Alice Weidelová, spolupředsedkyně AfD a kandidátka na kancléřku, hovoří na konferenci strany 11. ledna 2025 v Řezně. (Sean Gallup / Getty Images)
Tino Chrupalla a Alice Weidelová v nedávných rozhovorech pro ARD a ZDF znovu potvrdili hlavní postoje AfD ke klimatu, migraci, euru a nadcházejícím zemským volbám v Sasku-Anhaltsku.
Chrupalla požaduje přizpůsobení se změně klimatu
K hlavním tématům rozhovoru s Tinem Chrupallou na ARD patřilo i samotné léto poznamenané vlnami veder a nízkými stavy vody. Spolupředseda AfD uvedl, že jeho strana podporuje opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu. Opatření proti samotné změně klimatu však podle něj musejí zůstat ekonomicky únosná a jejich účinnost musí být prokazatelná.
Je podle něj nutné zajistit, aby všichni lidé v zemi měli přístup ke klimatizaci a mohli si dovolit také elektřinu potřebnou k jejímu provozu. Především v domovech pro seniory, nemocnicích a školách. Právě tam podle Chrupally vidí, „že nebyla vytvořena žádná řešení, která by umožnila, aby si to lidé vůbec mohli dovolit“.
Potřebné jsou podle něj také ochlazovací zóny. K jejich vzniku by mohla přispět obnova německých lesů a zastavení kácení kvůli výstavbě větrných elektráren, sdělil. Představitel AfD uvedl, že „neviděl, že bychom měli léto nějak mimořádně odlišné od jiných let“. Hovořil o „normálním létě“.
V Německu a v dalších částech Evropy se však průměrné teploty v létě 2026 zatím pohybovaly výrazně mezi nejvyššími hodnotami. Červen byl v Německu s průměrnou teplotou 19,5 stupně Celsia druhý nejteplejší od začátku měření v roce 1881. Také červenec byl podle Německé meteorologické služby výrazně teplejší než referenční období 1961–1990 i 1991–2020.
Chrupalla dodal, že součástí přizpůsobování se klimatu by měla být také větší flexibilita pracovní doby. Jako vyučený malíř podle svých slov ví, že kvůli vlastnostem nátěrových hmot je při teplotách nad 30 stupňů prakticky nemožné natírat fasády. Proto by podle něj mělo být snazší začínat s prací dříve. Jižní země, jako jsou Itálie či Španělsko, se podle něj Německu „smějí“, že se tam stále vůbec diskutuje o tom, zda školy potřebují klimatizaci.
Celkově je podle Chrupally klima „vedlejším tématem“. Za hlavní problémy z pohledu občanů označil vysoké ceny plynu a elektřiny, otázku války a míru a důchody. Lidi podle něj zajímá, zda po 45 letech placení odvodů vůbec dokážou ze svého důchodu vyžít.
Při integraci a získávání občanství jsou vítáni i „kulturně cizí“ odborníci
V reakci na předtočené vyjádření Salaha Layky, vedoucího neurochirurgie v nemocnici Harzklinikum, který pochází ze Sýrie, Chrupalla uvedl, že lidé jako on se nemusejí „cítit dotčeni“, když AfD odmítá přijímání – podle své terminologie – „kulturně cizích“ odborných pracovníků. Pokud jsou integrovaní a mají německý pas, jsou podle něj vítáni i v jeho straně.
Pokud jde o bývalé členy pravicově extremistických organizací, kteří pracují pro poslance AfD, Chrupalla uvedl, že na „hříchy mládí“ už není třeba brát ohled, pokud mají dotyční čistý výpis z rejstříku trestů a v poslední době se chovali bezúhonně. Německo podle něj mělo v Joschkovi Fischerovi také ministra zahraničí, který se v dřívějších letech pohyboval v extremistickém prostředí.
Rozhovor s Weidelovou se uskutečnil ve Vídni
Rozhovor ZDF s Chrupallovou spolupředsedkyní Alicí Weidelovou se uskutečnil ve Vídni, kde vedla politická jednání s rakouskou FPÖ. Ta podle ní sloužila jako příprava na případné převzetí vládní odpovědnosti. Rakouští Svobodní jsou zastoupeni v pěti zemských vládách, a proto jsou podle Weidelové pro AfD ideálními partnery k jednání.
Weidelová kritizovala hospodářskou politiku německé spolkové vlády vůči automobilovému průmyslu. Vláda podle ní jednostranně vnucuje trhu ideologii a zasahuje prostřednictvím dotací a zákazů.
Pro AfD naopak podle ní platí: „Nikomu nepředepisujeme, jaký motor má vyrábět, a ani spotřebiteli nepředepisujeme, jaké auto si musí kupovat. Také jednostranně nedotujeme jeden typ motoru, abychom znevýhodnili jiný. To je otevřenost trhu a technologická neutralita.“
Weidelová rovněž oznámila, že pokud by AfD získala většinu na spolkové úrovni, chtěla by zrušit euro. Podle ní je „nestabilní“ a představuje „slabou měnu“. Před zavedením eura se podle ní Německu „dařilo výrazně lépe“. Aktuální průzkumy veřejného mínění k této otázce nejsou k dispozici. V roce 2023 se 71 procent dotázaných vyslovilo proti zrušení společné měny.
Weidelová chce vypovědět Schengenskou dohodu a přestat udělovat občanství Syřanům
Weidelová chce rovněž vypovědět Schengenskou dohodu. Jako důvod uvedla situaci v Ceutě.
Spolkové vládě dále vytkla, že syrské uprchlíky nevrací do jejich země původu. Místo toho podle ní stále většímu počtu z nich uděluje občanství. Německo podle ní musí přestat „udělovat občanství lidem, kteří by vlastně měli naši zemi opustit“. Zda tím zastává jiný postoj než její spolupředseda Chrupalla, který v rozhovoru pro ARD výslovně hájil právo na pobyt lidí, jako je Salah Layka, zůstává otevřené. Weidelová navzdory několika opakovaným otázkám neodpověděla ani na to, jak by chtěla řešit problém chybějících dohod o zpětném přebírání osob.
(S využitím materiálů tiskových agentur)
–etg–
-etcz-
Comments