Zakladatel a generální ředitel SpaceX Elon Musk během vstupu společnosti na burzu Nasdaq na Times Square v New Yorku 12. června 2026. (Spencer Platt / Getty Images)
Analytický komentář
SpaceX chce investovat přibližně 2,8 miliardy dolarů do plynových turbín, aby si xAI mohla vyrábět vlastní energii nezávisle na elektrické síti. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo ovlivnit i trh s plynem.
Koncern SpaceX Elona Muska chce podle burzovních dokumentů během příštích tří let vydat přibližně 2,8 miliardy dolarů (asi 58 miliard Kč) na investice do výroby elektřiny z plynu. Přibližně dvě miliardy dolarů z této částky mají připadnout na mobilní plynové turbíny. Investice má sloužit především společnosti xAI. Tato dceřiná společnost SpaceX je chce využívat k přímé výrobě elektřiny ve svých datových centrech. Tím se má stát nezávislou na případných kapacitních omezeních elektrické sítě.
Spor s organizacemi kvůli projektu plynových turbín SpaceX
xAI provozuje mimo jiné rozsáhlá datová centra pro umělou inteligenci Colossus v Memphisu a Southavenu ve státě Mississippi. Slouží také chatbotu Grok. Datová centra potřebují rychlý přístup k obrovskému množství elektřiny. Jak uvádí server Yahoo News, v Southavenu má společnost v provozu 69 plynových turbín, přičemž počítá s výstavbou dalších 41 o různém výkonu. Celkový výkon má po dokončení dosahovat 1,2 gigawattu.
Proti části projektu podaly žalobu ekologické a občanskoprávní organizace, například National Association for the Advancement of Colored People. Domnívají se, že provoz zatím není přípustný, protože jej nejprve musejí schválit americké úřady na ochranu životního prostředí. xAI naopak zastává názor, že mobilní turbíny lze provozovat i bez takového povolení. Takový výklad podle společnosti právní předpisy státu Mississippi umožňují.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí EPA však na základě dostupných zpráv dospěla k závěru, že provoz porušuje federální právo.
Nejen xAI potřebuje pro svá datová centra stále více elektřiny
Ještě v roce 2015 označil Musk v rozhovoru s popularizátorem vědy Neilem deGrasse Tysonem využívání fosilních paliv za „zdaleka nejhloupější experiment v dějinách“. Zdůvodnil to omezeností zdrojů a nevyhnutelností přechodu na čistou energii.
Revoluce umělé inteligence zřejmě vedla k přehodnocení tohoto postoje. Plynové turbíny lze instalovat poměrně rychle. Zároveň mohou vyrábět elektřinu bez ohledu na dostupnost solární a větrné energie. Mobilní zařízení mají pomoci obejít rozsáhlé posuzování vlivů na životní prostředí nebo zdlouhavé postupy při připojování k síti. Taková infrastruktura zároveň váže xAI na dodávky plynu, plynovody, zásobníky plynu nebo terminály LNG.
Celosvětová výstavba datových center pro umělou inteligenci nezvyšuje spotřebu elektřiny pouze u Elona Muska. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že se celková spotřeba datových center do roku 2030 více než zdvojnásobí na přibližně 945 terawatthodin. Zemní plyn a uhlí by společně mohly pokrýt více než 40 procent dodatečné spotřeby. V Evropě by musely hrát větší roli obnovitelné zdroje a jaderná energetika.
Podle analýzy Evropské centrální banky (ECB) by v krajním scénáři mohl rostoucí odběr elektřiny světovými datovými centry ovlivnit i zásobování Evropy. Pokud by se zvýšená poptávka po elektřině plně pokryla plynem, zvýšilo by to tržní ceny plynu v Evropě a Asii přibližně o devět procent. Jde však spíše o zátěžový scénář a nárůst spotřeby způsobený umělou inteligencí by byl v poměru k celkovému trhu s plynem omezený.
Vyšší poptávka po plynových turbínách pro datová centra by mohla ovlivnit světový trh
Pokud by poptávka po plynu v USA kvůli datovým centrům výrazně vzrostla, mohlo by to při napjaté situaci na světovém trhu zesílit konkurenční boj mezi Evropou a Asií o dodávky. To by mohlo vést k vyšším cenám LNG a větším cenovým výkyvům během chladných zim nebo při výpadcích dodávek.
Jde však pouze o možný scénář. Muskův projekt nemá v krátkodobém horizontu bezprostřední dopad na zásobování Německa ani EU plynem. Pokud by však spotřeba dále rostla, mohla by i xAI dlouhodobými nákupy zemního plynu nebo LNG na světových trzích odčerpávat část dodávek, které by jinak mohly směřovat do Evropy.
Protože Spojené státy patří mezi hlavní dodavatele LNG do Evropy, vyšší domácí poptávka po plynu by mohla nepřímo ovlivnit objem exportu nebo tvorbu cen. Nejde však o automatický důsledek. Záležet bude také na dalších faktorech, například na zvýšení těžby, exportních kapacitách LNG, počasí, poptávce v Asii a dlouhodobých dodavatelských smlouvách.
–etg–
-etcz-
Comments