Šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr.
Foto: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost / Facebook
Počet kybernetických incidentů řešených Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni klesl. Podle jeho ředitele Lukáše Kintra to ale není důvod k uklidnění. Útočníci totiž nemusí mířit přímo na velké zbrojovky, a cestu k citlivým informacím mohou hledat přes jejich dodavatele a další slabší články dodavatelského řetězce, řekl minulý týden v Brně.
„21 137, přesně tolik trestných činů eviduje Policie České republiky v souvislosti s kyberprostorem za rok 2025,“ zahájil Lukáš Kintr svou přednášku na konferenci DEFENCEO pořádané v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 7. října. Ani toto číslo podle něj nezachycuje veškerou škodlivou aktivitu. Část napadených firem, institucí i jednotlivců se totiž rozhodne útok nehlásit.
Kybernetická bezpečnost se přitom zdaleka netýká jen velkých společností a jejich IT oddělení. Kintr upozornil na rozšířenou mylnou představu, že menší firma není pro útočníky dostatečně zajímavá. Pokud se útočník nedostane přímo do velké zbrojovky, může se dle něj pokusit proniknout do jejího systému přes některého z dodavatelů. Menší firma se tak může stát vstupní branou k mnohem cennějšímu cíli.
Nejde přitom jen o krádeže dat. U firem zapojených do obranného průmyslu mohou být cenné například výrobní postupy, technická dokumentace nebo jiné know-how. Jejich únik může mít dopad nejen na samotný podnik, ale také na jeho obchodní vztahy. Kintr upozornil, že pokud dodavatel nedokáže ochránit svěřenou dokumentaci, může jeho zákazník začít pochybovat, zda mu může bezpečně předávat podklady potřebné například pro servis vojenské techniky.
Útočníkům však nemusí jít pouze o získání informací. Kintr zmínil také možnost sabotáže či destruktivního útoku. Firmy působící v obranném průmyslu proto musí počítat s riziky, která se netýkají jen jejich informačních systémů, ale také fyzického zázemí.
„Dávno se nejedná o čistě technickou disciplínu postavenou na technických opatřeních ve smyslu dobře nakonfigurovaného firewallu nebo dobrého antiviru,“ zdůraznil ředitel NÚKIB.
Méně incidentů neznamená menší hrozbu
Zpráva NÚKIB o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2025 ukazuje, že počet incidentů, který úřad řešil, ve srovnání s předchozím rokem ubyl. Dle Kintra je ale důležité to, jaké škody útok způsobí a zda se útočníkovi podaří proniknout k citlivým informacím nebo narušit fungování organizace.
„Možná tedy není hlavním problémem v tom, že na nás někdo útočí více či méně častěji, ale v tom, jak úspěšný v tom je,“ uvedl.
Zpráva NÚKIB za rok 2025 upozorňuje, že samotné školení zaměstnanců nestačí. Organizace sice své uživatele pravidelně seznamovaly s kybernetickými hrozbami, jejich schopnost jim čelit ale dostatečně neprověřovaly.
Právě na nutnost systematického přístupu upozornil i šéf úřadu. Firmy, které se zapojují do obranného průmyslu, by podle něj měly počítat s tím, že se mohou stát zajímavým cílem útoku. Bezpečnost proto nelze nechat pouze na IT oddělení. Důležitou roli má vedení firmy, promyšlené rozdělení odpovědnosti i kontrola přístupů k informačním systémům a fyzickým prostorám. Základem by měl být dlouhodobý plán, který bude postupně omezovat možnosti útočníků.
„Cílem je připustit si, že každý z nás je potenciální cíl,“ shrnul Kintr. Nejde podle něj o to hrozbám rezignovaně přihlížet, ale hledat způsoby, jak se proti nim bránit. „Každé jedno sebemenší opatření se počítá,“ zdůraznil.
Comments