Česká republika měla k 1. září naplněné plynové zásobníky na 70,67 % kapacity, což je o nějakých pět procent víc než činí průměr Evropské unie. Ilustrační foto. (FOTOGRIN / Shutterstock)
Česká republika měla k 1. září naplněné plynové zásobníky na 70,67 % kapacity, což je o nějakých pět procent víc než činí průměr Evropské unie, ukazují data evropské platformy AGSI, z nichž čerpá i Energetický regulační úřad.
Přestože se Česko pohybuje výrazně pod úrovní naplněnosti předchozích let, 80% hranice je dosažitelná, domnívá se plynárenský expert Michal Kocůrek, z energetické poradenské společnosti EGU.
„Myslím, že čeští obchodníci postupují v plnění zásobníků před topnou sezónou relativně zodpovědně vzhledem k podmínkám na trhu. Pokud bude výše importu a tempo vtláčení posledních týdnů přetrvávat i v průběhu září, dosáhne stav naplněnosti českých zásobníků 80 % na přelomu září a října,“ uvedl pro Epoch Times.
Do konce října, kdy už začne topná sezóna a s ní větší spotřeba, by se podle něj ještě naplněnost mohla mírně navýšit až na 85 % za předpokladu podobně mírných klimatických podmínek jako v loňském roce.
Česká republika by tedy v takovém případě měla mít dostatek plynu pro vytápění.
Ne všechny země EU si vedou tak dobře jako my. Rozdíly v naplněnosti zásobníků plynu jsou mezi jednotlivými zeměmi EU výrazné, poukázal Kocůrek. „Odráží nejen důležité hledisko, jakým je poměr kapacity zásobníků vůči národní spotřebě plynu, ale také možnosti zajištění flexibilních dodávek plynu v průběhu topné sezóny. Zde hraje velkou roli kapacita LNG terminálů. Proto třeba Německo a Nizozemí veřejně ohlašují, že nesplní letos očekávané naplnění zásobníků před topnou sezónou,“ prohlásil.
Obvyklou povinnost mít zásobníky naplněné v období říjen až prosinec na úrovni 90 % letos Evropská komise zmírnila na hranici 80 % kvůli nepříznivým podmínkám na trhu s plynem. Tato podmínka však neplatí pro země s vyšší kapacitou zásobníků, mezi něž patří i Česko. To má letos stanovenu hranici naplněnosti přibližně 67 %.
Zároveň však existuje i vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, která od obchodníků požaduje naplnění min. 90 % jimi rezervované kapacity. „Z tohoto důvodu dosáhneme v Česku na vyšší [úroveň], než je hranice naplněnosti vyplývající z evropského nařízení,“ vysvětlil Kocůrek.
Měl zlevňovat, místo toho zdražuje
Konflikt USA s Íránem, který začal v únoru 2026, letos významně zahýbal s cenami plynu i ropy a odrazil se i na pomalejším naplňování zásobníků, neboť obchodníci vyhlíželi co nejvýhodnější nabídky.
Vývoj ceny plynu za uplynulý rok na holandské burze Dutch TTF Gas. 28. 2. 2026 začala válka USA a Izraele proti Íránu. (Trading Economics / screenshot Epoch Times)
„Letos se ceny plynu na evropském trhu od konce jara vyvíjely velmi dynamicky a v průměru byly o 40 % vyšší než ve stejném období loňského roku,“ potvrdil Kocůrek.
Původní předpoklad pro letošní rok měl přitom podle něj úplně opačnou trajektorii a měl oproti roku 2025 zlevňovat. Panující nejistota ohledně vývoje v oblasti Hormuzského průlivu se nyní propisuje i do cen na příští rok.
„Trhy v průběhu roku 2026 a zejména od léta postupně navyšují svůj výhled pro rok 2027, který aktuálně přesahuje 50 EUR/MWh, tedy více než dvojnásobek ceny, za niž se prodávalo v lednu letošního roku,“ řekl odborník.
Vývoj ceny plynu za posledních 5 let na holandské burze Dutch TTF Gas. (Trading Economics / screenshot Epoch Times)
Velkoobchodní ceny se začínají propisovat i do malobochodních cen. Energetický regulační úřad ve své měsíční aktualizaci Indikativního pásma nabídkových cen (obchodní cena plynu a elektřiny), uvedl, že ceny plynu vzrostly meziměsíčně v průměru o 10 %. „Nejvyšší nárůsty jsou znovu patrné u produktů s kratší dobou fixace. Meziměsíční změny odrážejí vývoj na velkoobchodních trzích, kde se nadále projevují dopady konfliktu na Blízkém východě,“ popsal vývoj Martin Šik, ředitel Odboru analytického a datové podpory ERÚ.
-etcz-
Comments