Ilustrace.

Foto:: Lumi Liu

author-image

Marina Zhang

Přestože je autismus rozšířený a přitahuje pozornost veřejnosti, zůstává do značné míry záhadou. Tato série  postupně propojí jednotlivé dílky skládačky: co autismus je, co jej způsobuje a co by mohlo zmírnit jeho projevy, nebo jej dokonce vyléčit.

Záhada jménem autismus • 6. část

Autismu se často přisuzuje silný genetický základ. Od 70. let minulého století však počet případů roste způsobem, který samotná genetika nedokáže vysvětlit.

„Genetická výbava je stabilní a mění se jen velmi zřídka,“ uvedl pro deník Epoch Times Michael Skinner, profesor Washingtonské státní univerzity, který zastává prestižní profesorské místo nesoucí jméno Eastlick, a zakládající ředitel tamního Centra reprodukční biologie.

Při vysvětlování tohoto nárůstu odborníci často poukazují na dva souběžně působící faktory: rozšiřování diagnostických kritérií a vlivy prostředí.

Od 50. let minulého století se celosvětová výroba chemických látek zvýšila padesátinásobně. Vyrábí se přitom 350 000 různých chemických látek, chemických směsí a plastů.

„Počet chemických látek, které používáme, stále roste,“ sdělila deníku Epoch Times Deborah Bennettová, docentka Kalifornské univerzity v Davisu, která zkoumá vystavení člověka látkám z prostředí. „U mnoha z nich přitom nikdo neposoudil jejich souvislost s autismem.“

Ilustrace.

Foto:: Lumi Liu

Pátrání mezi mnoha podezřelými

Hledání faktorů prostředí spojených s autismem může připomínat hru, při níž se snažíte zasáhnout krtka vykukujícího z otvoru: sotva se vypořádáte s jedním, objeví se další.

Podle Bennettové se prokázalo, že znečištěné ovzduší zvyšuje riziko rozvoje autismu.

Od 70. let minulého století do roku 2020 však celkové znečištění ovzduší ve Spojených státech kleslo o více než 75 procent, zatímco výskyt autismu rostl.

Přestože hlavních znečišťujících látek, například oxidu uhelnatého a prachových částic, ubylo, množství některých chemických složek klesat nemusí a tyto látky mohou k nárůstu přispívat, uvedla Bennettová.