Pohled na vstup do areálu protimorového institutu v ruském Irkutsku 6. října 2026. Foto: AFP via Getty Images
Ruský protimorový výzkumný institut, kde nedávno zemřela pracovnice laboratoře na zápal plic neznámého původu, již řadu let spolupracuje s různými čínskými institucemi.
Irkutský protimorový výzkumný institut Sibiře a Dálného východu se dostal pod drobnohled poté, co se v prvních místních zprávách založených na anonymních zdrojích objevilo tvrzení, že se výzkumnice mohla při laboratorní nehodě nakazit plicním morem.
Ruské úřady tyto zprávy odmítly s tím, že jejich vyšetřování neprokázalo souvislost mezi úmrtím ženy a její prací ani šíření jakéhokoli viru, který by mohl její smrt způsobit. Za příčinu úmrtí označily zápal plic neznámé etiologie.
Institut, který se nachází na Sibiři přibližně 240 kilometrů od rusko-mongolské hranice, dlouhodobě spolupracuje s čínskými výzkumníky a úřady zabývajícími se infekčními nemocemi. Jeho ředitel Sergey Balakhonov v srpnu vystoupil na společném rusko-čínském cvičení zaměřeném na reakci na přeshraniční šíření infekčních nemocí, které se konalo ve Fuyuanu na čínsko-ruské hranici.
Podle čínských státních médií se cvičení zúčastnilo také Centrum pro kontrolu nemocí Severního velitelství Čínské lidové osvobozenecké armády.
Akce navázala na první společné rusko-čínské cvičení zaměřené na reakci na hrozby infekčních nemocí, které se konalo v červnu v ruském Chabarovsku.
Později v říjnu má institut rovněž hostit čínské delegáty na konferenci s názvem „Moderní výzvy v hygienické ochraně území před zavlečením a šířením moru a dalších nebezpečných infekčních nemocí“. Podobná konference se konala také v roce 2024.
V roce 2017 se Balakhonov, jeho hlavní výzkumník D. B. Verzhutsky a další zaměstnanci účastnili v Pekingu jednání o rusko-čínské spolupráci při kontrole moru a dalších infekcí. Čínskou stranu podle webu institutu zastupoval tehdejší prezident Čínské akademie inspekce a karantény Li Xinshi.
V roce 2014 Balakhonov rovněž vystoupil na konferenci v čínském Harbinu věnované rusko-čínské výměně zkušeností v oblasti hygieny a karantény.
V posledních letech Rusko a Čína „vybudovaly stále více institucionalizované mechanismy biologické bezpečnosti, výzkumu patogenů a včasného varování před epidemiemi“, uvádí zpráva washingtonského think-tanku Jamestown Foundation z 6. října.
„Výsledný systém má nejasně vymezený civilní a vojenský charakter a rozšiřuje se i za rámec bilaterálních vztahů,“ konstatuje zpráva.
Dokument dále uvádí, že ruské úřady po úmrtí 28leté výzkumnice Daryi Shipilovové zahájily „nezvykle rozsáhlá opatření k omezení možného šíření“, přičemž zároveň podávaly „měnící se verze“ toho, co se stalo.
„[Incident] odhalil neobvyklou propast mezi rozsáhlou dvoustrannou připraveností a komunikací s veřejností,“ uvádí zpráva a upozorňuje, že Peking nevydal žádné varování pro veřejné zdraví ani cestovní doporučení.
„Mlčení Pekingu je obzvlášť nápadné, protože k incidentu došlo během období sledování moru na konci léta a začátku podzimu podél [čínské] severní hranice, kdy úřady pro kontrolu nemocí běžně zesilují sledování populací hlodavců a přenašečů spolu se zdravotními kontrolami přijíždějících cestujících.“
Dne 29. září, kdy byla Shipilovová hospitalizována, se uskutečnila videokonference 26. podvýboru pro čínsko-ruskou spolupráci ve zdravotnictví s čínskou Národní správou pro kontrolu a prevenci nemocí. Jednání se týkalo prevence infekčních nemocí a medicíny při katastrofách.
Spolupráce Číny a Ruska v oblasti infekčních nemocí a biologické bezpečnosti přímo navazuje na výroky čínského vůdce Xi Jinpinga a ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří ve společném prohlášení z roku 2021 „vyzvali k rozšíření spolupráce v oblasti včasného varování před infekčními nemocemi a reakce na ně, léčiv, diagnostických prostředků a vakcín“, píše se ve zprávě.
Podobné závazky obě země zopakovaly ve společném prohlášení v roce 2024.
Podle zprávy spolupracují v oblasti biologické bezpečnosti také armády obou zemí, mimo jiné prostřednictvím společných cvičení, jednání a dodávek materiálu.
Američtí představitelé vyjádřili kvůli incidentu obavy a vyzvali k větší transparentnosti.
„Myslím, že je samozřejmě na Rusku, aby světu poskytlo více informací. To by mělo udělat,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio 6. října.
Americký prezident Donald Trump v souvislosti se situací kolem úmrtí pracovnice laboratoře nabídl Rusku pomoc.
„Komukoli, kdo má takový problém, jsme vždy ochotni pomoci,“ řekl Trump novinářům 5. října.
Mor, který způsobuje bakterie Yersinia pestis, se přirozeně vyskytuje u hlodavců na ruském Dálném východě. Plicní mor je zvlášť závažná forma onemocnění, která se může přenášet z člověka na člověka a bez rychlé léčby antibiotiky může během několika dnů vést k úmrtí.
Comments