Policisté při prohlídce Modré mešity, v níž sídlí Islámské centrum v Hamburku. AXEL HEIMKEN / AFP via Getty Images)
Berlínská pobočka Amerického židovského výboru (American Jewish Committee, AJC) a spolek democ e. V. varují před přetrvávajícím vlivem proíránských sítí v Německu. Podle obou organizací v tomto směru nepomohl ani zákaz Islámského centra v Hamburku (IZH) v roce 2024, které mělo být mnoho let hlavním spojovacím článkem mezi Íránem, libanonským Hizballáhem a sítí islamistických organizací vyznávajících dvanáctnický šíismus v Německu a Evropě.
Organizace napojené na Írán byly zakázány, jejich sítě však přetrvaly
Podle nové analýzy AJC a spolku democ představoval zákaz IZH pro íránské vedení a jeho snahy o prosazování vlivu pouze dočasnou překážku.
Proíránské sítě a decentralizované struktury, které za organizací stály, totiž nezanikly. Naopak se jim podařilo vytvořit nová centra činnosti a stále více rozšiřovat své mobilizační aktivity i do dalších společenských a politických kruhů, odhalují Christoph Gümmer a Emil Mink v 36stránkové analýze ze začátku října.
Nově vybudované decentralizované struktury působí dle analýzy částečně i na mezinárodní úrovni. Vznikají nová centra činnosti, přičemž jedním z hlavních působišť se měl stát Frankfurt nad Mohanem, jak potvrzuje hesenský Zemský úřad pro ochranu ústavy.
Kromě hamburského IZH tehdy spolkové ministerstvo vnitra zakázalo také Centrum islámské kultury (ZIK) se sídlem ve Frankfurtu. Úřady jej považovaly za pobočku hamburského centra. Hesenský úřad pro ochranu ústavy označoval ZIK za nejvlivnější členský spolek Islámského společenství šíitských obcí Německa (IGS).
Proíránské šíitské sítě přebírají činnost zakázaných organizací
Analýza AJC a spolku democ rovněž upozorňuje, že již existují organizace, které přebírají činnost zakázaných subjektů, a že v boji proti íránskému vlivu dosud nebyla přijata některá zásadní opatření.
V Německu sice od roku 2020 platí zákaz činnosti Hizballáhu, Evropská unie však tuto proíránskou teroristickou organizaci jako celek na seznam teroristických organizací nezařadila. To ztěžuje účinné omezování finančních toků, náhradních organizačních struktur a přeshraničních podpůrných sítí.
Zpráva označuje za stále vlivnější aktéry v proíránském šíitském prostředí tureckou síť Avcı a ázerbájdžánsko-tureckou síť. Po zákazu IZH převzaly některé jeho funkce. Představitelé sítě Avcı například vystupovali jako organizátoři shromáždění u příležitosti takzvaného Dne al-Kuds ve Frankfurtu.
Kontakty s „antiimperialistickou levicí“ zesílily
V případě ázerbájdžánsko-turecké sítě analýza uvádí, že k ní v současnosti patří 23 mešitních spolků. U 18 z nich se projevují islamistické tendence vycházející z dvanáctnického šíismu a sympatie k teheránskému režimu.
Autoři v této souvislosti varují také před rostoucím vlivem v politických kruzích mimo šíitské sítě. Podle studie se od masakru spáchaného Hamásem 7. října 2023 v Izraeli zintenzivnily kontakty s takzvanou antiimperialistickou levicí. Právě představitelé tohoto levicového proudu působí především jako „prostředníci a šiřitelé“ proíránských postojů.
Daří se jim tak šířit určité výklady událostí a politická sdělení do politických a společenských kruhů, k nimž mají samotné islamistické organizace jen omezený přístup. Příkladem je Komunistická organizace (KO). Toto sdružení vzniklo v roce 2018 odštěpením od Německé komunistické strany a její mládežnické organizace. Otevřeně vyjadřuje solidaritu s íránským režimem a podle analýzy se podílelo na organizaci Dne al-Kuds ve Frankfurtu v roce 2026.
Spolupráce s levicovými skupinami a okolím Hamásu
KO má ve svém vedení funkcionáře, kteří udržují rozsáhlé kontakty jak v proíránských sítích, tak mezi skupinami podporujícími Palestinu. Díky tomu mohou prohlubovat spolupráci mezi proíránskými silami, okruhem sympatizantů palestinských teroristických organizací Hamás a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP) a marxisticko-leninskými strukturami.
Jednotliví proíránští aktéři se objevili také v německé Levici (Die Linke). Zpráva například upozorňuje, že tato strana v komunálních volbách v Dolním Sasku v roce 2026 nominovala na starostu města Osterholz-Scharmbeck nedaleko Brém Yunuse Çakara, dlouholetého funkcionáře sítě Avcı. Svou kandidaturu stáhl až po protestech.
–etg–
Comments