Americký depozitář zlatých rezerv v Kentucky, známý také jako Fort Knox, v roce 2009. (Michael Vadon / CC BY-SA 2.0)
Nizozemská centrální banka přesunula přibližně 86 tun svých zlatých rezerv ze Spojených států a Kanady do Londýna, přičemž jako důvod označila rizika spojená s geopolitickým napětím.
Přesun se uskutečnil mezi březnem a srpnem letošního roku a týkal se části z přibližně 313 tun zlata uloženého ve Spojených státech a Kanadě, oznámila ve středu nizozemská centrální banka De Nederlandsche Bank (DNB).
Banka podle svého vyjádření posiluje připravenost na krizové situace, mimo jiné tím, že chce zajistit snazší a rychlejší obchodování se zlatými rezervami.
„Vyváženější rozložení těchto rezerv mezi Severní Ameriku, Spojené království a Nizozemsko pomáhá rozložit rizika,“ sdělila banka.
Zlato uložené v Bank of England patří podle DNB k nejsnáze obchodovatelnému zlatu na světě, protože Londýn je jedním z hlavních světových center obchodu s tímto drahým kovem. V případě krize je proto rychleji dostupné než zlato uložené v Ottawě a New Yorku.
Ve Spojených státech jsou nizozemské zlaté rezervy uloženy v trezorech Federální rezervní banky v New Yorku.
Před přesunem bylo v New Yorku uloženo 31,3 procenta zlatých rezerv DNB, nyní tento podíl klesl na 18,5 procenta. Podíl rezerv uložených v Londýně vzrostl z 18,1 na 32,1 procenta. Na území samotného Nizozemska uchovává DNB 30,8 procenta svých rezerv.
Podle DNB uložení větší části zlatých rezerv v Londýně „posiluje úlohu zlata jako kotvy důvěry“. Na konci roku 2025 mělo Nizozemsko celkem 612,4 tuny zlatých rezerv.
U přesunu většiny z oněch 86 tun ze Severní Ameriky se nejednalo o fyzickou přepravu. V New Yorku banka prodala 59 tun a přibližně stejné množství nakoupila v Londýně. Fyzicky přepravila ze Severní Ameriky do Nizozemska přes 27 tun a obdobné množství následně z Nizozemska do Londýna.
Mimo Nizozemsko
V dubnu Francouzská centrální banka informovala, že přibližně 129 tun zlata uloženého v New Yorku bylo prodáno a obdobné množství následně nakoupeno v Evropě.
Poptávka po zlatě zůstává mezi centrálními bankami a investory silná. Podle zprávy Světové rady pro zlato (WGC) ze 4. srpna nakoupily centrální banky během prvních šesti měsíců roku 2026 po odečtení prodejů celkem 102 tun zlata.
Největším kupcem bylo v první polovině roku Polsko, následované Uzbekistánem, Čínou a Kazachstánem. Největším prodejcem bylo Turecko.
Do globálních burzovně obchodovaných fondů (ETF) zaměřených na zlato přitekly v červenci čisté tři miliardy dolarů, čímž skončily dva měsíce odlivu prostředků, vyplývá ze zprávy WGC ze 6. srpna. Organizace tento obrat přičetla pokračujícímu zájmu investorů o diverzifikaci a jejich návratu na trh při nižších cenách.
Od začátku roku dosáhl čistý příliv prostředků do globálních zlatých ETF celkem 11 miliard dolarů. Největší příliv zaznamenaly fondy v Asii, následované Evropou, zatímco v Severní Americe byl za toto období zaznamenán čistý odliv prostředků.
Cena zlata na spotovém trhu se ve čtvrtek ve 13:20 východoamerického času pohybovala kolem 4 488 dolarů za trojskou unci, oproti přibližně 4 329 dolarům na začátku roku.
Vývoj ceny zlata za poslední rok – v dolarech za trojskou unci. (Trading Economics, screenshot Epoch Times)
–ete–
Comments