Tři soudci míří před kárný soud za „vědomé ignorování“ judikatury. Návrh podal Městský soud v Praze. (YuriArcursPeopleimages / Envato)
Městský soud v Praze zaslal návrh (pdf) na zahájení kárného řízení se třemi soudci Vrchnímu soudu v Praze. Důvodem bylo podle soudu jejich „vědomé ignorování“ judikatury Ústavního soudu týkající se doby určené pro podání odvolání. Jedná se o několikátý případ pochybení soudců tohoto soudního senátu.
Kárné řízení má být podle Spolku Šalamoun, který na pochybení upozornil, spuštěno kvůli nálezu Ústavního soudu. Ten již v únoru konstatoval, že se soudní senát (pracovně označen jako 7 To) „rozhodl vědomě ignorovat konstantní judikaturu Ústavního soudu, na kterou byl upozorněn stěžovatelem v odůvodnění podané stížnosti“ a „od nosných důvodů citované judikatury se úmyslně odklonil“, aniž by předložil argumenty, které by jeho rozhodnutí opodstatňovaly.
Soudní senát tím měl porušit základní právo stěžovatele na soudní ochranu. Celá věc se točí kolem zákonem určené doby, po kterou má občan možnost podat odvolání proti rozsudku. Soudní senát tuto dobu nerespektoval.
Ústavní soud ve svém nálezu 24. února 2026 také uvedl, že pokud obecný soud nerespektuje ústavněprávní výklad Ústavního soudu a bez uvedení vážných důvodů se odchýlí, „porušuje základní právo dotčené osoby“ a zároveň „oslabuje také důvěru v právo a soudní systém jako celek“.
Podle Spolku Šalamoun se mělo jednat o druhořadý soudní případ jízdy Vladimíra V. bez řidičského oprávnění, za které byl podmínečně odsouzen na dobu 6 měsíců. Podle soudu dostal zkušební dobou „v trvání 12 měsíců, která byla následně týmž soudem dvakrát prodlužována, a to nejprve za současného vyslovení dohledu a posléze také za současného uložení přiměřené povinnosti podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy“. Podmínku měl následně porušit dalším řízením bez řidičského oprávnění.
Podle Šalamounu je obsah případu druhořadý, protože kárné řízení směřuje na postup soudního senátu, v němž všichni soudci hlasovali shodně pro řešení v rozporu s judikátem Ústavního soudu, na který byli upozorněni obhájkyní souzeného.
Podle Městského soudu v Praze je kárné řízení „teprve na samotném počátku“.
Spolek podal první podnět k vyvození kárné odpovědnosti už v listopadu 2025. Poté přišel nález Ústavního soudu vydaný letos v únoru a další podnět Šalamounu v březnu. Městský soud uvádí, že návrh na zahájení kárného řízení podal až o pět měsíců později 11. srpna a je veden pod spisovou značkou 1 Ds 6/2026.
Kárný soud má po zákonných úpravách podle spolku možnost nahlédnout do protokolu o hlasování a zjistit, jak hlasovali jednotliví členové soudního senátu, aby mohl určit individuální odpovědnost jednotlivých soudců.
Nejde o nezkušené soudce
Richard Petrásek je soudcem od roku 1992, tedy více než 34 let. Jeho jmenování dokládají již dobové dokumenty České národní rady. Zuzana Zápalková je soudkyní od roku 1994 a Alexander Sotolář vykonává soudcovskou profesi od roku 2000.
Další prohřešky soudců senátu 7 To
Nejvyšší správní soud 1. července 2020 v Brně začal projednávat kárné žaloby na soudce Alexandra Sotoláře (na snímku), který řešil kauzu opencard. Sotolář údajně manipuloval s výpověďmi. Hrozí mu v krajním případě ztráta taláru. (Profimedia)
Soudce Alexander Sotolář byl v roce 2020 shledán vinným kárným senátem Nejvyššího správního soudu v roce 2020 v souvislosti s úpravami protokolů o hlavním líčení v kauze Opencard. Sotolář byl pouze odvolán z funkce předsedy senátu.
Soudce Richard Petrásek v jiné trestní věci otevřel obálku obsahující protokol o hlasování, a vyměnil ji za novou, aniž o tom učinil záznam ve spise. Vrchní soud později konstatoval vážné pochybnosti o autenticitě protokolu o hlasování, který je uvnitř obálky, byť soudce prohlašoval, že protokol nevyměnil (vyměnil prý pouze obálku). O případu jsme informovali zde.
Manipulace s výpověďmi, výměna obálky obsahující protokol o hlasování…
Ústavní soud v srpnu 2026 zrušil také další rozhodnutí téhož senátu 7 To, vydané v jiné trestní věci. Tentokrát Ústavní soud konstatoval porušení nejen práva na soudní ochranu, ale také práva na obhajobu.
„Senát rozhodl o stížnosti, aniž vyčkal na její avizované doplnění a aniž stěžovateli stanovil přiměřenou lhůtu. Ústavní soud konstatoval, že takový postup odporoval jeho ustálené judikatuře,“ uvádí Spolek Šalamoun.
Redakce dohledala další zrušení rozhodnutí tohoto soudního senátu Ústavním soudem (pdf). Jedná se o rozhodnutí z roku 2022 pro porušení ústavně zaručeného základního práva stěžovatele na domáhání se svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
-etcz-
Comments