Logo Organizace spojených národů (OSN) v sídle organizace v New Yorku 9. září 2025, v den zahájení 80. zasedání Valného shromáždění OSN. (Spencer Platt / Getty Images)
Komentář
António Guterres, generální tajemník Organizace spojených národů, začne brzy vyklízet svůj stůl a připravovat se na odchod do důchodu a hodnocení jeho působení se pohybuje mezi „ucházejícím“ a „podprůměrným“. Někteří oceňují jeho vášnivou obhajobu Palestinců a kritický postoj k izraelsko-americké válce proti Íránu. Jiní ho zase pranýřují právě za tyto kontroverzní postoje.
Skutečným problémem je však úpadek postavení a autority funkce, která byla kdysi považována za nejvyšší diplomatický post na světě. Tato funkce vznikla v době, kdy se poválečné uspořádání světa posouvalo ke studené válce, s myšlenkou, že diplomatický nárazník mezi dvěma vznikajícími bloky by mohl tlumit otřesy a zabránit dalšímu ozbrojenému konfliktu.
Jednou z klíčových myšlenek bylo učinit válku prakticky nemožnou, pokud ji výslovně neschválí Rada bezpečnosti OSN. Intervence na Korejském poloostrově pod vedením Spojených států byla první válkou schválenou Radou bezpečnosti OSN.
Ale už tehdy generální tajemník OSN Trygve Lie, norský odborový předák, který se stal diplomatem, otevřeně kritizoval postoj Washingtonu, čímž chtěl ukázat, že generální tajemník není pouhým razítkem Rady bezpečnosti. Lie zaujal nezávislý postoj také během krize kolem znárodnění íránského ropného průmyslu, kdy Velká Británie hrozila Íránu invazí.
Je zajímavé, že ani Spojené státy, ani Británie se nad Lieovým postojem nepohoršovaly. Nepsaným pravidlem bylo, že generální tajemník OSN musí být vnímán jako instituce stojící nad zájmy členských států. Toto nepsané pravidlo se víceméně dodržovalo i poté, co Lieho vystřídal švédský diplomat Dag Hammarskjöld. To Hammarskjöldovi umožnilo aktivně podporovat proces dekolonizace, zejména v subsaharské Africe – angažmá, které možná stálo za jeho smrtí při záhadné letecké havárii připisované CIA a/nebo belgickým žoldnéřům.
Hammarskjöld čelil kritice za svůj nejednoznačný postoj k řadě tragických událostí, včetně lidových povstání v Polsku a Maďarsku ovládaných Sovětským svazem a britsko-francouzsko-izraelské invaze do Egypta v roce 1956.
Barmský diplomat U Thant, který Hammarskjölda vystřídal, pojal tuto funkci v zásadě jako byrokratickou. Dohlížel na rozšiřování působnosti OSN do nových oblastí, nabíral další zaměstnance a pomáhal organizovat více konferencí.
Comments