknout té druhé. Řídí se přitom starověkým čínským principem: „Když věci dosáhnou své krajní meze, obracejí se ve svůj opak.“ Stejně jako největší zimní chlad předznamenává příchod jara.
Tento cyklický proces odráží živý rytmus přírody. Připomíná nám, že harmonie – neboli zdraví – není neměnným stavem, ale vzniká z neustálého propojení a proměn reagujících na okolnosti. Přístup jin a jang se opírá o rovnováhu a harmonii, na rozdíl od západní logiky, která zdůrazňuje jednoduché, přímočaré vztahy mezi příčinou a následkem.
Comments