Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro během tiskové konference po výpovědi před volebním senátem Nejvyššího soudu v prezidentském paláci Miraflores v Caracasu 2. srpna 2024. (Jesus Vargas / Getty Images)
Právníci zastupující bývalého venezuelského vůdce Nicoláse Madura požádali 2. září amerického federálního soudce o zamítnutí obvinění z obchodování s drogami. Argumentují tím, že jeho postavení hlavy suverénního státu by mu mělo zaručovat imunitu před trestním stíháním.
Socialista Maduro byl 3. ledna zajat ve venezuelském hlavním městě Caracasu americkými speciálními jednotkami, které jednaly na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Bezprostředně poté byl převezen do New Yorku, kde byl předveden před soud kvůli federálním obviněním z narkoterorismu a ze spiknutí za účelem pašování tisíců tun kokainu do Spojených států. Od té doby je držen ve federální věznici v Brooklynu.
Obvinění podaná u federálního soudu na Manhattanu posloužila jako základ pro zásah. Madurův právník Barry Pollack však požádal soudce Alvina Hellersteina o zamítnutí případu.
Venezuelský exprezident prohlásil, že je nevinen. Soudní proces s ním má začít v červnu 2027. Pollack 2. září před soudem argumentoval, že Maduro byl v době svého zadržení prezidentem. Nárok na imunitu Pollack uplatnil v návrhu na zamítnutí obžaloby proti Madurovi.
„Toto bezprecedentní stíhání porušuje absolutní imunitu před trestním stíháním, na kterou mají hlavy států a zahraniční představitelé jednající z titulu své funkce nárok již stovky let,“ napsal Pollack v návrhu.
Dodal také, že Maduro obvinění „důrazně odmítá“.
Maduro se ujal úřadu v roce 2013 po smrti svého mentora Huga Cháveze. Za Madurovy vlády se Venezuela propadla do hluboké hospodářské krize.
Dne 23. ledna 2019 Trump během svého prvního funkčního období přestal Madura uznávat jako venezuelského prezidenta a po určitou dobu uznával opozičního vůdce Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta.
Po Madurově zajetí převzala vedení země jeho viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která od té doby Venezuelu řídí s tichou podporou a spoluprací Trumpovy administrativy.
V příspěvku na Truth Social ze 4. března Trump napsal, že Rodríguezová „odvádí skvělou práci“.
Pollack ve svém návrhu poukázal na rozpor v postoji Washingtonu: Spojené státy nyní uznávají jako hlavu státu Rodríguezovou, kterou Maduro po svém znovuzvolení v roce 2018 jmenoval viceprezidentkou, samotného Madura však od těchto voleb za hlavu státu neuznávají. Podle Pollacka přitom nikdy nezpochybnily, že Maduro bez ohledu na svůj právní status zůstal od roku 2013 faktickou hlavou státu.
Pollack připomněl, že v obžalobě se o Madurovi píše, že „nyní, poté co zůstal u moci navzdory porážkám v nedávných volbách, je faktickým, avšak nelegitimním vládcem země“.
Noriegův precedent
Existují však právní precedenty, například případ bývalého panamského vůdce generála Manuela Noriegy.
V prosinci 1989 americké síly napadly Panamu a 3. ledna 1990 se Noriega vzdal. Byl převezen do Spojených států, kde byl na Floridě odsouzen za pašování drog a ve vězení strávil 20 let.
Za Noriegovy vlády se Panama stala významným překladištěm kokainu z Kolumbie a drogový kartel z Medellínu Pabla Escobara mu na úplatcích vyplatil miliony dolarů.
Nicolás Maduro (uprostřed) hovoří k davu příznivců v doprovodu své manželky Cilie Floresové (druhá zleva), venezuelské viceprezidentky Delcy Rodríguezové (vpravo) a dalších členů své vlády v Caracasu ve Venezuele 23. ledna 2019. (Luis Robayo / AFP / Getty Images)
Pollack však tvrdí, že mezi případy Noriegy a Madura existuje zásadní rozdíl.
„Na rozdíl od případu Noriegy americká vláda nezpochybňuje, že pan Maduro byl hlavou venezuelského státu, ale pouze tvrdí, že po roce 2019 tuto funkci nezastával legitimně,“ napsal Pollack.
Federální prokurátoři dostali lhůtu do 2. října, aby na návrh na zamítnutí obžaloby reagovali, a Hellerstein oznámil, že 17. listopadu uspořádá slyšení.
Maduro a Noriega nejsou jedinými bývalými latinskoamerickými vůdci, kteří byli ve Spojených státech obžalováni.
V roce 2014 dostal bývalý guatemalský prezident Alfonso Portillo 70 měsíců vězení za praní špinavých peněz.
V listopadu 2025 Trump udělil milost bývalému honduraskému prezidentovi Juanu Orlandu Hernándezovi.
Hernández byl v červnu 2024 odsouzen ve Spojených státech k 45 letům vězení za podíl na pašování drog do Spojených států. Trump však v příspěvku na Truth Social napsal, že s Hernándezem bylo zacházeno tvrdě a nespravedlivě.
Deník Epoch Times požádal americké ministerstvo spravedlnosti o vyjádření, ale odpověď neobdržel.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
-etcz-
Comments