Foto:: Terri Wu
Lynn Dong si hledá práci od února, kdy byla propuštěna z šanghajské pobočky společností z žebříčku Fortune 500i.
Poté absolvovala 22 pohovorů v 11 společnostech a ani jeden nevedl k získání práce. Přitom u tří pozic ve třech zahraničních firmách se Dong dostala až do závěrečné fáze a dokonce dokončila vyjednávání o platu. Pak ale pracovní místa jednoduše zmizela. Společnosti buď prošly restrukturalizací, nebo pozastavily nábor.
Řada nadnárodních společností v Šanghaji snižuje náklady.
„Letošní pracovní trh je opravdu neskutečný,“ řekla tato 38letá marketingová specialistka pro Epoch Times. Kvůli obavám z postihu ze strany režimu vystupuje pod pseudonymem.
Kvůli svým dvěma dětem – jednomu na základní škole a druhému v mateřské škole – si však nemůže dovolit nic nedělat.
Její zkušenost odráží širší tlak, kterému čelí firmy v době zpomalování čínské ekonomiky. Analytici uvádějí, že sázka na vyspělé technologie by sice mohla zmírnit hospodářské problémy Pekingu, současné výdajové priority však dále prohlubují nerovnováhu v čínské ekonomice.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 4,3 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední tři roky. Peking sice nezveřejňuje oficiální měsíční tempo růstu hrubého domácího produktu, celkový obraz ekonomiky je však slabý.
Lidé navštěvují veletrh pracovních příležitostí v šanghajském obvodu Jing’an 5. června 2024. Vzhledem k tomu, že řada nadnárodních společností snižuje náklady, jsou uchazeči o zaměstnání v Číně pod tlakem.
Foto:: Hector Retamal / AFP via Getty Images
Údaje za prvních sedm měsíců roku ukazují zemi, která bojuje s deflací.
Ve srovnání s předchozím rokem se index spotřebitelských cen od ledna do července zvýšil v průměru o 0,9 procenta. Podle Světové banky však za růstem stály vyšší ceny energií související s válkou s Íránem, nikoli silnější domácí poptávka.
Slabá zůstává také spotřeba, a to navzdory programům komunistického režimu podporujícím výměnu automobilů a dražšího vybavení domácností za nové.
Čína bojuje s deflací, leden 2023 až červen 2026.
Významnou součástí hospodářských problémů Číny je prudce klesající trh s nemovitostmi, který dosud nenarazil na dno.
Investice do nemovitostí klesly od svého vrcholu v roce 2021 o 44 procent a trh s novými byty se z hlediska prodané plochy i hodnoty prodejů zmenšil na polovinu.
Také ceny starších nemovitostí ve všech 70 středně velkých a velkých městech, jejichž prostřednictvím Peking tento trh sleduje, klesají, a to o 2 až 9 procent.
Kancelářské budovy a bytové domy v čínském Tianjinu 14. července 2026.
Foto:: Adek Berry / AFP via Getty Images
Čínský trh s nemovitostmi dosud nenarazil na dno, stav k červnu 2026.
Čínský trh s novými byty se v roce 2025 oproti vrcholu z roku 2021 zmenšil na polovinu.
Ceny starších bytů klesají ve všech 70 středně velkých a velkých městech v Číně, leden až červen 2026.
Spotřeba v Číně zůstává slabá, leden 2023 až červenec 2026.
Nezaměstnanost mladých v Číně zůstává vysoká, do června 2026.
Vývoz zůstává hlavním motorem čínské ekonomiky, leden 2023 až červenec 2026.
Sázka na vyspělé technologie a AI
Čína zvýšila investice do vyspělých technologií, přestože celkové investice klesají. Tyto investice se však zatím nepromítly do většího počtu pracovních míst ani vyšší spotřeby.
Čínský vůdce Xi Jinping zároveň vysílá jasné signály, kam chce finanční prostředky směřovat.
Xi 17. července na Světové konferenci o umělé inteligenci v Šanghaji vyzdvihl levnou čínskou umělou inteligenci (AI) a uvedl, že Čína je odhodlána poskytovat služby v oblasti AI zbytku světa.
Humanoidní robot společnosti Robotera pracuje se zásilkami během Světové konference o umělé inteligenci v Šanghaji 18. července 2026. Čína masivně investuje do AI navzdory celkovému poklesu investic.
Foto:: Hector Retamal / AFP via Getty Images
„Xi vsadil na AI všechno. Sází na ni všechny čínské zdroje. Pokud uspěje, může se přetahovat o prvenství se Spojenými státy. Peking se může Washingtonu vyrovnat,“ sdílí pro Epoch Times Mike Sun, který po desetiletí působí jako poradce amerických investorů v Číně.
„Pokud neuspěje, Čína se na další desetiletí propadne do ještě hlubšího hospodářského útlumu.“
Vyspělé technologie těží z odlišného investičního prostředí
Investice do vyspělých technologií rostou, zatímco celkové investice klesají, leden až květen 2026.
„Obvyklý recept už nefunguje“
Prostor Číny pro další zadlužování se mezitím zmenšuje. Poměr dluhu k HDP v zemi loni podle Národního institutu pro finance a rozvoj, státem podporovaného think tanku v Pekingu, poprvé překročil 300 procent.
Čína se při podpoře hospodářského růstu dlouhodobě spoléhala na rozšiřování investic, například na reformu bydlení v 90. letech a investice do infrastruktury po světové finanční krizi v roce 2008. Cenou za to bylo rostoucí zadlužení.
Chodci procházejí kolem obrazovky zobrazující údaje o čínském hrubém domácím produktu na ulici v Šanghaji 19. ledna 2026. Čínská ekonomika loni rostla jedním z nejpomalejších temp za několik desetiletí.
Foto:: Jade Gao / AFP via Getty Images
„Tento obvyklý recept už nefunguje,“ říká pro Epoch Times nezávislý komentátor Cai Shenkun.
„Dokonce i investiční motor zpomaluje,“ dodává s poukazem na to, že čínské investice do fixních aktiv za prvních sedm měsíců roku klesly ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 o 6,7 procenta. Loni přitom Čína zaznamenala meziroční pokles investic poprvé za tři desetiletí.
Poměr čínského dluhu k HDP se za dvě desetiletí zdvojnásobil, stav k červnu 2026.
Čínská centrální banka ve snaze zvýšit likviditu na trhu napumpuje do domácí ekonomiky do 15. ledna 2027 celkem 1,4 bilionu jüanů, tedy více než 200 miliard dolarů. Sun i Cai se domnívají, že pokud tato částka nepomůže dostat hospodářský růst do cílového rozmezí 4,5 až 5 procent, mohla by centrální banka dodat na trh další prostředky na podporu ekonomiky.
Peking sice dokáže účinně zvyšovat nabídku, to však nutně nevede k růstu poptávky. Čínský index spotřebitelských cen v červenci oproti červnu klesl o 0,1 procenta.
Lidé procházejí kolem Čínské lidové banky, centrální banky země, v Pekingu 19. října 2024.
Foto:: Adek Berry / AFP via Getty Images
Podle červencové zprávy Světové banky současné rozpočtové výdaje Pekingu dále prohlubují existující nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Autoři dodali, že pokračující navyšování investic do prioritních odvětví sice podporuje krátkodobý růst, zároveň však ztěžuje odstraňování této nerovnováhy.
Světová banka proto očekává, že čínská ekonomika letos vzroste o 4,4 procenta, tedy těsně pod růstovým cílem režimu.
Na článku se podílel Gu Xiaohua.
–ete–
-etcz-
Comments