Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Xi Jinping a další představitel během návštěvy Národního archivu USA ve Washingtonu 25. září 2026.

Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times

author-image

Alex Wu

Výroky čínského vůdce Xi Jinpinga během jeho zářijové státní návštěvy Washingtonu o americko-čínském spojenectví za druhé světové války podle analytiků ukázaly pokračující snahu čínského komunistického režimu využívat zkreslené historické narativy proti Taiwanu a Japonsku v době regionálního napětí, vyplývá z komentářů odborníků pro Epoch Times.

Během státní večeře v Bílém domě, kterou 24. září hostil americký prezident Donald Trump, Xi ve svém přípitku uvedl, že za druhé světové války „čínský a americký lid stál bok po boku v boji proti japonským militaristickým agresorům“. Poté obsáhle hovořil o novějších diplomatických kontaktech mezi Spojenými státy a Čínou a následně prohlásil, že „pohled do minulosti nám dává nové perspektivy“, přičemž vyzval obě země, aby „napsaly novou kapitolu našich přátelských vztahů“.

Ačkoli Čína za druhé světové války skutečně bojovala po boku Spojených států proti Japonsku v Tichomoří, šlo o Čínskou republiku (ROC) pod nacionalistickou vládou vedenou Čankajškem, nikoli o pozdější čínský komunistický režim, Čínskou lidovou republiku (ČLR).

Po skončení druhé světové války v roce 1945 přerostlo dlouholeté nepřátelství mezi nacionalistickými silami a čínskými komunisty v plnohodnotnou občanskou válku. Ta skončila po čtyřech letech tím, že KS Číny ovládla pevninskou Čínu a založila ČLR. Poražená vláda Čínské republiky se stáhla na Taiwan a Čínská republika od té doby zůstává jeho oficiálním názvem.

Historické záznamy a výzkumy ukazují, že zatímco nacionalistická vojska nesla hlavní tíhu bojů proti Japonsku a během druhé světové války byla výrazně oslabena, KS Číny mezitím posilovala a připravovala se na pozdější porážku Čankajškových sil.

Shen Ming-shih, výzkumný pracovník oddělení pro výzkum národní bezpečnosti při taiwanském Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, uvádí, že Xiho výroky o druhé světové válce zkreslují historii tím, že zastírají roli Čínské republiky.

„Cílem je přivlastnit si legitimitu a historickou kontinuitu Čínské republiky pro vlastní režim a potlačit suverénní postavení Čínské republiky na Taiwanu,“ říká Shen pro Epoch Times.

KS Číny podle něj „chce naznačit, že Čínská lidová republika zdědila legitimitu a historické postavení spojené s touto érou – ať už jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nebo jako spojenec Spojených států“.

Území v Číně a okolních zemích okupovaná Japonskem jsou na mapě z roku 1940 vyznačena oranžově a růžově.

Foto: Public Domain

Shen připomíná, že Čankajšek během druhé světové války oficiálně působil jako vrchní velitel čínského válčiště a zastupoval Čínu při Deklaraci Spojených národů, Káhirské deklaraci a na různých významných konferencích té doby. Čínské válčiště zahrnovalo operace v Yunnanu a Barmě i ve Vietnamu a na Indočínském poloostrově.

Další odborník, Su Tzu-yun, výzkumník a ředitel oddělení obranné strategie a zdrojů při taiwanském Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, upozorňuje, že ozbrojené síly Čínské republiky byly po vítězství Spojenců v roce 1945 pozvány k účasti na londýnské přehlídce vítězství.

„Byla to Čínská republika – nikoli KS Číny – která patřila mezi takzvanou ‚velkou pětku‘ mocností druhé světové války,“ říká Su pro Epoch Times.

„Čínský komunistický režim nemůže vymazat tato fakta ani historickou skutečnost, že Čínská republika byla za druhé světové války pevným spojencem Spojených států.“

A dnes je podle Sua mezinárodní realitou, že Čínská republika na Taiwanu nadále existuje.

„Když zdůrazňují spolupráci mezi Spojenými státy a Čínou, jen tím ještě více podtrhují legitimitu Čínské republiky,“ uvádí.

Reakce Taiwanu

Taiwanští představitelé obvinili Xiho, že záměrně stírá rozdíl mezi Čínskou republikou a Čínskou lidovou republikou.

„Čína se snaží nahradit roli Čínské republiky během druhé světové války,“ řekl náměstek taiwanského ministra zahraničí Francois Wu a dodal, že Peking chce přepsat „skutečnou historii“.

Taiwanský zástupce ve Spojených státech Alexander Yui 27. září v pořadu CBS „Face the Nation“ uvedl, že Xiho výroky ukazují, jak Peking „překrucuje fakta“ a snaží se „vrazit klín“ mezi Spojené státy a jejich spojence, včetně Japonska a Taiwanu.

Ačkoli během summitu na americko-čínské spojenectví za druhé světové války odkázal také Trump, Yui uvedl, že americký prezident „měl pravdu, když řekl, že Číňané a Američané statečně bojovali ve válce, ale bylo to v době, kdy Čínu zastupovala vláda Čínské republiky“, nikoli čínský komunistický režim, který tehdy ještě neexistoval.

Reakce Japonska

Japonská premiérka Sanae Takaichiová 26. září zřejmě reagovala na výroky Trumpa a Xiho o druhé světové válce během novinářských dotazů.

„Navzdory válce se Japonsko a Spojené státy usmířily a prohloubily své vztahy. Dnes si můžeme navzájem důvěřovat jako spojenci s velmi pevnými vazbami,“ řekla podle japonských médií novinářům v Tokiu.

Trump a Takaichiová rovněž během telefonátu po Xiho státní návštěvě znovu potvrdili pevné vztahy mezi oběma zeměmi.

Analytici uvedli, že výrok premiérky naznačuje obavy Tokia, že představa americko-čínského spojenectví by mohla posílit narativ režimu KS Číny, podle něhož je Japonsko společným nepřítelem.

Su upozorňuje, že dnešní Japonsko s plně demokraticky volenou vládou už není vojenským režimem, jakým bylo za druhé světové války.

Tokio se podle Shena rovněž obává, že by Washington mohl být ovlivněn vyhlídkou na přístup k čínským vzácným zeminám nebo jinými souvisejícími výhodami.

„Obává se také, že by Trumpova administrativa mohla uzavřít s Čínou významnou obchodní dohodu, dosáhnout kompromisu v ekonomických či geopolitických otázkách nebo se dokonce přiblížit Pekingu – scénáře, které by měly na Japonsko výrazný dopad,“ vysvětluje Shen.

Americký zkušený novinář Fang Wei naproti tomu uvedl, že Tokio se nemusí příliš obávat Trumpových vstřícných diplomatických gest vůči Ximu.

„Americko-japonské spojenectví zaměřené na zadržování KS Číny se v dohledné době pravděpodobně nezmění. Dokud bude Japonsko pevně stát po boku Spojených států, bude to v pořádku,“ poznamenal pro Epoch Times.

K této zprávě přispěli Luo Ya a agentura Reuters.

-ete-

-etcz-