Americký prezident Donald Trump sedí vedle ministra zahraničí Marca Rubia během jednání s čínským vůdcem Xi Jinpingem ve Velkém sále lidu v Pekingu 14. května 2026.
Foto:: Brendan Smialowski / AFP via Getty Images
Americká bezpečnostní expertka a její čínský protějšek varovali, že nekontrolovaná AI nebo její zneužití útočníkem by mohly Washington či Peking dostat do situace, kdy by měly pouhé minuty na rozhodnutí, zda skutečně čelí útoku protivníka.
Melanie Sissonová, vedoucí výzkumná pracovnice think tanku Brookings Institution, a Tianjiao Jiang, docent na Fudanově univerzitě, společně napsali článek, který vyšel minulý týden před jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Xi Jinpinga plánovaným na 24. září ve Washingtonu.
Oba se účastnili americko-čínského dialogu o AI a národní bezpečnosti, který od roku 2019 pořádají Brookings Institution a Centrum pro mezinárodní bezpečnost a strategii Univerzity Tsinghua.
Sissonová a Jiang vyzvali Spojené státy a Čínu, aby se na podobný scénář připravily vzhledem k rostoucím obavám ze stále výkonnějších a autonomnějších systémů AI.
Generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei 13. září navrhl, aby Spojené státy a Čína zahájily jednání o umělé inteligenci s cílem snížit riziko „potenciálního zničení“.
„Měli bychom s Číňany jednat a zjistit, zda můžeme společně omezit rychlost vývoje této technologie,“ řekl Amodei a přirovnal taková jednání k rozhovorům Spojených států a Sovětského svazu o jaderném odzbrojení během studené války.
Podle Sissonové by rozhodnutí zahájit kybernetický útok s využitím AI proti systémům druhé země pro velení, řízení a komunikaci jaderných sil mělo zůstat výhradně v rukou lidí.
„Možné katastrofální následky“
„Úmyslný kybernetický útok využívající AI na systémy jaderného velení, řízení a komunikace (NC3) jiného státu by […] vyvolal vojenskou krizi s možnými katastrofálními následky,“ uvedla Sissonová. Podle ní však může dojít i k neúmyslnému útoku.
„K neplánovanému útoku by mohlo dojít v důsledku lidské chyby, technických omezení modelů AI nebo kvůli agentům AI, kteří jednají způsobem, jenž lidé nepředvídali,“ napsala. Upozornila také, že kybernetické schopnosti využívající AI by mohl někdo zneužít k provedení neoprávněného útoku.
Spojené státy a Čína podle Sissonové dosud nevytvořily společný přístup k využívání a regulaci AI ve vojenské oblasti. To však podle ní neznamená, že nemají zájem řešit rizika vojenského využití AI pro civilisty, společnost a globální stabilitu.
Jiang navrhl stanovit červené linie, které by zabránily AI samostatně rozhodnout o použití jaderných zbraní. Vyzval také Spojené státy a Čínu, aby se shodly na společné definici pojmu „smysluplná lidská kontrola“.
Jiang rovněž navrhl zřízení vojenské horké linky mezi oběma zeměmi. Incident z roku 2023, při němž americká armáda sestřelila čínský sledovací balon, který se pohyboval směrem k Atlantskému oceánu, by podle něj měl být „varovným signálem“.
„Bez ochrany v podobě mechanismu horké linky je vysoce pravděpodobné, že drony a bezpilotní plavidla řízená AI budou v budoucnu vyvolávat další neúmyslné eskalace,“ napsal Jiang.
Scénář jako z filmu Dům plný dynamitu
Scénář popsaný Sissonovou a Jiangem se podobá zápletce filmu Dům plný dynamitu, který byl loni uveden na Netflixu. Z oblasti Tichého oceánu je v něm na Chicago odpálena mezikontinentální balistická raketa s jadernou hlavicí. Předchozí kybernetický útok vyřadil vojenské satelity, takže Spojené státy nemohou spolehlivě určit, zda raketu odpálila Čína, nebo Severní Korea, což omezuje jejich možnosti reakce.
Washingtonská nezisková organizace Nuclear Threat Initiative v říjnu 2025 uvedla, že scénář, na němž je zápletka filmu založena, je možný. Zároveň upozornila na potřebu posílit mechanismy chránící před kybernetickými a dalšími hrozbami, které by mohly vést k neoprávněnému, neúmyslnému či náhodnému použití jaderné zbraně.
Čínský ministr státní bezpečnosti Chen Yixin tento týden v časopise China Cyberspace napsal, že AI „zásadně mění podobu vedení vojenského boje“.
Podle něj již AI hraje roli na bojišti, přičemž poukázal na útoky řízené pomocí AI během současného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun však počátkem tohoto týdne reagoval odmítavě na Amodeiho esej o hrozbě, kterou AI představuje pro lidstvo.
„Vyvolávání strachu, konfrontace a bezohledná konkurence pouze naruší proces globální správy AI, což není v ničím zájmu,“ řekl Guo.
K této zprávě přispěla agentura Reuters.
–ete–
-etcz-
Comments