Foto: New Africa / Shutterstock
Sušené švestky jsou víc než jen rychlá a praktická svačina. Tyto malé svraštělé plody mají pověst babiččina léku na potíže s vyprazdňováním, pomáhají však také zachovávat hustotu kostí. Jejich polyfenoly a další látky mohou přispívat ke zmírnění zánětu a oxidačního stresu a ovlivňovat rovnováhu mezi odbouráváním a tvorbou kostní tkáně.
Zdravotní přínosy ale nejsou jediným překvapením, které každé sladké sousto nabízí.
1. Potravina pro vesmírné mise
Sušené švestky možná čeká nečekaná budoucnost jakožto potravinu pro vesmírné mise. Výzkumníci podporovaní NASA zkoumali, zda by mohly chránit před poškozením kostí způsobeným kosmickým zářením – problémem, který představuje riziko při dlouhodobých misích.
V jedné studii došlo u myší vystavených záření k výraznému úbytku kostní hmoty. Myši, jejichž strava obsahovala sušené švestky, však byly před částí poškození způsobeného zářením chráněny. Další výzkum na zvířatech zkoumal sušené švestky jako možný prostředek, který by prostřednictvím stravy pomáhal předcházet úbytku kostní hmoty vyvolanému zářením.
2. Skvělá náhrada při pečení
Sušené švestky mohou při pečení posloužit jako zdravá přísada. Když je rozmixujete s vodou na pyré, mohou v receptech na brownies, muffiny nebo chlebíčky nahradit část másla či oleje. Sníží tak množství přidaného tuku a zároveň dodají vlákninu a přirozenou sladkost.
Pyré ze sušených švestek také pomáhá udržovat pečivo vláčné a jeho přirozené cukry mu dodávají sladkou chuť. Pro začátek zkuste část másla v receptu nahradit stejným množstvím švestkového pyré.
3. Vypěstované v Kalifornii
Pokud si ve Spojených státech koupíte sušené švestky, téměř jistě pocházejí z Kalifornie. Tento stát zajišťuje 99 procent americké produkce a přibližně 40 procent světové produkce sušených švestek.
Dlouhé vegetační období, slunečné dny, chladné večery a úrodné půdy kalifornských údolí vytvářejí příznivé podmínky pro pěstování švestek určených k sušení.
4. Společný původ
Počátky kalifornského odvětví sušených švestek sahají k roubu francouzské slivoně, který se do tohoto státu dostal před více než 175 lety. Louis Pellier, přistěhovalec z Francie, narouboval ceněnou odrůdu d’Agen na plané slivoně rostoucí poblíž misie San Jose.
Během několika let začaly stromy plodit a další zemědělci si toho všimli. V 70. letech 19. století už pěstitelé vysazovali stromy namnožené z Pellierových slivoní, aby uspokojili rostoucí americkou poptávku po evropských sušených švestkách.
Odrůda d’Agen se stala základem kalifornského odvětví sušených švestek.
5. Od čerstvé švestky k sušené
Na výrobu jednoho kilogramu sušených švestek jsou potřeba přibližně tři kilogramy čerstvých zralých plodů. Švestky tvoří převážně voda a při sušení se jí většina odstraní, takže se plody výrazně zmenší.
Po sklizni se ovoce omyje a následně suší v tunelech s řízenými podmínkami, kde pěstitelé pečlivě nastavují teplotu, vlhkost a dobu sušení. Jak švestky ztrácejí vodu, zmenšují se a tmavnou, až získají podobu známých sušených plodů s hutnou, měkkou dužinou. Sušením se také koncentrují zbývající složky ovoce. Proto sušené švestky při stejné hmotnosti obsahují více přirozených cukrů, vlákniny a některých živin než čerstvé plody.
–ete–
-etcz-
Comments