(VH-studio / Shutterstock)

JoJo NovaesArthur Zhang

JoJo Novaes a Arthur Zhang

Myofasciální bolestivý syndrom se může skrývat za příznaky jiných onemocnění.

Paní Wangová trpěla pět let migrénami a ztuhlostí šíje. Často také pociťovala brnění, necitlivost a bolest v hýždích, které připomínaly ischias. Vyšetření vyloučila útlak nervu, bolesti se však opakovaně vracely navzdory zvyšování dávek léků proti bolesti.

Hsin Chung-yi, ředitel kliniky Dr. Hsin’s Herbal Clinic, zjistil, že příčina se nenachází v místě, kde paní Wang pociťovala bolest, ale v horní části trapézového svalu na rozhraní krku a ramene. Objevil zde velmi citlivý „spoušťový bod“ přibližně o velikosti arašídu. Jakmile na něj lehce zatlačil, paní Wang okamžitě pocítila nastupující bolest hlavy.

V pořadu „Health 1+1“ televize NTD, sesterského média Epoch Times, Hsin uvedl, že podobné případy nejsou na jeho klinice ničím neobvyklým.

Proč je myofasciální bolest „bolestí v přestrojení“

Myofasciální tkáň si lze představit jako síť obalující svaly, kosti, orgány a nervy, vysvětlil Hsin. Pokud je zdravá, umožňuje svalům plynulý pohyb. Jestliže je však fascie dlouhodobě napjatá, poraněná nebo postižená srůsty, mohou se v ní vytvořit drobné citlivé uzlíky neboli spoušťové body. Tlak na takový bod způsobuje nejen místní bolest, ale může ji také přenášet do jiných částí těla.

„Myofasciální bolestivý syndrom se velmi dobře vydává za jiná onemocnění, protože bolest, kterou vyvolává, je jejich příznakům velmi podobná,“ uvedl Hsin.

Spoušťové body v oblasti krku a ramen mohou vyvolávat bolesti hlavy, zatímco body uložené hluboko ve svalech hýždí mohou způsobovat bolest šířící se do stehen a lýtek, která připomíná ischias.

Citlivost na tlak a šířící se bolest

Spoušťové body se mohou nacházet jinde než v místě, kde člověk pociťuje bolest. Jak tedy poznat, zda by mohlo jít o myofasciální bolest?

Tři oblasti, které stojí za pozornost

Lidem s dlouhodobými bolestmi bez zjevné příčiny Hsin doporučuje, aby se nejprve zaměřili na tři často postižená místa.

  1. Rozhraní krku a ramen: Konkrétně horní část trapézového svalu. Jemně uchopte nejvystouplejší část svalu na rozhraní protilehlého ramene a krku. Pokud nahmatáte tvrdý útvar připomínající provazec a tlak na něj vyvolá nejen místní bolest, ale také bolestivost v zátylku nebo spáncích, může jít o spoušťový bod v oblasti krku a ramen.
  2. Vnější strana hýždí: Vsedě nebo vleže na boku zatlačte konečky prstů na horní vnější část hýždě přibližně v místě, kde bývá kapsa kalhot. Pokud tlak vyvolá bolest vystřelující směrem dolů a připomínající ischias, může souviset se spoušťovými body v hlubokých svalech hýžďové oblasti.
  3. Vnější strana předloktí: Lidé, kteří dlouhé hodiny používají počítačovou myš, klávesnici nebo mobilní telefon, mohou pociťovat bolest mezi loktem a zápěstím. Při zatlačení se může šířit směrem k zápěstí nebo lokti. Příčinou může být dlouhodobé přetěžování natahovačů předloktí.

Takové samovyšetření může poskytnout pouze určité vodítko. Správné stanovení diagnózy vyžaduje vyšetření lékařem nebo fyzioterapeutem.

Klíčem k léčbě je nalezení spoušťových bodů

„Léčba myofasciální bolesti připomíná hledání hlavního spouštěče. Nejprve musíte najít skutečný spoušťový bod,“ vysvětlil Hsin.

Spoušťové body lze přirovnat k „zaseknutým vypínačům“ ve svalech. Pokud se je podaří přesně uvolnit pomocí terapie suchou jehlou, někteří pacienti pocítí okamžité uvolnění svalů a zmírnění bolesti. Díky Hsinově schopnosti tyto body nalézat mu někteří pacienti přezdívají „Hsin s jedinou jehlou“.

Jednou léčil podnikatelku středního věku, kterou dlouhá léta trápily tenzní bolesti hlavy. Každé odpoledne měla pocit, jako by jí hlavu svíral pevně utažený pás. Hsin zjistil, že zdrojem bolesti jsou spoušťové body v hlubokých svalech pod týlní kostí.

Po přesném zavedení jehly pacientka uvedla, že „ocelová tyč“, kterou měla deset let napjatou v hlavě, jako by náhle praskla. Zákrok podle Hsina dočasně přerušil kruh svalového napětí a bolesti.

Jiný pacient trpěl dva roky necitlivostí, která se táhla od vnitřní strany stehna až k chodidlu. Zpočátku se domníval, že mu nerv utlačuje nádor v oblasti třísel, vyšetření však příčinu opakovaně neodhalila.

Když Hsin při vyšetření zatlačil na přitahovače na vnitřní straně stehna, pacient okamžitě vykřikl bolestí. To naznačovalo, že skutečný problém nespočívá v nervech, ale ve spoušťových bodech ve svalech. Po dvou ošetřeních jehlami se jeho potíže výrazně zmírnily.

Přehled 28 randomizovaných kontrolovaných studií ukázal, že terapie suchou jehlou krátkodobě zmírňuje bolest a funkční omezení související se spoušťovými body v oblasti krku. Ve střednědobém horizontu však neprokázala významnou převahu nad jinými léčebnými metodami. K potvrzení dlouhodobé účinnosti bude zapotřebí více kvalitních výzkumů.

Jak předcházet návratu myofasciální bolesti

Ošetření jehlami není jednorázovým řešením, upozornil Hsin.

Pokud bude člověk i po léčbě dlouhé hodiny sedět, setrvávat s hlavou skloněnou dolů nebo nedostatečně spát, spoušťové body se mohou znovu objevit. Účinek léčby pomáhá udržet následná úprava držení těla, protahování a posilování svalů.

Hsin nabídl následující doporučení, jak návratu myofasciální bolesti předcházet:

  1. Upravte své pracovní prostředí: Mnoho lidí trpí bolestmi krku a ramen kvůli nevhodně uspořádanému pracovnímu místu. Pro osoby menšího vzrůstu bývají pracovní stoly často příliš vysoké. Člověk proto nevědomky zvedá ramena, což vede k dlouhodobému napětí svalů krku a ramen. Hsin doporučuje židli mírně zvýšit a pod nohy umístit malou stoličku, aby na ní chodidla spočívala celou plochou. Paže nechte přirozeně viset a vyvarujte se neustálého zvedání ramen. Tím snížíte zatížení krku a ramenní oblasti.
  2. Pravidelně se protahujte: Po každé hodině práce vstaňte a tři až pět minut rozhýbávejte krk, ramena, hrudník, kyčle a bedra. Pomůžete tím svalům uvolnit se.

Na bolesti a napětí v oblasti krku a ramen, které patří mezi nejčastější potíže kancelářských pracovníků, Hsin doporučil následující protahovací cvik:

Krok 1: Položte jednu ruku na rameno na stejné straně těla a loket nasměrujte vzhůru. Hlavu otočte na opačnou stranu a podívejte se směrem k prstům protilehlé nohy.

Krok 2: Druhou rukou jemně zatlačte shora na hlavu.

Při tomto cviku ucítíte výrazné protažení na straně krku, které pomáhá uvolnit napjaté svalové skupiny. Protahujte pouze do pocitu mírné bolestivosti a tahu. Nikdy nepůsobte silou.

Teplo a masážní míček: Pokud se v daném místě nevyskytuje akutní zarudnutí, otok, zvýšená teplota ani výrazná bolest, přiložte na bolavou oblast na 15 až 20 minut teplý ručník nebo nahřívací polštářek. Podpoříte tím místní krevní oběh.

Na citlivá místa, například vedle lopatek nebo na vnější straně kyčle, můžete přiložit tenisový či masážní míček a jemně jej přitlačit ke stěně nebo k podlaze. Platí zásada, že tlak může být bolestivý, ale zároveň by měl přinášet pocit úlevy. Nikdy se nesnažte vyvolat co největší bolest.

Myofasciální bolest nelze řešit pouze „tlačením tam, kde to bolí“, upozornil Hsin. Nalezení skutečného spoušťového bodu je jen prvním krokem. Pro snížení pravděpodobnosti návratu bolesti jsou zásadní správné držení těla, pravidelný pohyb, omezení stresu a dostatek spánku.

–ete–

-etcz-