Migranti, kteří prošli mezerou v hraniční zdi Spojených států, čekají na zpracování příslušníky Pohraniční stráže v Jacumbě v Kalifornii 7. prosince 2023.
Foto: John Fredricks / Epoch Times

Nejvyšší soud USA v úterý umožnil Trumpově administrativě dočasně obnovit deportace nelegálních přistěhovalců do zemí, k nimž nemají žádnou vazbu.
Nejvyšší soud vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a po dobu odvolacího řízení pozastavil rozhodnutí federálního soudce Briana Murphyho v Massachusetts, který označil politiku Ministerstva domácí bezpečnosti (DHS) za nezákonnou. Nejvyšší soud zároveň uvedl, že v prosinci vyslechne argumenty v případu a konečné rozhodnutí vydá příští rok.
Tři soudkyně s rozhodnutím nesouhlasily.
Deportační politika Trumpovy administrativy je napadána u vícero soudů a už dříve ji Nejvyšší soud umožnil realizovat.
Trumpova administrativa minulý týden v písemném podání Nejvyššímu soudu uvedla, že tuto politiku využila k deportaci tisíců nelegálních přistěhovalců do Mexika, několika afrických zemí, například Rwandy a Libérie, a některých latinskoamerických států poté, co je jejich domovské země odmítly přijmout zpět.
„Deportace do třetích zemí vyžadují pečlivé vyjednávání se zahraničními vládami, které jen zřídka ochotně přijímají cizí občany, zejména pachatele trestné činnosti, a často také vyžadují získání cestovních dokladů a nasazení značného množství personálu při přípravě letů, aby byla zajištěna ochrana vládních pracovníků a posádek,“ uvedl generální právní zástupce vlády USA D. John Sauer v podání z 24. září jménem Trumpovy administrativy.
Sauer uvedl, že kvůli rozhodnutím soudů nižších instancí musela administrativa zrušit let se 70 cizinci odsouzenými za trestné činy a stáhnout téměř 150 dalších lidí z deportačních letů do nejméně čtyř zemí.
Žalobu proti Trumpově administrativě původně podal kubánský občan označený pouze iniciálami „D.V. D.“, který má „závažné duševní onemocnění“ a podstupuje psychiatrickou léčbu. Jeho právníci 28. září Nejvyššímu soudu napsali, že D.V. D. se obává, že by ho politika Trumpovy administrativy mohla poslat do země, kde by nemohl dostávat potřebnou léčbu.
Právníci dále argumentovali, že pokud by byl žalobce deportován například do Mexika, čelil by „vysokému riziku únosu, vydírání, násilí a dalších forem újmy“.
Překlad článku byl redakčně zkrácen.



Comments