Areál společnosti Moderna v Norwoodu ve státě Massachusetts, kde firma vyráběla vakcínu proti covidu-19, 2. prosince 2020. (Joseph Prezioso / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komentář
Byli jsme svědky mimořádné ukázky propojení finančního a zdravotnického průmyslu, která přišla v podobě tiskové zprávy. Na základě ničeho jiného než této zprávy vzrostly akcie společnosti v hodnotě 54 miliard dolarů o 170 procent. To je marketingová síla na úrovni, jaká není dostupná žádnému jinému odvětví.
Dotyčnou společností je farmaceutický gigant Moderna, který se specializuje na technologii mRNA, o níž mnozí už desítky let tvrdí, že představuje budoucnost medicíny. K jejímu prvnímu praktickému nasazení – a zároveň k uvedení vůbec prvního produktu, který kdy Moderna vyrobila – došlo v roce 2020 v podobě vakcíny proti covidu-19.
I ta byla oznámena tiskovou zprávou propagující 95procentní účinnost, což si mnoho lidí vyložilo jako příslib, že 95 procent očkovaných covid-19 nedostane. Společnost však něco takového vůbec netestovala. Nebylo to součástí cílových ukazatelů klinických studií, které pouze krátkodobě sledovaly symptomatické případy.
Pak ale v reálném světě – jak se dalo snadno předvídat – mutace nakonec původní složení překonaly a původní vakcína přestala být účinná.
Dalo by se tedy předpokládat, že další překypující tisková zpráva téže společnosti, zveřejněná dříve, než si její výsledky může kdokoli zvenčí objektivně prověřit, vyvolá ve finančním světě větší nedůvěru. Ale kdepak: takové počiny mohou být natolik výnosné, že investoři rádi odloží kritické myšlení na polici a doufají v nejlepší.
Nové oznámení týkající se zdánlivého prostředku k vyléčení melanomu rozpoutalo nákupní horečku. Akcie společnosti se sice nevrátily ke svým někdejším maximům z vrcholu očkovací mánie, ale zdá se, že se odpoutaly ode dna, na které se propadly poté, co v důsledku neustálých zpráv o neúčinnosti vakcíny proti covidu-19 o ně opadl zájem.
Když jsem sledoval, jak se to celé odehrává, začalo mě zajímat, jak mohou společnosti provozovat vědu prostřednictvím tiskových zpráv. Mějme na paměti, že kromě zprávy Moderny nemá nikdo přístup k žádným podrobnostem ani údajům. Jejím stěžejním bodem bylo vyjádření generálního ředitele.
„Tyto výsledky třetí fáze představují zásadní okamžik pro oblast výzkumu rakoviny. Po mnoho let byla myšlenka vytvořit léčbu založenou na mRNA, navrženou speciálně pro nádorové onemocnění konkrétního pacienta, pouhou aspirací. Nyní pomáháme tuto vizi proměnit ve skutečnost,“ uvedl generální ředitel Moderny Stéphane Bancel. „Společně s Merckem jsme začali prokazovat transformační potenciál této technologie při řešení zásadních nenaplněných potřeb v oblasti adjuvantní léčby melanomu. Jsme hluboce vděčni pacientům, výzkumníkům a studijním týmům, jejichž přispění tento pokrok umožňuje.“
Všimněte si velmi pečlivého a převážně neutrálního jazyka zahaleného do nekonkrétního nadšení, který se zcela vyhýbá jednoznačným slovům jako „vyléčení“. Formulace jako „transformační potenciál“ a „řešení zásadních nenaplněných potřeb v oblasti adjuvantní léčby melanomu“ o vyléčení nemluví. Nikdo vlastně neví, co znamená „zásadní okamžik“, protože jde o metaforu.
Celkové významové poselství je však poměrně zřejmé. Je to signál k nákupu. Není pochyb o tom, že společnost chtěla takový signál vyslat. A rozhodně zafungoval.
Aby bylo jasno, tento druh „výhledového prohlášení“ o výsledcích klinických studií – neověřeného a nepodloženého žádnými podrobnostmi, natož zjištěními regulačních orgánů – je nejen legální. Je dokonce podporován jako prostředek k větší transparentnosti, která má zabránit obchodování zasvěcených osob, jež odjakživa sužuje veřejně obchodované farmaceutické společnosti. Tímto způsobem se oznamují výsledky každé páté klinické studie nových léků, téměř vždy v oslavném duchu.
Závěr tiskové zprávy vysvětluje, co lze a nelze říci. Lze používat slova jako „bude“, „může“, „měl by“, „mohl by“, „očekává“, „hodlá“, „plánuje“, „usiluje“, „předpokládá“, „věří“, „odhaduje“, „předvídá“, „potenciál“ a „pokračovat“, ale je třeba se vyhýbat slovům, která vyjadřují naprostou jistotu.
V skutku ale záleží na následující výhradě v tiskové zprávě: „Výhledová prohlášení v této tiskové zprávě nejsou přísliby ani zárukami a neměli byste se na ně nepřiměřeně spoléhat, protože zahrnují známá i neznámá rizika, nejistoty a další faktory, z nichž mnohé jsou mimo kontrolu společnosti Moderna a které by mohly způsobit, že se skutečné výsledky budou podstatně lišit od těch, které jsou v těchto prohlášeních výslovně či nepřímo uvedeny.“
„Podstatně lišit“ zní skoro tak, jako by výsledky mohly být přesně opačné. Vskutku. Proč tedy akcie vystřelily až do nebes? Není to proto, že by obchodníci věřili, že Moderna vyléčila rakovinu. Je to proto, že věří, že jiní budou věřit, že další budou věřit, že akcie na základě naznačené zprávy porostou. Zpráva o 170procentním růstu samozřejmě zároveň vytváří dojem důvěry investorů, oprávněný či nikoli, a poskytuje společnosti prostředky k tomu, aby mohla regulačním orgánům předložit kompletní dokumentaci.
Někteří pozorní pozorovatelé tomu však neskočili na lep. Investigativní novinářka Maryanne Demasiová píše: „Pokud brzy zveřejní údaje z rozsáhlé a kvalitně provedené randomizované studie, které ukážou, že intismeran výrazně snižuje návrat melanomu nad rámec již účinné léčby, jako je Keytruda, představovalo by to skutečný pokrok. Potřebujeme ale vědět, jak velký tento dodatečný přínos je, jaká rizika s sebou přináší, kolik pacientů léčbu ukončí a nakonec také to, zda jim pomáhá žít déle. Nechci pokrok shazovat. Dokud však Moderna a Merck nezveřejní výsledky třetí fáze, zůstává jejich ‚průlom‘ v léčbě melanomu přesně tím, čím je – vědou prostřednictvím tiskové zprávy.“
Tyto události mě přiměly podívat se mnohem pozorněji zpět na původní klinickou studii Moderny, která byla v podstatě totožná se studií Pfizeru a dospěla ke stejným výsledkům. Studii Pfizeru o šest let později mimořádně podrobně prozkoumal izraelský klinický psycholog a výzkumník Yaakov Ophir, což je dostatečně dlouhá doba na skutečně důkladný výzkum.
Údaj o 95procentní účinnosti zakrýval mimořádně nízký počet případů, které zjistili jak u účastníků s placebem, tak u očkovaných. Studie se účastnilo přibližně 43 500 lidí, rozdělených zhruba napůl mezi skupinu s placebem a skupinu s vakcínou. Výsledek: ve skupině s vakcínou bylo osm případů, zatímco ve skupině s placebem 162, takže se bavíme o jednom procentu oproti 0,1 procenta.
Úzce vymezený cílový ukazatel však nehodnotil asymptomatické infekce ani přenos a údaje z testování zahrnovaly jen malou část účastníků. Když se započítá mnohem větší počet podezřelých, ale nepotvrzených symptomatických případů (celkem 3 410), rozdíl se dramaticky zmenší na zhruba o 12 procent méně případů ve skupině s vakcínou. Mějme na paměti: to platí pro původní složení vakcíny, které bylo zaměřeno na tehdy cirkulující kmen.
Relevantní otázkou tedy je, zda přínos vakcíny stál za cenu, kterou si vyžádala. Ve studiích se ve skupině očkovaných objevilo čtyřikrát více nežádoucích příhod než ve skupině neočkovaných. K zabránění jednomu závažnému případu během krátkého období sledování bylo třeba naočkovat přibližně 9 200 lidí, přičemž mnozí z nich by nepochybně zaznamenali nežádoucí příhody. A mějme na paměti, že jde o onemocnění, o němž se již dlouho vědělo, že představuje z lékařského hlediska významné riziko úmrtí pouze pro starší a zdravotně oslabené, kteří přitom ani nebyli součástí studie.
To vše je velmi zajímavé a týká se pouze studie provedené před uvedením produktu na trh, který navíc přišel s velkorysou ochranou před odpovědností za způsobenou újmu. V reálném světě virus zmutoval, což účinnost dále snižovalo, až původní varianta z populace zmizela, a bylo tak zapotřebí stále více posilujících dávek. Dnes se vakcína téměř vůbec nepoužívá, protože se onemocnění stalo endemickým především prostřednictvím vystavení viru a následně získané imunity, tedy přirozeně, nikoli uměle.
To je první a nejslavnější produkt vytvořený technologií mRNA. Dosavadní bilance je z empirického hlediska nepřesvědčivá a zároveň pozoruhodně nebezpečná.
Máme všechny důvody být podezřívaví vůči divokým tvrzením jakékoli společnosti, která znějí, jako by měly lék na rakovinu, zejména pokud se zakládají na experimentální technologii, která byla schválena pouze v nouzovém režimu. V tomto případě, stejně jako v mnoha dalších, se nabízí podezření, že touha po zisku přebíjí medicínskou racionalitu a objektivitu. Vyšší tržní ocenění společnosti by se nemělo zaměňovat za skutečnou inovaci, která zlepšuje zdraví a kvalitu života.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
-etcz-
Comments