Ženy-matky potřebují větší flexibilitu a pomoc s péčí, mají-li se více zapojit do výdělečného procesu.
Foto: New Africa / Profimedia
Slabé zapojení českých maminek do pracovního procesu je způsobeno malou flexibilitou zaměstnavatelů i nedostatkem možností předškolní péče o děti, tvrdí odborníci a nabízejí řešení.
Podle Daniely Lipové z nadace Sirius, která pomáhá dětem a rodinám a která v Poslanecké sněmovně zorganizovala středeční kulatý stůl s názvem Slaďování práce a rodiny v aktuální ekonomické situaci, vytváří společnost a stát neúměrný tlak na maminky, kdy si musí vybrat mezi rodinou a kariérou. Trh práce je podle ní postaven pro mužskou roli, zatímco těžiště péče o děti nese žena, která pak musí řešit těžké dilema.
„Ona se fakticky rozhoduje: Budu matka na plný úvazek a rezignuji na svůj profesní růst, anebo budu totálně vyčerpaná,“ popsala ve svém proslovu na akci, které se zúčastnila řada odbornic na toto téma. Ty také načrtly různá zajímavá řešení problému tak, aby si rodiny nemusely vybírat mezi péčí o děti a ekonomickým zajištěním.
Aby bylo možné zapojit více matek do pracovního procesu, je potřeba nabídnout jim podpůrné služby, které umožní ženám skloubit práci se starostí o rodinu, míní Lipová.
Zatímco Česká republika je premiantem v EU v zaměstnanosti mužů, v zaměstnanosti žen do 35 let, tedy věku, kdy mají nejčastěji děti, jsme pod evropským průměrem, řekla analytička Jana Paloncyová ze stejné nadace. Česko je podle ní outsiderem v zaměstnanosti žen-matek s dětmi do šesti let. Příčinou nemá být neochota českých matek pracovat, ale absence možností na trhu práce, které by odrážely potřeby maminek.
České matky chtějí pracovat, jen potřebují zajistit péči o své děti a větší flexibilitu v zaměstnání, říkají odborníci. Ilustrační foto.
Foto: AYO Production / Shutterstock
Vysvětlila, že po druhém roce na rodičovské dovolené začnou ženy toužit vrátit se zpět do práce, ale tak, aby při tom mohly vychovávat své děti. Pro děti mezi dvěma až třemi lety jsou sice k dispozici dětské skupiny, ale jejich dostupnost se liší region od regionu. Na českém trhu navíc chybí dostatečná nabídka individuální péče, např. akreditované chůvy. Tuto služby by podle ní měl stát finančně podporovat.
S výchovou dětí mohou sice vypomoci prarodiče, ale ti buď žijí daleko, anebo pomoct nemůžou nebo nechtějí, vyplývá z výzkumu platformy Mumdoo z roku 2026, který byl na kulatém stolu zmíněn. Report vznikající pod záštitou MPSV vycházel z průzkumu mezi více jak 17 tisíci českými rodiči. Ukázal, že pouze 16 % z nich má možnost nechat si pravidelně hlídat děti svými prarodiči. Aby si maminky našly práci, byť na zkrácený úvazek, potřebují zaměstnavatelům nabídnout pravidelnost, zdůraznila Kristýna Cejnarová z Mumdoo.
Podle ní, kdyby všechny české matky mohly pracovat podle svých preferencí (v průměru kolem 15 hodin týdně), přineslo by to do státního rozpočtu 16 miliard korun. Jako jedno z řešení proto navrhla zavést daňový odpočet na hlídání dětí do 10 let. Podle Mumdoo, která lobbuje za lepší prorodinné politiky ve firmách, je v Česku 211 tisíc nepracujících žen s dětmi v předškolním věku.
Pomoc otců už není výjimkou
Lenka Formánková z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pohovořila o roli otců ve výchově dětí. Otcovská dovolená je ve většině států EU v minimální délce dvou týdnů, uvedla a dodala, že zapojení otců do péče o děti je dnes standardem ve všech vyspělých zemích.
ČR podle ní pokulhává v náhradě ušlé mzdy pro otce na rodičovské dovolené. Ta podle ní pokryje ani ne jeden rok nijak vysokého příjmu, a zřejmě proto není mezi muži o rodičovskou dovolenou takový zájem. Podle Formánkové ji využívají především otcové starší a vzdělanější.
Jako vzorový příklad uvedla Španělsko, kde otcové od letošního roku dostávají 19 týdnů 100 % své mzdy. Ke zvýšení motivace proto akademička doporučila prodloužit otcovskou dovolenou a zvýšit kompenzace na minimálně 80 % platu.
Bez flexibility nebude porodnost
Andrea Bohačíková z organizace M.arter, která pomáhá firmám pečovat o zaměstnance na rodičovské dovolené, prezentovala řadu tematických statistik. Na základě vlastního průzkumu zjistili, že 84 % žen a 58 % mužů uvádí, že v založení rodiny jim brání finance, a 68 % žen a 56 % mužů vadí také nedostupné adekvátní bydlení. „Když žena vlastní svoji nemovitost, ochota mít dítě se zvedá o 16 %,“ konstatovala.
Průzkum také zjistil, že 93 % žen potřebuje a požaduje flexibilitu v zaměstnání, ovšem dostává se jim pouze v 51 %.
„Z našich dat jasně vychází, že flexibilita je jedna z podmínek, kterou lidé vyhodnocují, zda si rodičovství můžou dovolit, ať už časově, organizačně, nebo kariérně,“ uvedla. Flexibilita je podle ní „nutná infrastruktura pro porodnost v České republice“.
Flexibilita ale není jen o zkrácených úvazcích, podotkla. Navrhla podpořit zaměstnavatele, aby byli vůči zaměstnancům s dětmi flexibilnější. Klíčový zlom podle ní nastává po prvním dítěti, kdy se rodiče rozhodují, zda zvládnou ještě další dítě. Proto by podpora státu měla cílit právě na rodiče po prvním dítěti.
Mít vyhovující vlastní bydlení je určující pro rozhodnutí založit a rozšiřovat rodinu, říkají odborníci. Ilustrační foto.
Foto: Visual__Production / Envato
Rozhodování o založení rodiny podle ní provází nejistota mladých, kterou lze rozbít předvídatelností. Její organizace proto navrhuje, aby rodičovský příspěvek přestal být „politickou hrou“ a pevně se nastavila jeho automatická valorizace. „V tu chvíli nebudou rodiče muset věřit volebním slibům a budou mít mechanismus, který jim pomáhá plánovat další děti,“ pronesla.
Marie Oujezdská z Rodinného svazu ČR se přimlouvala po vzoru některých západních zemí za čerpání rodičovské dovolené po dnech a do vyššího věku dítěte než nyní. Otcové by tak mohli např. každé úterý vozit svého osmiletého syna na kroužek hokeje.
Dobré příklady z praxe
Na kulatém stole byly zmíněny i příklady dobré praxe ze strany zaměstnavatelů. Šlo o zaměstnavatele, kteří získali certifikát Společnost přátelská rodině, který uděluje nezisková organizace Síť pro rodinu.
Jiřina Kunášková z oddělení koncepce rodinné politiky, služeb péče o děti a politiky stárnutí Ministerstva práce a sociálních věcí uvedla, že na jejich úřadě mohou pracovníci využít kombinaci homeworkingu a zkráceného úvazku anebo dětské skupiny přímo na ministerstvu.
Katarína Andrašovská z Generali České pojišťovny, která má přes 4 000 zaměstnanců a 400 manažerů, vysvětlila, jak se u nich snaží vyrovnat rodinný a pracovní život. „Rodičovství nemá být a nemusí být přerušení vztahů s firmou, pokud jako zaměstnavatel vytváříte podmínky,“ poznamenala na úvod svého příspěvku. Poukázala na to, že ve firmě funguje jednoduchý model, kdy se se zaměstnanci baví před odchodem na rodičovskou dovolenou i v průběhu ní, ale vždy v takové intenzitě, jakou si daný pracovník přeje. Při návratu do pracovního poměru pak dávají lidem čas a prostor na zapracování se.
Renáta Kočířová a Ludmila Placová z ostravského magistrátu, který má přes tisíc zaměstnanců, promluvily o tom, že dokáží personálu nastavit podmínky podle jejich konkrétních potřeb a možností zaměstnavatele. Zaměstnanec například může pracovat na zkrácený úvazek v pondělí, středu a pátek a zbytek týdne má volný. Magistrát také nabízí vlastní školku.
Dětská skupina v Tachově, 31. srpna 2026. Ilustrační snímek.
Foto: profimedia
Barbora Zálohová ze spolku Mumraj popsala, jak jejich rodinné centrum založilo coworking s hlídáním dětí. Rodiče na rodičovské dovolené k nim přicházejí do společné kanceláře, kde mohou pracovat, zatímco někdo z centra se stará o jejich ratolesti.
Poslanec Václav Pláteník (KDU-ČSL), který celou akci zaštítil, na závěr uvedl, že podněty, které přítomné odbornice do diskuze přinesly, pomohou politikům převádět je do návrhů zákonů. Pronesl také, že rodinná politika by se měla dělat „pro budoucí maminky, ne pro současné babičky“ tak, aby odpovídala současným potřebám a podmínkám.
Comments